STAN ve volbách propadl. Znovuzvolení členů předsednictva je ale motivační, hodnotí politolog

Téměř o třetinu méně úspěšných kandidátů oproti roku 2018. Takový je výsledek letošních komunálních voleb pro hnutí Starostové a nezávislí (STAN). Do zastupitelstev kandidovala i většina členů jeho předsednictva. Navzdory poklesu podpory se většina z nich do vedení obcí nakonec dostala. „Kdyby členové nového vedení výrazně neuspěli, tak by to byl pro hnutí silný signál,“ hodnotí pro server iROZHLAS.cz politolog Karel Páral.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Hnutí Starostové a nezávislí čeká mimořádný sjezd již koncem července

Hnutí Starostové a nezávislí čeká mimořádný sjezd již koncem července | Foto: Jan Handrejch | Zdroj: Právo / Profimedia

Před čtyřmi lety dosáhlo v komunálních volbách na 2600 mandátů. Letos se ale musí hnutí Starostové a nezávislí smířit se skromnějším výsledkem. Obhájit se jim podařilo jen 1854 mandátů, což představuje zhruba třicetiprocentní ztrátu.

Podle politologa Karla Párala z Univerzity Palackého v Olomouci mělo na volební výsledek dopad například to, že hnutí STAN je už oficiálně bráno jako celostátní, vládní strana.

„Už nejsou považováni jenom za stranu starostů. Voliči to ostatně vidí i reálně. Na některých kandidátkách není opravdový starosta dokonce ani jeden. Už to tedy neodpovídá původnímu étosu, který byl se starosty od počátku spojený,“ vysvětluje serveru iROZHLAS.cz tento fenomén.

Podívejte se, jak se změnil počet úspěšných kandidátů parlamentních stran oproti komunálním volbám v roce 2018.

Právě ze značky „malé komunální strany“ podle Párala těžilo v minulosti hnutí STAN nejvíce. „Podařilo se jim tu značku prodávat a dostat se do centrální vlády. Už z této podstaty nejsou tolik spojováni s tím, že by byli primárně starostové. Už je to prostě STAN, vládní strana,“ rozvádí politolog myšlenku.

Dozimetr a další kauzy

Vliv kauz hnutí STAN na volební výsledek Páral připouští. Propad v preferencích byl patrný třeba v Praze. Politolog ale jedním dechem dodává, že nemusely být pro výsledek rozhodující. To ostatně dokládá i volební úspěch exministra Petra Gazdíka v obci Suchá Loz, kde STAN i letos zvítězil a Gazdík obhájil post zastupitele. A to navzdory tomu, že musel v důsledku kauzy Dozimetr z ministerského postu odstoupit.

Hlasy z hnutí STAN: Hlubuček? Černá ovce, zrádce, politický bandita. Předseda Rakušan má bezvýhradnou podporu

Číst článek

„Na komunální úrovni voliči rozhodují podle jiných kritérií. Větší roli tam hrají personálie. Zároveň ale platí, že čím větší město, tím víc celostátní politika do komunálních voleb promlouvá,“ vysvětluje Páral.

To jde podle něj vidět zejména na výsledcích hnutí ANO, které nemá vždy v regionech silné kandidáty, ti se přesto do zastupitelstev měst a obcí dostávají. „Když je strana takzvaně na vlně v celostátu, tak se to projeví i v komunálních volbách. Navíc voliči mohou hlasovat i protestně. I tohle se mohlo na výsledku STAN projevit,“ upozorňuje.

Červinkovo sdružení vyhrálo volby v Poděbradech. Kvůli rasistickým výrokům opustil STAN

Číst článek

Jako důsledek rozhodnutí celostátního vedení, které se podepsalo na volebním výsledku hnutí STAN, připomíná třeba kauzu někdejšího poděbradského starosty Josefa Červinky.

„Josef Červinka byl po jednom výroku odvolaný a celá kandidátka šla za ním. Přesto nakonec volby vyhrál. A to je ono – z hlediska STAN se rozhodnutí předsedy Víta Rakušana ukázalo jako nešťastné. Mohl počkat, až ta komunální kauza odezní. Nebylo pravděpodobné, že ohrozí celostátní výsledky. V Poděbradech namísto toho vzniklo nové uskupení, které volby ovládlo,“ popisuje, kde například hnutí výrazně ztratilo.

Úspěšné předsednictvo?

Kandidátům hnutí STAN se v letošních komunálních volbách přesto nejvíce dařilo buď pod praporem domovské strany, nebo v koalici s jednou další stranou. Souhrnně to představuje zhruba 60 procent úspěšných kandidátů. Ve větším počtu uskupení pak úspěšnost starostů postupně klesala.

Podívejte se, komu spojování do předvolebních koalic prospělo a kdo naopak těžil ze samostatné kandidatury.

Podle politologa Párala bylo pro hnutí ale klíčové, že se do zastupitelstev svých obcí i tentokrát dostala výrazná většina členů nového předsednictva.

„Je to pro ten STAN odrazový můstek do další činnosti. Je to motivační. Kdyby členové nového vedení výrazně neuspěli, tak by to byl pro vedení hnutí silný signál,“ vysvětluje.

Takový případ tvoří pouze exposlanec Jan Farský, který nahradil v lednu 2021 v zastupitelstvu města Semily zesnulou kolegyni coby první náhradník. Na funkci rezignoval rok na to v důsledku svého odletu na půlroční stáž do USA. Kandidoval z posledního místa koaliční kandidátky Volba pro Semily a už dříve avizoval, že zvolený být nechce.

O znovuzvolení se naopak na kandidátce nezávislých kandidátů v Pacově na Pelhřimovsku ucházel 1. místopředseda Starostů Lukáš Vlček. Na druhé pozici svůj mandát v obci obhájil. Přesto byla jeho podpora výrazně nižší než před čtyřmi lety. Získal zhruba o polovinu méně hlasů.

S procentuálně podobným poklesem podpory se setkala i jediná žena v užším předsednictvu hnutí, poslankyně a dosavadní starostka obce Kunčice pod Ondřejníkem Michaela Šebelová. Ta letos také kandidovala na společné kandidátce s nezávislými kandidáty, se kterými obsadila těsně druhé místo s podporou 292 hlasů. Před čtyřmi lety dostala hlasů 560.

Ve Spáleném Poříčí se dostal do zastupitelstva také další člen užšího republikového předsednictva STAN Pavel Čižíček. Stejně jako před čtyřmi lety kandidoval na kandidátce Sdružení nezávislých kandidátů Spálenopoříčska.

A na Praze 6 nakonec uspěl i poslední člen předsednictva Jan Lacina. Navzdory kauze Dozimetr se jeho buňka ani výrazně nepropadla a i letos obsadila v městské části čtvrté místo.

‚Šťastná ruka‘

Výsledek členů předsednictva pokládá politolog Páral za dobrou zprávu pro vedení hnutí.

Úspěch i zklamání. Předsedové parlamentních stran reagují na výsledky komunálních a senátních voleb

Číst článek

„Podle mě to vypovídá o tom, že měli při volbě nového předsednictva šťastnou ruku. Navolili si tam lidi, kteří umějí být úspěšní. Kdyby to bylo naopak, bylo by to samozřejmě špatně,“ hodnotí konečné výsledky.

Jak ale připomíná, volby ukázaly, že hnutí STAN už napříště s rétorikou o „lokální, zespoda budované, komunální straně“ neuspěje. Protože už zkrátka nezaštiťuje pouze starosty.

„Realita je taková, že hnutí STAN je vládní uskupení, které má pod sebou důležitá ministerstva, včetně ministerstva vnitra. A návrat k tomu, že by součinností naplňovala pouze značku normálních starostů, už zkrátka není možný,“ doplňuje.

Tomáš Pika, jab Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme