Případy jsou podobné, přístup odlišný. Historici rozebírají komunistickou minulost Babiše a Pavla

Ať vyhraje volby kdokoli, českým prezidentem bude po Miloši Zemanovi opět předlistopadový komunista. Právě členství v tehdejší státostraně je i více než tři dekády součástí debaty o nové hlavě státu. Petr Pavel byl předsedou základní organizace KSČ a nastoupil do kurzu vojenské rozvědky. Andrej Babiš (ANO) je veden jako agent StB, o což se stále soudí. Server iROZHLAS.cz přináší pohledy tří historiků na kariéry kandidátů před rokem 1989.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Andrej Babiš a Petr Pavel v 80. letech

Andrej Babiš a Petr Pavel v 80. letech | Zdroj: Koláž iROZHLAS

„Je naprosto nepřijatelné a pro mě i zklamáním, že je tady 70 procent voličů, kterým nevadí komunistická minulost,“ řekl Českému rozhlasu Plus hudebník a exministr Michael Kocáb.

Narážel při tom na to, že se ve druhém kole prezidentských voleb 33 let po sametové revoluci střetli dva předlistopadoví členové KSČ, z nichž jeden má cejch „rozvědčíka“ a druhý „estébáka“.

Minulost Petra pavla

Vítěz prvního kola uvádí, že jeho snem bylo stát se elitním výsadkářem v Prostějově. „Abych zvýšil své šance prodrat se úzkým sítem výběru a sen si splnit, v 21 letech jsem podal přihlášku do KSČ a v letech 1985 – 1989 jsem byl jejím členem. Narodil jsem se do rodiny, kde bylo členství v KSČ považováno za normální věc. Sám jsem tehdy neměl dost informací a zkušeností, abych vyhodnotil zločinnost tehdejšího politického režimu. Dnes vím, že to byla chyba,“ říká o své minulosti Pavel. Před revolucí působil i jako předseda základní organizace KSČ, pět let sloužil u prostějovských výsadkářů a v roce 1988 zahájil tříleté studium oboru zpravodajství na Vojenské akademii v Brně, studenti oboru spadali pod Zpravodajskou správu Generálního štábu Československé lidové armády. Větší část studia absolvoval až po revoluci.

minulost andreje babiše

V 70. letech nastoupil Babiš do podniku zahraničního obchodu Petrimex. I díky členství v KSČ mohl vycestovat do Maroka, kde se stal československým obchodním delegátem. Podle archivu slovenského Ústavu paměti národa ho od roku 1980 vedla Státní bezpečnost jako důvěrníka, o dva roky později měl podepsat vázací akt, kterým se podle dokumentů stal agentem StB s krycím jménem Bureš. Babiš zjištění označuje za lživá a soudní cestou se snaží dokázat, že byl veden neoprávněně. „Dnes lituji, že jsem byl členem strany, ale vstoupil jsem pro to, abych mohl pracovat v zahraničí,“ říká.

Výsledky prvního kola, ve kterém dostali Pavel i Babiš 35 % voličských hlasů, ukazují, že už je otázka bývalého členství v KSČ „trošku zbytečná“. Alespoň to usuzuje Vít Hloušek z Masarykovy univerzity. „Antikomunismus už je jen takový drobný doplněk. Při takovém složení druhého kola už to pro většinu voličů nebude hrát roli. Řeknou si, že je to více než 30 let od sametové revoluce sice smutné, ale co už,“ myslí si politolog.

Server iROZHLAS.cz nyní představuje pohled tří historiků na předlistopadové kariéry obou prezidentských finalistů. V čem se liší a v čem se naopak až překvapivě podobají.

Prokop Tomek

Historik Prokop Tomek z Ústavu pro studium totalitních režimů a Vojenského historického ústavu, který se specializuje na poválečné československé dějiny, ale pro iROZHLAS.cz uvedl, že ho nepřekvapuje, že se komunistická minulost obou kandidátů tak řeší.

„Generál Pavel zastával přední pozice v české armádě a poté i v NATO a nikdo ho nezpochybňoval, funkce prezidenta je ale u nás vnímaná trochu jako posvátný úřad,“ míní.

Že se účastnil zpravodajského kurzu, za problém nevnímá. „Tehdy to byla standardní příprava a možnost pro další vojenskou kariéru. Navíc vojenské zpravodajství nebyla represivní složka režimu, byla to výzvědná služba. Můžeme si o tom myslet leccos, tehdy to ale byla legitimní činnost z hlediska obrany tehdejšího státu,“ popisuje.

Pavel nejprve nezmiňoval, že byl předsedou místní organizace KSČ, ani to ale Tomek nepovažuje za výraznější problém. „Někdo jím musel být, vybrali ho a těžko říct proč. Pokud ho na tuto funkci někdo doporučil, tak by bylo dost obtížné říct, že to dělat nechce, to by nepůsobilo politicky dobře,“ vysvětluje.

Doplňuje, že podle něj Pavel svou předlistopadovou minulost vysvětluje standardně. „Jeho životopis je docela transparentní. Působení za minulého režimu nemarginalizuje, přiznává ho, lituje členství v KSČ. Svou minulost reflektuje,“ vyjmenovává historik.

Ve srovnání s Babišem jde podle něj o velký kontrast. „Babiš svou minulost naprosto popírá, přestože Ústav paměti národa v Bratislavě eviduje deset různých dokumentů, které jeho spolupráci s StB dokládají. Není možné, aby byl evidován jako agent neoprávněně,“ říká Tomek.

Také zmiňuje, že nejde o ideální situaci, že jsou tři dekády po revoluci ve finále volby dva bývalí komunisté. „Třicet let od listopadu žijeme v demokracii a možná nastává čas pro usmíření a pochopení,“ navrhuje. Mezi oběma kandidáty ale vidí jasné rozdíly. „Prezidenta nedělá jen minulost, ale i to, jak se chová, jaké má hodnoty a co se od něj ve funkci dá čekat,“ uzavírá.

Prokop Tomek | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Petr Blažek

Petr Blažek, historik z Ústavu pro studium totalitních režimů a vedoucí oddělení historického vzdělávání Muzea paměti XX. století byl dlouhé měsíce jedním z největších kritiků Petra Pavla.

Prezident s komunistickou minulostí? Plivnutí do tváře obětem, říká Kocáb. Horáček je pro odpuštění

Číst článek

Zmiňoval se o něm jako o někom, kdo o své minulosti neříká celou pravdu. „Není dobrou zprávou o české společnosti a jejím vyrovnávání se s minulostí, že se oba finalisté staví ke své minulosti podobně. Oba jsou problematičtí, Pavel je ale lepším kandidátem, přijatelnějším,“ řekl po prvním kole.

Ještě před půl rokem ale vystupoval daleko tvrdším způsobem.

„Pavel by neměl být prezidentem kvůli své komunistické minulosti a kvůli tomu, že ji relativizuje. Zpravodajský kurz, který studoval, organizovala nejtajnější část vojenské rozvědky. Měl štěstí, že přišel listopad 1989,” zmiňoval. V srpnu o Pavlovi prohlásil, že je populista a „soft Babiš“.

Doufám, že SPOLU postaví kandidáta na prezidenta, aby čelil populistům. Patří mezi ně Pavel, byť si říká odpůrce populismu. Již kritizoval nákup stíhaček F-35 a prohlásil, ze by nepodpořil základnu USA v ČR. Teď kritizoval vládu, že lpí na pravicových principech. Je soft Babiš.

20:57 – 16. 08. 2022

5 21

Když se ho nyní server Novinky.cz zeptal, srovnávat Pavlovu minulost ve vojenské rozvědce a Babišovu spolupráci s StB nechtěl. „Každý byl v nějakém prostředí. Každý podporoval komunistický režim určitým způsobem,“ řekl.

Pár dní před prvním kolem odsoudil vůbec to, že hlavu státu volíme přímo a Babiše s Pavlem označil jejich krycími jmény.

Kdo vymyslel přímou volbu prezidenta, měl by vyrazit do Canossy. A vzít s sebou kandidáty Bureše a Pávka. Raději jim říkám krycím jménem, abych je nedekonspiroval.

10:10 – 04. 01. 2023

3 30

V povolebním vysílání na CNN Prima News se s kolegou historikem z Muzea paměti XX. století Radkem Schovánkem shodli, že byť z něj nejsou nadšení, chápou Pavlovu minulost jako méně problematickou.

Oba také uvedli, že navzdory probíhajícím soudům Babiš jistě byl agentem StB. „Babiš je evidován jako tajný spolupracovník StB. Evidence odpovídá všem náležitostem a v tuto chvíli neexistuje žádný pravomocný rozsudek, který by tvrdil něco jiného,“ řekl Schovánek.

„Netýká se to jenom jednoho spisu. Existují další dokumenty, kde se objevuje jeho krycí jméno (Bureš, pozn. red.) a dohromady to jasně ukazuje, že byl v StB aktivní,“ doplnil jej Blažek.

Adéla Gjuričová

Podle historičky Adély Gjuričové z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd jsou profesní dráhy obou prezidentských finalistů podobné, jak popsala ve Vinohradské 12.

Zároveň ale řekla, že podle ní není komunistická minulost Pavla a Babiše jedním z hlavních důvodů, na základě kterých se voliči rozhodovali.

Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobou historii Akademie věd ČR | Foto: Jana Plavec | Zdroj: Akademie věd ČR

„Volební výsledek z prvního kola naznačuje, že to vlastně moc lidí už nezajímá. Sice to bylo přítomno ve volební kampani, jestliže ale dvakrát 35 % voličů dalo hlas lidem, kteří zahájili kariéru v 80. letech, oba vstoupili do KSČ a byli ve velmi politicky exponovaných profesích, načež kariéru dvěma různými způsoby rozvinuli v 90. letech, tak to znamená, že vůči tomu česká společnost není úplně citlivá.“

Vstup Pavla a Babiše do KSČ? ‚Ty případy jsou podobné. To je na tom šokující,‘ srovnává historička

Číst článek

V případě Babiše upozornila historička na to, že řada dokumentů z Archivu bezpečnostních složek byla ještě během listopadu 1989 samými pracovníky probrána. „Nemáme žádnou kompletní dokumentaci k Babišovi. Máme nějaké odkazy v jiných spisech na agenta Bureše. Teď byl nalezen vázací akt, to jsou ale všechno detaily,“ popisuje.

Babiš tvrdí, že v podnicích zahraničního obchodu, kde pracoval, museli všichni v nějakém smyslu spolupracovat. On sám to podle svých slov vnímal tak, že je „estébáci spíš hlídali, aby nekradli“. „O faktickém obsahu jeho spolupráce se už dnes o mnoho víc nedozvíme,“ domnívá se Gjuričová.

Když měla porovnat Babišovu a Pavlovu minulost, příliš velký rozdíl neviděla. „Jejich případy jsou podobné, to je na tom šokující. Obě kariéry byly na špičce co do prokádrovanosti a prokontrolovanosti. Pavel dostával výcvik pro práci ve vojenské rozvědce a jejich rodinu připravovali na možné vysazení v zahraničí. Není to banalita,“ popisuje.

Klíč ke druhému kolu? Velká města. Tam musí Pavel a Babiš lovit hlasy, i když je těžké se k nim dostat

Číst článek

Zároveň ale zmiňuje, že u podpory Pavla došlo k narušení tradičního širokého antikomunistického konsensu. „V části etablované antikomunistické třídy došlo k rozštěpení, kdy dokonce ti nejradikálnější představitele tohoto směru požádali, aby lidé chvilku mlčeli a nechali demokratického kandidáta projít. To je zajímavé, to se stalo poprvé,“ zmínila historička.

V pořadu Pro a proti, ze kterého je i úvodní citace Michaela Kocába, na podobné téma mluvil i Michal Horáček: „Podstatné je, zda jsou schopni vnímat svou komunistickou minulost jako problematickou a jestli se dalších 33 let snažili aktivně své selhání nějak napravit,“ řekl spisovatel, hudebník a neúspěšný kandidát na prezidenta.

Gjuričová podotkla, že podle ní je stejně nejzásadnější, co by tito dva lidé udělali s politickým provozem a povahou demokratického řádu. „Víme, že umí pracovat s různými strachy ve společnosti, ale teď jde o to si představit, co nám mohou nabídnout ve svobodném společenském a politickém provozu,“ uzavřela.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme