Proč volit prezidenta? Jmenuje ústavní soudce, dokáže blokovat jmenování velvyslanců i profesorů

Češi podruhé ve své historii v přímé volbě vybírají hlavu státu. Proč jít volit? Prezident klade věnce, připíná vyznamenání, bilancuje uplynulý rok, ale nejen to. Český prezident má kromě historicky zakotveného silného neformálního postavení i řadu pravomocí, které nejsou v parlamentních režimech úplně typické. Přinášíme výběr těch nejdůležitějších.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prezidenti České republiky: Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman | Foto: Český rozhlas, David Sedlecký, Profimedia | Zdroj: koláž iRozhlas.cz

Pravomoci směrem k vládě

Velmi těsný vztah pojí prezidenta s vládou, a to nejen z toho důvodu, že stejně jako vládní kabinet patří podle Ústavy do moci výkonné. Velká část pravomocí prezidenta vyžaduje kontrasignaci některého ze členů vlády nebo jim musí přecházet návrh vycházející z vlády.

HLAVA STÁTU

Pravomoci prezidenta České republiky jsou upraveny především v Ústavě. Hovoří o nich Hlava III, články 62 a 63, dále pak články 64 až 66. Všechny ústavní pravomoci prezidenta naleznete ZDE.

Vliv na postavení prezidenta v celém politickém systému a na výkon jeho pravomocí má i složení a síla vlády. V případě, kdy nejsou prezident a vláda „ve shodě“, může prezident kabinetu komplikovat život. Jedná se například o zdržování či odmítání jmenování nebo odvolávání osob funkcí ministrů.

Jmenování premiéra a ministrů patří k nejvýznamnějším pravomocem české hlavy státu. Oproti kompetencím československého prezidenta podle Ústavy z roku 1920 jsou ty současné slabší, přesto je vliv prezidenta vysoký.

Ústava neurčuje lhůty

Ústava prezidentovi neříká, koho má premiérem jmenovat, neurčuje ani lhůty na vyhovění návrhů předsedy vlády na jmenování či odvolání ministrů. Tím během svého funkčního období už několikrát argumentoval prezident Miloš Zeman.

Zasáhnou prezidentské volby do hledání nové vlády? 'Tři nové pokusy jsou absurdní,' říká politolog

Číst článek

Vlnu kritiky vyvolal jeho postup při jmenování vlády po pádu kabinetu Petra Nečase (ODS). Vláda v čele s Rusnokem vznikla v létě 2013 z vůle Zemana přes nesouhlas hlavních politických stran. Kabinet vládl bez důvěry sněmovny až do konce ledna, kdy Zeman po průtazích jmenoval vládu Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Přijetí demise ministrů pak zdržoval v roce 2011 Václav Klaus v případě Víta Bárty a odvolání Josefa Dobeše a Radka Johna (Věci veřejné) z vlády Petra Nečase. Václav Havel pak v roce 2001 otálel se jmenováním Miroslava Grégra vicepremiérem.

Důležitost ústavních zvyklostí

Prezidenti sami vytvořili ústavní zvyklost „pověřování“ kandidáta na premiéra jednáním o sestavení vlády, dávají mu tím prostor pro politická vyjednávání. Tento krok ale Ústava nezmiňuje.

Jistou zvyklostí pak také je, že prezident po volbách pověřuje sestavením vlády předsedu strany, která vyhrála. Výjimku udělal v roce 2010 Václav Klaus, když oslovil Petra Nečase, tehdejšího předsedu ODS, která byla podle volebního výsledku až druhá v pořadí za ČSSD.

Stojedničkové podmínky

Prezidenti v některých případech také podmiňují jmenování vlády prokázáním dostatečné podpory v Poslanecké sněmovně – tedy 101 hlasů. Takový požadavek měl na budoucího premiéra například Václav Klaus v roce 2004.

Zeman ve sněmovně podpořil Babišovu vládu. 'Dám mu i druhou šanci, budu ale chtít 101 podpisů,' uvedl

Číst článek

Premiérem se tehdy stal Vladimír Špidla z ČSSD. Notářsky ověřenou „stojedničku“ chtěl pak Miloš Zeman od ODS a TOP 09 v létě 2013. Kandidátkou pravicových stran do Strakovy akademie byla tehdy Miroslava Němcová z ODS. Ústava se o žádné takové podmínce nezmiňuje.

Prezidentské veto

Prezident může také vládě ztížit přijímání zákonů využitím veta. To lze v Poslanecké sněmovně přehlasovat, někdy se ale vládám obtížně shání potřebná většina. Václav Havel během svého funkčního období od roku 1993 vetoval 25 zákonů, sněmovna ho přehlasovala v 80 % případů.

Václav Klaus používal tuto pravomoc mnohem častěji, do konce roku 2012 vrátil 59 zákonů. Například v roce 2006 vetoval zákon o registrovaném partnerství, který pak poslanci prosadili nejtěsnější možnou většinou 101 hlasů.

Zeman vety šetří

Podle vyjádření Miloše Zemana z března 2013 je veto „důkaz toho, že prezident republiky se nesnažil s oběma komorami před svým vetem řádně diskutovat, přednášet své argumenty a případně být přesvědčen argumenty těchto komor, protože každý z nás má právo na změnu svého názoru.“

1918, 1948, 1968. Jak by si prezidentští kandidáti připomínali osmičková výročí?

Číst článek

Dosud Zeman vetoval sedm zákonů, uspěl ale jen jednou při odmítnutí novely o odpadech, ve které došlo k administrativnímu pochybení při legislativním procesu v Senátu.

Má vliv na justici

K pravomocím prezidenta patří jmenování soudců a nominace kandidátů na ústavní soudce. O těch pak hlasují senátoři. Před Zemanovým nástupem do funkce byl soud kvůli neúplnému obsazení téměř paralyzován, protože prezident Václav Klaus ke konci svého mandátu kandidáty na soudce nenominoval.

Nový prezident ústavní soudce jmenovat nebude

Zeman volná místa postupně doplnil. Před začátkem svého prezidentského mandátu sliboval, že bude na obsazenost dbát. Většině soudců Ústavního soudu končí desetiletý mandát až po roce 2023.

Nově zvolený prezident by tak měl možnost obměny Ústavního soudu během svého pětiletého volebního období jen v případě odchodu některého soudce.

Mám obavy ze Zemanovy kohorty panošů, Ovčáčka by měli na hodinu vyhodit, říká šéf Ústavního soudu Rychetský

Číst článek

Prezident také jmenuje nové soudce, předsedu Ústavního soudu a místopředsedy, ze soudců pak jmenuje předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu.

Jmenuje velvyslance

To, kdo bude v jednotlivých zemích zastupovat zájmy Česka, určuje vláda, prezident ale musí její volbu potvrdit. Svůj vliv v takových případech uplatňovali všichni tři čeští prezidenti.

Václav Havel blokoval jmenování velvyslanců do té doby, dokud mu Zemanova vláda neslíbila, že do Washingtonu pošle jeho přítele Martina Palouše.

Spor o jmenování velvyslanců vedl i Václav Klaus, například s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem z TOP 09 v roce 2010. Ministra Schwarzenberga se týkala i pře s prezidentem Zemanem v roce 2013 o obsazení postů v Bratislavě, Moskvě a Vatikánu.

Uděluje milosti a amnestie

Zemanovi porevoluční předchůdci Havel a Klaus udělili mezi lety 1993 a 2013 celkem 1659 milostí, zhruba tři čtvrtiny připadly na Havlovo úřadování.

'Kdyby to bylo hodně nutný, okradl bych stát a pojišťovny.' Propuštěný Kajínek se stal celebritou

Číst článek

Zeman v roce 2013 převedl agendu milostí na ministerstvo spravedlnosti, které Hradu postupuje jen žádosti splňující přísná kritéria nastavená prezidentem. Jde o vážný zdravotní stav odsouzeného, zajištěné rodinné zázemí a nespáchání závažného trestného činu.

Milost dvojnásobnému vrahovi

K nejkontroverznějším uděleným milostem z poslední doby patří ta pro Jiřího Kajínka, který si do loňského května odpykával doživotní trest za dvojnásobnou vraždu.

Prezident může udělit i amnestii. Toho využili prezidenti Havel i Klaus. Klausova amnestie se před pěti lety celkově dotkla více než 111 000 odsouzených a obviněných, většinou se týkala podmíněných trestů.

Nepodmíněné tresty vězení Klaus prominul celkem zhruba 20 000 lidí, většina z nich ani nestihla nastoupit do věznic. Zastaveno bylo i trestní stíhání 265 obviněných, přičemž kritizovaná abolice se dotkla některých velkých hospodářských kauz.

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

Má vliv na Českou národní banku

Prezident republiky jmenuje a případně odvolává guvernéra, viceguvernéry i členy bankovní rady. Během funkčního období prezidenta zvoleného v lednových volbách by mohla být obměněna celá rada.

Miloš Zeman během svého funkčního období jmenoval pět ze sedmi členů rady včetně guvernéra Jiřího Rusnoka.

Velí armádě

Česká hlava státu je také formálně vrchním velitelem ozbrojených sil. Prezident jmenuje generály, svůj vliv přitom uplatnil například Václav Klaus, když se z jeho prezidentské vojenské kanceláře přešel do funkce náčelníka generálního štábu Vlastimil Picek.

Vyznamenává

Prezident také propůjčuje a uděluje státní vyznamenání. Předloni vzbudil pozornost případ Jiřího Bradyho, jenž byl podle svých slov nejprve Hradem informován o udělení vyznamenání a poté, co se jeho příbuzný, ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) sešel s dalajlamou, už na seznamu nebyl.

Jmenuje profesory

Procedura jmenování profesorů se ostře sleduje od jara 2013, kdy prezident Zeman dlouho odmítal jmenovat literárního historika Martina C. Putnu. Vadilo mu jeho veřejné vystupování.

Ošťádal neuspěl s ústavní stížností v profesorské kauze, Rychetský zůstal v menšině

Číst článek

V roce 2015 zase odůvodňoval to, že nejmenuje některé profesory, například jejich působením ve strukturách minulého režimu. Tři kandidáti se proti jednání hlavy státu bránili žalobou.

Na rozdíl od dřívější praxe nyní novým profesorům vysokých škol dekrety nepředává hlava státu, ale šéf resortu školství. Ale ani v dobách prezidentů Václava Havla a Václava Klause nebylo pravidlem, že dekrety předávali osobně. Hlava státu se v minulosti ceremoniálu účastnila méně než v polovině případů.

Není ústavně odpovědný

Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Senát ale může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.

K přijetí návrhu ústavní žaloby Senátem je třeba souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K přijetí souhlasu Poslanecké sněmovny s podáním ústavní žaloby je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců.

Žaloba na Klause

K ústavní žalobě na hlavu státu Senát přistoupil jednou, a to především kvůli rozsáhlé amnestii, kterou vyhlásil bývalý prezident Václav Klaus před odchodem z funkce v roce 2013. Ústavní soud o ní nerozhodl, řízení zastavil s odůvodněním, že Klausův mandát krátce po podání žaloby vypršel.

Loni v květnu část senátorů zvažovala zažalovat prezidenta Zemana v souvislosti s otálením s odvoláním Andreje Babiše z funkce ministra financí. Podle místopředsedy Senátu za klub Starostů Jiřího Šestáka byli připraveni návrh na žalobu podepsat dvě třetiny senátorů.

Filip Harzer Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme