Politolog: Volby vyhrála koalice Spolu. ANO neuspělo, u STANu doznívá Dozimetr a Piráti Senát moc neumí

Hnutí ANO se nepodařilo dát senátním volbám celostátní význam a zisk pouhých tří křesel z celkem 27 obvodů je pro stranu Andreje Babiše neúspěch, hodnotí v rozhovoru pro iROZHLAS.cz politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Karel Páral. Naopak za vítěze označuje koalici Spolu, která však zastínila své vládní partnery z hnutí STAN a Pirátů. Popisuje i důvody úspěchu nezávislých senátorek Daniely Kovářové a Jany Zwyrtek Hamplové.

Tento článek je více než rok starý.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Miloš Vystrčil (uprostřed), lídři Spolu a další zvolení senátoři za koalici středopravicových stran

Miloš Vystrčil (uprostřed), lídři Spolu a další zvolení senátoři za koalici středopravicových stran | Foto: Patrik Uhlíř | Zdroj: ČTK

Vypadá to tak, že vládních nebo provládních senátorů je po druhém kole až 22 z celkem 27 volených. Na druhé straně jsou tři zvolení senátoři za ANO a zbylé dvě jsou nezávislé senátorky Daniela Kovářová a Jana Zwyrtek Hamplová. Andrej Babiš a špičky hnutí ANO se do těchto senátních voleb oproti minulosti docela opřeli. Dokonce vyhlašovali, že se voliči mají zachovat, jako kdyby šlo o referendum o vládě. Jak z tohoto pohledu výsledky číst?
Já bych na tezi o referendu o vládě moc nepřistupoval. Je to volební proklamace, marketing a snaha o mobilizaci voličů. Když chcete ke komunálním a senátním volbám získat bonus, vtisknout do nich i celostátní politiku a využít značné nespokojenosti části občanů se stávající vládou, tak takto mobilizujete, to je logické.

Jak se měnily obvody za celou existenci Senátu od roku 1996. Podívejte se na interaktivní mapu

Číst článek

Ten pojem mi vůbec nesedí, protože když řekneme referendum, tak si představíme nějaký plebiscit, který musí mít určitou legitimitu, že tam musíte dosáhnout nějakého kvora, aby referendum bylo platné. Ale zrovna právě senátní volby vzhledem k tradičně nízké volební účasti – až na výjimky typu Vystrčil vs. Nagyová, kde se to čekalo – má jejich druhé kolo tradičně velmi malou účast. Nedá se to tudíž brát jako referendum o vládě, jelikož se obměňuje jen třetina senátu a ten navíc na vládu není přímo navázán.

Myslím, že v hnutí ANO to mysleli spíš zprostředkovaně, ne doslova jako referendum.
Ano, rozumím jejich politickému záměru a snaze, aby tentokrát voliče zmobilizovali. Ale i sám Andrej Babiš musel vidět, že to bude nesmírně složité a musel předem dobře vědět, že se úspěch nedostaví a že můžou třeba jen o něco zlepšit výsledky z minula.

I to se ale v podstatě nepovedlo, jsou na svém. Obhajovali tři mandáty, získali tři. Potvrdily se dlouhodobé trendy senátních voleb, které jsou primárně dány dvoukolovým volebním systémem – kandidáti z vyhraněnějších stran, které sice mají ukázněné voličstvo ve sněmovních volbách, ale už méně v senátních, potom doplácejí právě na druhé kolo, kde se proti nim spojí síly od ostatních kandidátů, kteří odpadli v prvním kole.

Tedy to, co v minulosti platilo pro ODS a dnes pro hnutí ANO…
Přesně tak. Toto v dávnějších dobách zažívala ODS, když ještě měla pozici silné strany, a dnes hnutí ANO. Právě z toho důvodu, že systém je dvoukolový, tak mají nesmírně těžkou situaci radikálnější strany a ty, které sbírají protestní hlasy. Vždycky na tom z toho důvodu byli špatně komunisti, vždycky na tom bude špatně třeba SPD apod.

5 klíčových okamžiků druhého kola voleb do Senátu: poražené ANO, souboj v Jihlavě i obhajoba vedení

Číst článek

Navzdory proklamacím o referendu a navzdory voličské mobilizaci se ukázalo, že to byly senátní volby jako jakékoliv předchozí a žádný punc výjimečnosti se jim dodat nepodařilo.

Komunikace s voliči

Říkal jste, že Andrej Babiš předem věděl, že to má prohrané, ale přesto bylo nasazení špiček hnutí ANO v letošních volbách oproti předchozím senátním značné. Nebyla to v kontextu toho, že nakonec ANO získalo jen tři mandáty, nakonec chyba? Když si dáme vedle sebe jejich nasazení a apel na voliče, aby k senátním volbám šli, proti tomu, kolik za to mají senátorů, tak výsledek ANO vypadá jako velká prohra…
Do hlavy Andreji Babišovi samozřejmě nevidím. Nechci mu nic podsouvat, třeba si myslel, že vyhrají. Ale na druhou stranu, co jim zbývalo? Jsou volby, jsou v opozici, tak na ně nasadili všechny síly a snažili se ukořistit pár mandátů navíc.

Teď už se o tom bavíme jako generálové po bitvě, snažili se vytěžit z momentální situace, z nespokojenosti obyvatelstva a předpokládali, že na základě toho dorazí víc voličů, kteří by jinak k senátním volbám nešli z hlediska toho, že jim je jedno, kdo se stane senátorem a že vůbec nějaký Senát je, ale že využijí jedinou možnost, jak mohou dát najevo vládě, aby třeba rezignovala nebo aby deklarovali svou nespokojenost.

Úvaha hnutí ANO, že by se jim mohlo tentokrát podařit více mobilizovat, byla celkem logická. Ale ukázalo se, že v senátních volbách to naráží na pořád ty stejné limity.

Tím myslíte co?
I když se volby snažili personalizovat k Andreji Babišovi a vytáhli zpět hesla, která už dříve fungovala, takové to „bylo líp“, tak se jim nepodařilo dát těmto volbám celostátní význam.

Limity pro ANO tkví v samém systému senátních voleb a v tom, jak jsou jejich výsledky navázané na osobnosti z daného regionu. I jejich voliči nakonec vědí, že o referendum o vládě nešlo. Intuitivně cítí, že když jdou ke sněmovním volbám, tak v podstatě rozhodují o budoucí celostátní vládě. V případě druhého kola senátních voleb se to Babišovi voličům namluvit nepodařilo.

Vystrčil: Vsadili jsme na slušnost. Lidi začala štvát Babišova kampaň a to, že se neštítí téměř ničeho

Číst článek

Mohlo k tomu, že hnutí ANO narazilo na limity svých voličů v senátních volbách, přispět i to, že ANO na senátní volby moc důrazu nekladlo a sám Andrej Babiš v minulosti několikrát zmínil, že by Senát raději zrušil?
Sice nekladli, ale na druhou stranu se s tímto dá v politice celkem dobře operovat. Voliči v tomto ohledu dost zapomínají, a když silný lídr řekne, že dřív to důležité nebylo, ale teď ano, tak je to může strhnout.

Ostatně zmiňoval jsem, že svého času byla úspěšná v prvních kolech i ODS, ale pro ní neplatilo, že by v druhých kolech vždy pohořela, po několik volebních období měla předsedu Senátu. V dobách Václava Klause, který byl silným lídrem, se vědělo, že ani on Senát příliš neadoroval a vyjadřoval se k němu možná s ještě větším despektem než Andrej Babiš. A i přesto jejich voliči kandidáty ODS do Senátu volili.

Takže tomuto bych zas až takovou důležitost nepřikládal, byly to prostě předvolební výroky Andreje Babiše, ale pochybuji, že to běžně voliči tímto způsobem zvažují. Spíš jde o to, že k nim chodí odlišný elektorát než k volbám do sněmovny, takže se do Senátu dostanou spíš kompromisní kandidáti, jelikož se voliči rozhodují mezi menším zlem.

Jiná situace by byla, kdybychom měli jednokolový systém, a tam věřím, že by Andrej Babiš proti Senátu nic moc nenamítal, protože v tomto případě by bylo hnutí ANO i v těchto volbách úspěšné.

Úspěch vlády, nebo Spolu?

Vládní nebo s vládou sympatizující senátoři obsadí až 22 křesel z celkem 27 volených obvodů, navíc udrželi s přesvědčivou většinou i post předsedy horní komory Miloše Vystrčila (ODS). Dají se senátní volby považovat za jednoznačný úspěch vlády Petra Fialy?
Samozřejmě to pro ně je úspěch. Obhájili své pozice, a dokonce i posílili. A nejenom Miloš Vystrčil, ale shodou okolností se rozhodovalo o celkem čtyřech z pěti členů předsednictva Senátu. Obhájil Jiří Růžička (za STAN a Spolu) a teď i Jiří Oberfalzer (ODS). Naopak neuspěl už v prvním kole Jan Horník (STAN). A své pozice udrželi i další dlouholetí senátoři jako Miluše Horská (za KDU-ČSL) nebo Tomáš Jirsa (ODS).

Babišovi sázka na ‚referendum o vládě‘ v senátních volbách nevyšla. Kandidáti ANO většinově prohráli

Číst článek

Úspěch to je zejména pro lidovce a ODS, v podstatě i pro TOP 09. Takže spíš než pro vládní koalici, je to spíš úspěch Spolu. Naopak pro ANO neúspěch.

A třeba hnutí STAN mělo jediný postup do druhého kola a žádné vítězství. Obhájil pouze Michael Canov v Liberci, který je ale členem partnerského hnutí Starostové pro Liberecký kraj. Lze to chápat jako dozvuk kauzy Dozimetr?
Asi ano, vypadá to na dozvuky Dozimetru. Přeci jenom, pokud proběhne taková vládní aféra, může se to podepsat na jejich volebních výsledcích. Senátní volby jsou ale i o taktice nasazování jednotlivých kandidátů.

Když se podíváme třeba na Olomouc, tady hnutí STAN nominovalo respektovaného univerzitního učitele Michala Malacku, ale tento obvod byl přehuštěný, své nominanty zde měla ODS, Piráti i lidovci. Všichni měli svého kandidáta a vzhledem k tomu, že post obhajoval Lumír Kantor (za KDU-ČSL), který byl velmi silný, tak z tohoto důvodu měl pan Malacka velmi nízké šance. Také dostal pouze 5,6 %.

Dalším příkladem může být Petr Fiala (za KDU-ČSL), který uspěl v Ústí nad Orlicí už v prvním kole. Primárně to bylo dáno tím, že to byl souboj mezi dvěma, protože odpadl potenciálně silný kandidát ODS Josef Kopecký, který je v regionu známý. Kdyby kandidoval, tak by šlo o jinou konstelaci.

Tato volební mapa hraje velkou roli a někdy zvolí jednotlivé strany špatnou taktiku, že proti silným kandidátům nasazují ty svoje, byť by pro ně mohlo být výhodnější se rovnou spojit a podpořit někoho jiného.

Piráti také neuspěli, ani oni si nepřipsali žádného nového senátora. Ti jsou ale v Senátu dlouhodobě nepříliš úspěšní, možná je také penalizuje dvoukolový systém?
Určitě. Piráti většinou nemají kandidáty, kteří by dokázali zmobilizovat širší voličskou základnu z různých skupin. Do Senátu oslovují jen část elektorátu.

Známé nezávislé

Na závěr bych se chtěl ještě zeptat na dvě nezávislé senátorky, které byly zvoleny možná trochu překvapivě. Daniela Kovářová (nez.) v Plzni a Jana Zwyrtek Hamplová (za NEZ) v Kroměříži. Co stojí za jejich úspěchem?
Stojí za tím současné krize – covid-19 a opatření proti němu i energetická krize. Z těchto událostí se rodí nový typ kandidátů. Mohli jsme si povšimnout, že třeba v prvním kole ve velmi silném obvodě v Jihlavě za Vystrčilem a Janou Nagyovou (ANO) skončil Tomáš Nielsen ze strany PRO s téměř 12 % hlasů. To je zbrusu nová strana a je to zajímavý výsledek, že u voličů došlo v tomto ohledu k zajímavému posunu.

Obě zmíněné nové senátorky z těchto nálad těžily, protože už před volbami do Senátu velmi aktivně vystupovaly proti vládním opatřením, vyslovovaly se v tomto smyslu na sociálních sítích a těchto kanálech. Tím se stávaly známými v určitých voličských vrstvách a vydobyly si mezi nimi pozici.

Druhá věc je, že ani jedna z nich není neznámá. V případě paní Kovářové jde o bývalou ministryni spravedlnosti (v letech 2009-2010 ve vládě Jana Fischera), už byla vidět v médiích a nadále se i poté vyjadřovala k různým věcem, přitom nebyla úzce spjatá s nějakou stranou. Vždy byla brána jako nonkonformní politička.

Něco podobného se dá říci i o Janě Zwyrtek Hamplové, která sice kdysi byla známá regionální politička, následně i chvíli poslankyně za ČSSD. Ale už delší dobu s tou stranou není primárně nijak spjatá. Pak kandidovala i v krajských volbách, ale už přes 20 let je známá jako právnička, která se zabývá veřejnou správou.

V jejich případech jde o to, že už dříve působily ve veřejném prostoru a velmi dobře vystihly určité nálady ve společnosti, nálady části voličů a podařilo se jim prolomit druhé kolo a následně i zvítězit.

Jakub Grim Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme