Babiše neporazila Praha, ale menší města, soudí politolog. Rozhodla i účast v chudších okrscích

Podle olomouckého politologa Jakuba Lyska přesvědčily dvě opoziční koalice voliče v městech o několika desítkách tisíc obyvatel. Ti ocenili ekonomická témata a místní osobnosti. Hnutí ANO sázka na migraci tolik nevyšla, o část voličů ze střední třídy přišlo.

data Praha/Brno Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Premiér Andrej Babiš (ANO) předstoupil před novináře krátce před 20. hodinou večer, po boku měl mimo jiné svou ženu Moniku

Andrej Babiš po sečtení volebních výsledků | Foto: Kamaryt Michal | Zdroj: ČTK

„Praha nás porazila. Praha Babiše nesnáší,“ prohlásil premiér Andrej Babiš (ANO) v sobotu po sečtení volebních výsledků. Srovnání volební účasti s minulými volbami ale ukazuje, že metropole tentokrát nerozhodly. „Prohrála mu to středně velká města po celé republice,“ říká politolog Jakub Lysek z Univerzity Palackého v Olomouci.

K volbám přišlo v pátek a sobotu 5,4 milionu lidí, o 320 tisíc víc než před čtyřmi lety. V Praze sice byla účast mírně vyšší než ve zbytku země, to ale ve všech volbách počínaje těmi v roce 2002. Kde se tedy zvedla účast a jaký vliv to mělo na výsledek?

Podle Lyska se klíčový příběh těchto voleb odehrál na dvou místech. „Na vnitřních periferiích krajů, kde došlo k poklesu volební účasti, a na druhé straně ve středně velkých městech, ve kterých se dobře žije a volební účast v nich vzrostla,“ popisuje a jako konkrétní příklady uvádí Litomyšl, Uničov nebo Litovel.

Jak se oproti posledním sněmovním volbám změnila volební účast ve vaší obci, můžete vyčíst z interaktivní mapy datových novinářů serveru iROZHLAS.cz.

„V každém kraji najdeme město od 10 do 30 tisíc obyvatel, kde přišli voliči podpořit patrně koalici Spolu nebo STAN a kroužkovali lokální lídry,“ pokračuje.

Právě lokální kandidáti jsou podle Lyska pro středopravicový elektorát důležití, což může vysvětlovat pětiprocentní nárůst volební účasti oproti roku 2017. „Voliči své kandidáty znali a nedělalo jim problém podpořit koalici Spolu, i když by třeba ODS nevolili,“ vysvětluje Lysek.

Nerozhodné voliče podle něj mohla také přesvědčit ekonomická témata, která kandidáti koalic před volbami vyzdvihovali. „Lidem začalo docházet, že se potýkáme s inflací, služby zdražují a vláda Andreje Babiše pomohla k rekordnímu schodku rozpočtu. Koalice Spolu toto téma dobře uchopila a začala o něm mluvit.“

Naproti tomu ANO se snažilo oslovit voliče v Sudetech a na periferiích tématy jako migrace.

Za nárůstem volební účasti v různých menších městech po celé republice tak může být mobilizace voličů ze střední třídy. „Typicky jde o malé živnostníky, státní zaměstnance nebo učitele. Kroužkovali lokální kandidáty, které znají ze své obce,“ popisuje politolog.

Překvapení v Sudetech

Tradičně nižší volební účast v porovnání se zbytkem republiky mívá pohraničí. Velkou otázkou Sudet tedy i letos bylo, jestli se zmobilizují. „Vypadá to, že částečně ano, ale ne v takové míře, aby podpořili stávající vládní strany. Myslím, že právě v Sudetech od Andreje Babiše odešli voliči střední třídy. Antimigrační politikou tuto vrstvu obyvatel nejspíše neoslovil,“ míní Lysek s tím, že se ale ANO zároveň podařilo přetáhnout část voličů ČSSD a KSČM.

Volební mapu zkresluje Ústecký kraj, který je sice v pohraničí, ale letos se do něj počítaly hlasy ze zahraničí. K tomu v kraji kandidovali hned dva lídři, Andrej Babiš a Ivan Bartoš. V některých městech regionu byla i proto volební účast o něco vyšší.

Jedinou oblastí, kde se volební účast snížila, tak zůstaly takzvané vnitřní periferie krajů. „Bývají to oblasti s vysokým podílem seniorů, nezaměstnaných či lidí s exekucí,“ popisuje Lysek. Právě tyto faktory ovlivňují, kolik k volbám v konkrétním místě přijde lidí.

Politolog vidí v letošní vyšší účasti paralelu se sněmovními volbami v roce 2006. „Tehdy proti sobě kandidovaly dva bloky stran. Letos jsme měli dvě společné kandidátky stran, které se staví proti politice Andreje Babiše, a proti nim strany vládní koalice,“ porovnává.

Tato polarizace politické scény mohla některým voličům zjednodušit rozhodování. „Koalici Spolu tak mohli volit i lidé, kteří nutně nepatří k vyšší střední třídě a mají nižší mzdy. ČSSD jim nejspíše neměla co nabídnout, u nových subjektů zase nevěděli, co mají čekat. Spousta lidí ze středních či nižších vrstev se tedy podívala na kandidátky a vybrala koalici, ve které viděla známé tváře,“ uzavírá politolog.

Nela Krawiecová, Kristína Zákopčanová, Jan Cibulka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme