Překvapení u Marka Hilšera i Mirka Topolánka. Jak se (ne)trefily předvolební průzkumy

Nejsledovanějším ukazatelem voličského chování jsou před každými volbami sociologické průzkumy. Voliči se podle předpokládaných preferencí také částečně rozhodují. Jak se průzkumy shodovaly se skutečnými výsledky prezidentské volby?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jak se lišila data z předvolebních průzkumů od skutečných výsledků? | Foto: Michal Zlatkovský | Zdroj: Český rozhlas

Výsledek voleb předpovědět nelze, to je jasné i samotným výzkumníkům.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) u všech výsledků průzkumů uvádí, že „stranické preference představují aktuální rozložení sympatií k politickým stranám v celé společnosti a nelze je zaměňovat s volební prognózou. Přesto média i jejich čtenáři většinou považují výsledky průzkumů za směrodatné.

Tentokrát se však zejména poslední předvolební průzkum, který pro Českou televizi provedly agentury Kantar TNS a Median, s volebními výsledky poměrně shodoval. Průzkum provedený mezi letošním 3. a 7. lednem mírně přecenil Miloše Zemana a stejně jako ostatní průzkumy podcenil Marka Hilšera.

Tomu i nejoptimističtější průzkum STEM ze 7. ledna přisuzoval výsledek 4,6 %, ve skutečnosti byl pak téměř dvojnásobný.

V grafu jsou zahrnuty i výsledky agentury SANEP z 30. prosince až 4. ledna. Ty se dopustily vůbec největší nepřesnosti: Mirku Topolánkovi přisoudily podporu 17,1 procenta. Jeho reálný výsledek o dva týdny později byl 4,4 procenta.

Agenturu SANEP dlouhodobě kritizuje Sdružení pro výzkum a trhu a veřejného mínění Simar pro nízkou odbornou kvalitu a vypovídací hodnotu průzkumů.

Nesprávná interpretace

Častěji než v provádění průzkumů se ale chybuje v jejich čtení. Volební modely totiž neznamenají jistotu, ale pravděpodobnost.

Dodnes se nesprávné interpretace průzkumů objevují u případu předloňských prezidentských voleb v USA. Uznávaný statistik Nate Silver neodhadoval procentuální zisk kandidátů, ale jejich šanci na vítězství, a Donaldu Trumpovi přiřkl 28,6procentní pravděpodobnost výhry. Když pak Trump vyhrál, řada voličů považovala předvolební odhady za bezcenné.

To, že Trump nakonec vyhrál, ale Silverův odhad neznehodnocuje: jen nastala méně pravděpodobná, ale stále velmi reálná varianta.

Ve své eseji to komentoval spoluzakladatel projektu KohoVolit.eu Michal Škop: „Některé předpovědi počasí také neuvádějí pouze to, jestli bude pršet, ale rovnou pravděpodobnost srážek. Pokud byste v takové předpovědi slyšeli, že bude pršet s pravděpodobností třeba 25 %, a skutečně by zapršelo, mysleli byste si, že se meteorologové spletli? Nejspíše ne.“

Michal Zlatkovský Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme