Nejvíc schůzí, nejmíň zákonů. ‚Současná sněmovna neumí představit argumenty,‘ říká ústavní právník Wintr

Poslední řádná schůze Poslanecké sněmovny měla na programu 200 bodů. Přestože schůzí v tomto složení svolala nejvíc, za uplynulé čtyři roky se povedlo schválit nejméně zákonů v historii. „Kvalitu Poslanecké sněmovny nicméně nelze tak úplně hodnotit počtem přijatých zákonů,“ říká odborník na ústavní právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Wintr. „Vysoký počet přijatých zákonů může také znamenat velmi nestabilní právní řád,“ upozorňuje.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jaroslav Faltýnek a Jan Chvojka při jednání v Poslanecké sněmovně ČR. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Svou úlohu podle Wintra sehrála i koronavirová pandemie, která si vyžádala soustředění poslanců na krátkodobá krizová řešení. „A navíc v této sněmovně bylo devět poslaneckých klubů, což je maximum za posledních dvacet let,“ připomíná s tím, že poslanecké kluby vyprodukovaly řadu návrhů zákonů, které se nestíhaly projednat.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mělo by dojít k výrazné reformě jednacího řádu Poslanecké sněmovny, domnívá se ústavní právník Wintr

Zajímavostí uplynulého volebního období je například to, že poměr počtu návrhů připravených vládou poprvé klesl pod polovinu. Běžnější přitom je, že naprostou většinu návrhů zákonů připravuje vláda. I v tomto ohledu sehrál roli enormní počet stran ve sněmovně.

Ačkoliv významný pokles kvality předkládaných návrhů Wintr spíš nezaznamenal, má za to, že sněmovna neslouží dobře svému základnímu účelu. „A to je představovat argumenty a protiargumenty ve srozumitelné podobě pro veřejnost.“

To, jak v tuto chvíli dolní komora funguje, není ve výsledku přínosem ani pro vládu, ani pro opozici. „Vláda totiž leckdy nedokáže prosadit důležité návrhy zákonů proto, že ve sněmovně je poměrně snadné zorganizovat obstrukci, které vládní většina nemá jak čelit.“

„Opozice má jedinou reálnou možnost, a to je svolat mimořádnou schůzi, která často skončí tím, že vládní většina pořad schůze neschválí.“

Jan Wintr

Opozice na druhou stranu dost dobře nemůže nastolovat témata, o kterých v parlamentu proběhne kvalitní diskuse.

„U nás má opozice vlastně jedinou reálnou možnost, a to je svolat mimořádnou schůzi, která často skončí tím, že vládní většina pořad schůze neschválí a diskutovat mohou krátce jen řečníci s přednostním právem – tedy předsedové stran a klubů, předsedové a místopředsedové sněmovny a členové vlády.“

S Filipem a Horáčkem měla jednat i šéfka rozpočtového výboru Vostrá. ‚Možné to je,‘ říká

Číst článek

Reforma jednacího řádu?

Právě proto je potřeba přistoupit k významné reformě jednacího řádu, domnívá se Wintr. „Měl by být trochu racionalizován, aby kromě široké svobody bylo dbáno i na efektivitu a určitou sdělnost pro veřejnost.“

S navrhovanými zásahy do jednacího řádu nesouhlasí senátor Tomáš Goláň (za SEN21, v klubu ODS a TOP 09) ani poslanec Marek Benda (ODS). Oba vidí problém spíš na straně osazenstva dolní komory.

Běžný legislativní proces je v posledních dvou letech obcházen poslaneckými návrhy, stěžuje si Goláň a připomíná návrh poslance-premiéra Andreje Babiše (ANO) na 15% sazbu daně při zrušení superhrubé mzdy.

Nelíbí se mu ani praxe přijímání pozměňovacích návrhů, které jdou často proti sobě. „Jednací řád by se neměl utahovat. Politici by spíš měli vzít rozum do hrsti a začít jednat způsobem, který je přijatelný pro tento národ, naši ekonomiku, právní systém a podobně.“

Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Renaty Kropáčkové.

Renata Kropáčková, Zuzana Marková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme