Zeman stáhl Drahošův náskok v posledním týdnu, dokázal mobilizovat, vysvětluje sociolog Prokop

Prezidentskou volbu o víkendu znovu ovládl Miloš Zeman. Druhého kandidáta o Hrad, Jiřího Drahoše, porazil zhruba o 150 tisíc hlasů. Kdyby se přitom hlasovalo o týden dřív, mohl by výsledek dopadnout opačně. Naznačuje to alespoň analýza agentury Median, která zkoumala posuny nálad voličů mezi oběma koly. „Zeman mobilizoval část populace do 50 let zejména v chudších regionech,“ vysvětloval sociolog Daniel Prokop ve vysílání Radiožurnálu.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sociolog Daniel Prokop pracující pro agenturu Median | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Z vaší analýzy vyplývá, že Jiří Drahoš mohl u voličů zabodovat víc než Miloš Zeman. Jaké chyby tedy mezi jednotlivými koly prezidentské volby udělal? Kdy a kde ztratil nejvíc voličů?
Ztratil voliče mezi pondělím a pátkem v posledním volebním týdnu, protože my jsme se ptali těch samých lidí a v pondělí mezi nimi Drahoš ještě vedl a potom, když jsme se jich dotázali znovu v pátek, tak už tam vyhrával Miloš Zeman o tři procentní body, zhruba jak to dopadlo.

Tři analýzy: Drahošovi se nepodařilo získat voliče poražených v 1. kole, ztratil i vlastní voliče

Číst článek

Myslím si, že tam zafungovala negativní kampaň Miloše Zemana, že měly vliv debaty, z nichž jednu Miloš Zeman podle našich respondentů vyhrál a ta druhá byla remízová, a že se Jiřímu Drahošovi moc nepovedlo přinést pozitivní, nové, konkrétní prvky. Protože přišlo hodně nevoličů z prvního kola, kteří hlasovali majoritně pro Miloše Zemana, a naopak trochu propadla účast u voličů těch třetích kandidátů. Lidí, kteří volili v prvním kole Marka Hilšera, Michala Horáčka, popřípadě Pavla Fischera.

Může to být důkaz, že přímé duely, ať už televizní, nebo případně rozhlasové, hrají minimálně u nerozhodnutých voličů velkou roli?
Někdy hrají, někdy nehrají. Třeba ve volbách 2013, tam se poměr 55:45 pro Miloše Zemana v těch 14 dnech takřka nezměnil, ale tady asi ta negativní kampaň a televizní duely hrály roli společně s tím, že kampaň Jiřího Drahoše byla proti tomu relativně neviditelná.

7 důvodů, proč si zapamatovat letošní prezidentské volby

Číst článek

Zkoumali jste i zisky podle ekonomické situace voličů nebo jejich bydliště. Co z dat vyplývá?
Miloš Zeman vyhrál mezi pracovně neaktivní populací, seniory a nezaměstnanými, kterých je tedy málo, ale hlavně mezi seniory. Mezi pracujícími byla ta situace relativně vyrovnaná, nicméně tam Jiří Drahoš v pondělí ještě vedl a Miloš Zeman ten náskok stáhl. On v tom týdnu vlastně vyrovnal pozici mezi pracujícími s nižšími příjmy a stáhl náskok Jiřího Drahoše mezi pracujícími s vyššími příjmy, mobilizoval část populace do 50 let zejména v chudších regionech – výrazně narostla účast v regionech, jako je Bohumín, Karviná, tam narostla o 7 procentních bodů, víc než ve zbytku republiky.

Účast ve volbách byla nejvyšší za dvacet let - konkrétně 66,6 %. Čím si to vysvětlujete?
Miloši Zemanovi a té kampani se povedlo dostat do oběhu témata, která zajímají lidi, kteří se moc nezajímají o politiku. Protože kdyby ta témata byla jen o exportní politice do Číny a podobně, tak to by asi tenhle typ voličů umrtvilo. Tím, že se začala řešit migrace a kulturně štěpící témata jako církevní restituce, kouření v restauracích, držení zbraní, tak to jsou věci, které mobilizují proti institucím, proti elitám a podobně. Jsou to kulturní zástupná témata a kulturní souboje. To pomohlo mobilizovat část lidí, kteří by se jinak nezúčastnili. A samozřejmě také negativní kampaň proti Jiřímu Drahošovi, která mobilizovala část lidí.

Jiří Chum, haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme