Druhá nejhorší účast v historii. K senátním volbám přišlo jen přes 16 procent lidí
O druhé kolo senátních voleb nebyl mezi voliči zájem. Účast se zastavila na 16,49 procenta. Jde o druhý nejhorší výsledek v historii druhého kola voleb do Senátu.
Účast ve druhém kole senátních voleb letos dosáhla na 16,49 procenta. Nižší byla jen při posledních volbách před dvěma lety, dosáhla tehdy na 15,38 procenta. Při prvních volbách do Senátu v roce 1996 se přitom ve druhém kole účast zastavila na 30,63 procenta.
V roce 2002 pak dokonce překročila 32 procent. Od té doby se ale podíl voličů, kteří se k volbám dostaví, zmenšuje.
Ke druhému kolu senátních voleb také zpravidla přichází méně lidí než k prvnímu. Podle politologů jde o dlouhodobý trend.
Účast v prvním kole voleb je ale zkreslená tím, že se konají společně s komunálními. „Ve druhém kole se volí jen na třetině území, což je problém, protože volby nejsou intenzivně komunikovány v celé zemi, takže zájem voličů oslabuje,“ okomentoval statistiky Tomáš Lebeda z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.
Nejméně hlasů tentokrát ke zvolení potřeboval senátor Leopold Sulovský (Ostravak). Stačilo mu jich 4906, což je méně, než kolik jich dostali poražení v dalších 17 obvodech. Nejvíce hlasů ve volebním finále posbíral diplomat Pavel Fischer (nezávislý), dostal jich 14 919.
Poražená Emmerová: Byla jsem nesprávně ohodnocena občany, poškodilo mě, že jsem z ČSSD
Číst článek
Celkově ale nejvíce hlasů dostal Jiří Čunek (KDU-ČSL), o jehož obhajobě senátorského křesla na Vsetínsku rozhodlo už v prvním kole 24 158 lidí.
První kolo
Na rozdíl od finále senátních voleb byl letos zájem o první kolo. S účastí 42,3 procenta zaznamenalo druhý nejvyšší zájem voličů v historii. Více než letos jich přišlo jen v roce 2010, a to konkrétně 44,6 procenta. Při posledních řádných senátních volbách před dvěma lety byla účast znatelně nižší, dosáhla na 33,54 procenta.
Vítězem letošních senátních voleb se letos stala ODS. Z jedenácti jejích finalistů bylo zvoleno deset, bude tak mít 16 senátorů stejně jako KDU-ČSL. Vládní ANO a ČSSD získaly jen po jednom senátorovi a v horní komoře Parlamentu dohromady obsadí 20 křesel. Z horní komory zmizí KSČM.
