Zeman stáhl Drahošův náskok v posledním týdnu, dokázal mobilizovat, vysvětluje sociolog Prokop

Prezidentskou volbu o víkendu znovu ovládl Miloš Zeman. Druhého kandidáta o Hrad, Jiřího Drahoše, porazil zhruba o 150 tisíc hlasů. Kdyby se přitom hlasovalo o týden dřív, mohl by výsledek dopadnout opačně. Naznačuje to alespoň analýza agentury Median, která zkoumala posuny nálad voličů mezi oběma koly. „Zeman mobilizoval část populace do 50 let zejména v chudších regionech,“ vysvětloval sociolog Daniel Prokop ve vysílání Radiožurnálu.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sociolog agentury Median Daniel Prokop | Zdroj: Fotobanka Profimedia

Z vaší analýzy vyplývá, že Jiří Drahoš mohl u voličů zabodovat víc než Miloš Zeman. Jaké chyby tedy mezi jednotlivými koly prezidentské volby udělal? Kdy a kde ztratil nejvíc voličů?
Ztratil voliče mezi pondělím a pátkem v posledním volebním týdnu, protože my jsme se ptali těch samých lidí a v pondělí mezi nimi Drahoš ještě vedl a potom, když jsme se jich dotázali znovu v pátek, tak už tam vyhrával Miloš Zeman o tři procentní body, zhruba jak to dopadlo.

Tři analýzy: Drahošovi se nepodařilo získat voliče poražených v 1. kole, ztratil i vlastní voliče

Číst článek

Myslím si, že tam zafungovala negativní kampaň Miloše Zemana, že měly vliv debaty, z nichž jednu Miloš Zeman podle našich respondentů vyhrál a ta druhá byla remízová, a že se Jiřímu Drahošovi moc nepovedlo přinést pozitivní, nové, konkrétní prvky. Protože přišlo hodně nevoličů z prvního kola, kteří hlasovali majoritně pro Miloše Zemana, a naopak trochu propadla účast u voličů těch třetích kandidátů. Lidí, kteří volili v prvním kole Marka Hilšera, Michala Horáčka, popřípadě Pavla Fischera.

Může to být důkaz, že přímé duely, ať už televizní, nebo případně rozhlasové, hrají minimálně u nerozhodnutých voličů velkou roli?
Někdy hrají, někdy nehrají. Třeba ve volbách 2013, tam se poměr 55:45 pro Miloše Zemana v těch 14 dnech takřka nezměnil, ale tady asi ta negativní kampaň a televizní duely hrály roli společně s tím, že kampaň Jiřího Drahoše byla proti tomu relativně neviditelná.

7 důvodů, proč si zapamatovat letošní prezidentské volby

Číst článek

Zkoumali jste i zisky podle ekonomické situace voličů nebo jejich bydliště. Co z dat vyplývá?
Miloš Zeman vyhrál mezi pracovně neaktivní populací, seniory a nezaměstnanými, kterých je tedy málo, ale hlavně mezi seniory. Mezi pracujícími byla ta situace relativně vyrovnaná, nicméně tam Jiří Drahoš v pondělí ještě vedl a Miloš Zeman ten náskok stáhl. On v tom týdnu vlastně vyrovnal pozici mezi pracujícími s nižšími příjmy a stáhl náskok Jiřího Drahoše mezi pracujícími s vyššími příjmy, mobilizoval část populace do 50 let zejména v chudších regionech – výrazně narostla účast v regionech, jako je Bohumín, Karviná, tam narostla o 7 procentních bodů, víc než ve zbytku republiky.

Účast ve volbách byla nejvyšší za dvacet let - konkrétně 66,6 %. Čím si to vysvětlujete?
Miloši Zemanovi a té kampani se povedlo dostat do oběhu témata, která zajímají lidi, kteří se moc nezajímají o politiku. Protože kdyby ta témata byla jen o exportní politice do Číny a podobně, tak to by asi tenhle typ voličů umrtvilo. Tím, že se začala řešit migrace a kulturně štěpící témata jako církevní restituce, kouření v restauracích, držení zbraní, tak to jsou věci, které mobilizují proti institucím, proti elitám a podobně. Jsou to kulturní zástupná témata a kulturní souboje. To pomohlo mobilizovat část lidí, kteří by se jinak nezúčastnili. A samozřejmě také negativní kampaň proti Jiřímu Drahošovi, která mobilizovala část lidí.

Jiří Chum, haf Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme