Hledá se předseda Senátu. ‚Hampl je jen jedna z variant,‘ říká šéf klubu lidovců Šilar

Ještě se ani nezavřely volební místnosti, už nyní se však řeší, kdo by mohl nově usednout do čela Senátu. Post předsedy nyní drží Milan Štěch z ČSSD. Pokud by však strana po volbách v horní komoře oslabila, mohl by se prestižní funkce ujmout zástupce ODS či KDU-ČSL. Ty by totiž mohly naopak posílit.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL) | Foto: Jiří Benák / iDNES.cz | Zdroj: Profimedia

Debatu rozdmýchal senátor Václav Hampl (za KDU-ČSL), když pro Seznam Zprávy ve čtvrtek připustil, že by do čela horní komory mohl usednout právě on. „Různé kluby a různí členové Senátu se mnou na toto téma opakované hovoří delší dobu. A z těchto rozhovorů vím, že mám zřetelnou podporu,“ řekl Hampl Seznamu.

Hampl je jedna z variant

Podle šéfa senátorského klubu lidovců Petra Šilara je však zatím otázka obsazení křesla předsedy horní komory předčasná. Připustil však současně, že Hampl je jedna z variant, podobně jako třeba současná první místopředsedkyně Senátu Miluše Horská (KDU-ČSL).

Volby znají vítěze. Wagenknecht je nejmladším senátorem v historii, Kubera obhájil potřetí

Číst článek

„My jsme o tom v rámci klubu samozřejmě mluvili. Je to jen jedna z možností, zatím jsme to ale odložili, než bude po volbách. Tomu, co říká (Václav Hampl – pozn. red.), že dostal nabídku, ale nerozumím. Zatím žádné oficiální jednání neproběhlo,“ řekl serveru iROZHLAS.cz Šilar.

Lidovci mají nyní v Senátu 16 křesel, z toho tři obhajují. Hned v prvním kole získal mandát na Vsetínsku zlínský hejtman Jiří Čunek, ve druhém kole volby má pak KDU-ČSL čtyři zástupce. Pokud by tedy uspěli všichni její finalisté, strana by měla celkem 18 mandátů.

Výsledky senátních voleb můžete sledovat v naší speciální aplikaci na iROZHLAS.cz.

Mezi senátory navíc podle Šilara panuje přesvědčení, že by pozici šéfa horní komory neměl vykonávat nováček. Za lidovce by to tak případně vyřadilo jako kandidáta šéfa strany Pavla Bělobrádka, ten je ve finále v duelu s někdejším policejním prezidentem Martinem Červíčkem (za ODS). „Bavili jsme se o tom otevřeně a on s tím ani nepočítá,“ doplnil.

Předčasná otázka

Podobně jako Šilar mluví i předseda klubu ČSSD Petr Vícha, podle něj je to téma až po volbách. „Zrovna včera jsem komunikoval s předsedy ostatních všech klubů a shodli jsme se na tom. Příští týden máme i schůzi Senátu, takže tam proběhnou i všechna jednání,“ uvedl v pátek Vícha. 

„S tím křeslem jsem se nenarodil a doufám, že s ním ani neumřu. Práce předsedy je samozřejmě zajímavá, ale také náročná. Kdo bude v čele Senátu rozhodnou částečně voliči, částečně pak senátoři, tato diskuze je tak předčasná.“

Milan Štěch (ČSSD) (předseda Senátu pro Seznam Zprávy)

Prohlášení Hampla tak považuje za „velmi předčasné“. „Zajímalo by mě, jestli ho navrhuje někdo jiný než on sám. V první řadě tak bude záležet, koho klub KDU-ČSL vůbec navrhne, protože tam je těch aspirantů více,“ reagoval dále na dotaz, zda by případně byl Hampl pro sociální demokraty přijatelný kandidát na předsedu Senátu.

ČSSD, která byla doposud nejsilnějším klubem, totiž hrozí, že by po volbách mohla o post šéfa Senátu přijít. Strana nyní drží 23 křesel a 13 z nich obhajuje. V druhém kole senátních voleb má však pouze pět zástupců, v novém povolebním uspořádání horní komory by tak mohla strana dosáhnout na maximálně 15 mandátů.

Štěch: S tím křeslem jsem se nenarodil

Sám dosavadní předseda Milan Štěch se k věci vyjádřil ve čtvrtek. „S tím křeslem jsem se nenarodil a doufám, že s ním ani neumřu. Práce předsedy je samozřejmě zajímavá, ale také náročná. Kdo bude v čele Senátu, rozhodnou částečně voliči, částečně pak senátoři, tato diskuse je tak předčasná,“ prohlásil pro Seznam Zprávy.

Současně by přitom mohla být ve hře i varianta, že by Štěch, kterému končí mandát za dva roky, ve funkci zůstal. S tím ale nesouhlasí třeba senátor ODS a místopředseda horní komory Jaroslav Kubera. Ten podle svých slov doufá, že se dodrží tradice, podle které má post předsedy obsadit zástupce nejsilnějšího klubu.

„Pokud někdo tuto zásadu poruší, pak je potřeba si uvědomit, že volby do Senátu se konají každé dva roky. A když někdo začne dělat něco nestandardního, tak se mu to může rychle vrátit,“ popsal Kubera, který mandát nyní obhajuje. V duelu na Teplicku se utká se Zdeňkem Bergmanem (za SEN 21).

I ODS, která má nyní 10 křesel, by přitom po volbách mohla posílit. Ve víkendovém klání obhajuje čtyři křesla, ve druhém kole má celkem 11 kandidátů. Svůj klub by tak mohla rozšířit až na 17 senátorů.

Kubera podobně jako jeho kolegové ze Senátu zatím nechce o novém vedení horní komory příliš mluvit. Sám ale nevylučuje, že za ODS by mohla případně padnout volba i na něho. „Samozřejmě jenom blázen říká, že by nechtěl. Já řídím Senát rád, o technické stránce není pochyb,“ řekl. 

Kubera ale současně připomíná, že také záleží na tom, jak se po volbách budou utvářet jednotlivé senátorské kluby a ke komu se případně připojí úspěšní kandidáti, kteří se o hlasy voličů neucházeli za velké politické strany, již v Senátu zastoupené.

Kristýna Novotná Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme