Kdo na Hradě nahradí kancléře Mynáře? Babišova ‚organizátorka‘ Bartha, nebo Vohralíková ze Senátu
Oba prezidentští finalisté mají vybrané jméno možného budoucího šéfa prezidentské kanceláře. Nahradit Vratislava Mynáře by mohla jedna ze dvou žen. V případě Andreje Babiše (ANO) by to byla jeho dlouholetá pravá ruka Tünde Bartha, u Petra Pavla končící šéfka Kanceláře Senátu Jana Vohralíková. Server iROZHLAS.cz přináší profily obou možných budoucích kancléřek.
Pozice šéfa Kanceláře prezidenta republiky (KPR) je vedoucí úřednická pozice co do organizace výkonu pravomocí či protokolárních povinností hlavy státu.
Kancelář hospodaří s nemovitým majetkem tvořeným areálem Pražského hradu a zámkem Lány a má pravomoc k této činnosti zřizovat příspěvkové organizace, kterými jsou Správa Pražského hradu a Lesní správa Lány. Pod KPR patří například i hradní archiv, Radiožurnál v minulých dnech přinesl například rozhovor s bývalým archivářem o tom, proč musel Hrad po 15 letech opustit, o neshodách se současnými hradními muži i o skartacích dokumentů, včetně těch utajovaných.
Za první republiky tuto funkci u prezidentů Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše vykonával jediný muž – Přemysl Šámal. Ten tomuto postu vtiskl vážnost přesahující čistě úřední povahu funkce.
Zatímco pod prezidenty Václavem Klausem a Milošem Zemanem sloužil vždy jediný šéf kanceláře (v letech 2003–2013 Jiří Weigl a po něm Vratislav Mynář), za 13 let pod Václavem Havlem se jich vystřídalo pět. Po krátkém porevolučním období Josefa Lžičaře byl v letech 1990–1992 kancléřem Karel Schwarzenberg, na kterého navázal Luboš Dobrovský, v letech 1996–1998 Ivan Medek a poté do roku 2003 Ivo Mathé.
Tünde Bartha
„Hlavním motorem kampaně byla Tünde Bartha, kterou znáte z Úřadu vlády,“ řekl na tiskové konferenci po prvním kole voleb Andrej Babiš.
Šéfkou jeho prezidentské kanceláře by se v případě Babišova triumfu měla stát právě ona. Šestačtyřicetiletá manažerka se slovensko-maďarskými kořeny pro šéfa ANO pracuje už sedm let, pro organizaci jeho pracovního života je klíčovou osobou.
Podle Respektu na podzim jménem ANO a jeho předsedy jednala s velvyslancem v Izraeli a exministrem Martinem Stropnickým o možné kandidatuře na prezidenta. Z toho nakonec sešlo a do boje o Hrad se pustil sám Babiš.
České občanství má Bartha jen několik let, kvůli práci ve státních strukturách potřebovala bezpečnostní prověrku. Jak v nynější předvolební kampani zdůraznil její šéf Babiš, má ji na stupeň tajný.
Narodila se v převážně maďarské obci Kráľovský Chlmec (Királyhelmec) na jihovýchodním Slovensku poblíž hranic s Ukrajinou a Maďarskem. Po maturitě v Košicích se přestěhovala do Prahy a v roce 2001 absolvovala Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, v letech 1998–1999 studovala na budapešťské Univerzitě Loránda Eötvöse.
Už během studia působila v cestovní kanceláři Mary Travel Agency, kde pracovala v letech 1999–2007 i na ředitelské pozici. Následně si založila vlastní cestovní agenturu Fair fairy travel, se kterou začala vozit maďarské turisty do Prahy.
Už v roce 2008 ale nastupuje do služeb bývalého vlastníka OKD Zdeňka Bakaly, do roku 2010 nejprve působí jako ředitelka kanceláře a osobní asistentka generálního ředitele v jeho firmě zabývající se nákladní železniční dopravou AWT, a. s. Mezi lety 2010–2014 pak jako ředitelka kanceláře a Bakalova tajemnice v investiční poradenské firmě BXR Partners.
Volby nerozhodnou lidé na náměstích. Těch, kteří zůstali doma, je mnohem víc, upozorňuje sociolog
Číst článek
V roce 2015 působila krátce jako projektová manažerka startupového inkubátoru Creative Dock. Tam ale nevydržela ani rok a nastoupila do služeb jednoho z Bakalových obchodních soupeřů Andreje Babiše. Podle jejích předloňských slov pro Deník nebyl pro jejího nového šéfa problém, že přišla právě od Bakaly.
„Jedna etapa skončila a začala další. Měla jsem dva specifické šéfy, kteří byli diametrálně rozdílní, stejně jako moje agenda. U Zdeňka Bakaly to byla odpovědnost za byznys, u pana Babiše je to odpovědnost za stát.“
Když k Babišovi nastupovala, byl již ministrem financí, v letech 2015–2017 řídila jeho resortní kabinet. Poté, co po volbách 2017 povýšil do funkce premiéra, s ním přešla na Úřad vlády a stala se nejprve ředitelkou odboru kabinetu předsedy vlády a od roku 2018 pak Úřad vlády přímo řídila.
V červnu 2021 ještě Seznam Zprávy psaly, že se ji Babiš snažil prosadit do funkce velvyslankyně v Maďarsku. Tou se ale nestala, s výměnou vládní garnitury na podzim 2021 skončila i se svou prací pro stát, v Babišových službách ale zůstala.
Nadále organizačně řídí Babišův čas – loni v létě se starala o kampaň před komunálními a senátními volbami, kdy objížděl Česko karavanem. Během podzimu pak oznámil, že by si ji v případě úspěchu vzal s sebou na Pražský hrad jako šéfku prezidentské kanceláře.
„Tünde je moje pravá ruka a trávíme spolu skoro celý pracovní den. Už jen to, že se mnou dokáže držet krok a ještě jí zbývá energie se se mnou hádat, vám napoví, jak je to ostrá ženská. A moc se jí omlouvám, protože když něco nefunguje, jsem na ni zlej. Ale mám ji rád a ona ví, že jsem z jiné planety,“ napsal o ní Babiš v červnu 2019 na facebooku.
Bartha je k Babišovi zcela loajální, což vyniklo mimo jiné v rozhovoru pro Deník N, který poskytla po prvním kole voleb. „Nevyvoláme strach, odpovídáme na hlas lidu,“ vysvětlovala například billboardovou kampaň, na níž Babiš straší válkou.
V rozhovoru mimo jiné také naznačila, že v případě neúspěchu by mohla Babiše opustit. „Už je to dlouhé. Říká se, že po šesti sedmi letech by měl člověk změnit práci, tak uvidíme. Po volbách to možná oba vyhodnotíme. Pracuji s ním sedm let, protože tomu stále věřím. Kdybychom nevyhráli, třeba si od sebe na chvíli odpočineme a nabereme síly.“
Svou vizi vedení prezidentské kanceláře v případě úspěchu naznačila také před časem pro Respekt. Popisovala, že by se chtěla zaměřit na „rukopis ženy“, a zdůraznila, že by areál Hradu otevřela veřejnosti podobně jako Úřad vlády. „Dělali bychom více akcí pro rodiny, pro ženy, pro mladé lidi. Chtěla bych, aby naše práce byla také transparentnější, aby o ní měli lidé více informací,“ doplnila.
Jana Vohralíková
Zatímco Babiš by si za kancléřku vybral ženu, která je mu dlouhá léta nablízku, Pavel zvolil zcela jinou taktiku. Vybral si Janu Vohralíkovou, která dlouhá léta působila na vysokých pozicích hned na několika ministerstvech, ve správních radách, soukromých firmách či v neziskovém sektoru.
Projektovala a stavěla kostel Boží lásky ve východočeské Budislavi, je zakládající členkou Asociace manažerů neziskových organizací a stála u zrodu České rady dětí a mládeže.
Devětapadesátiletá Vohralíková se narodila v srpnu 1963 v antikomunistické rodině. Její otec byl v 50. letech odsouzen na 11 let za špionáž, kvůli čemuž čelila rodina dlouhodobé perzekuci. Po maturitě na pražském gymnáziu vystudovala v roce 1985 České vysoké učení technické. Do revoluce pracovala v souladu se svým vzděláním jako projektant-statik.
Koncem 90. let po mateřské dovolené se začala angažovat v YMCA (Křesťanském sdružení mladých lidí). Na přelomu tisíciletí působila jako generální sekretář této organizace v ČR i jako ředitelka společnosti Palác YMCA.
Následně vstoupila do politiky, v letech 2002–2006 byla pražskou zastupitelkou za Evropské demokraty, v roce 2003 se stala ředitelkou odboru provozních služeb ministerstva informatiky a následně v letech 2004–2006 byla na resortu náměstkyní zodpovědnou za ekonomiku a řízení sekce elektronických komunikací. Na ministerstvu zažila jako šéfy Vladimíra Mlynáře (US-DEU) a Danu Bérovou (za US-DEU).
Po nástupu nové vlády se přesunula na ministerstvo kultury, kde byla pod Václavem Jehličkou (KDU-ČSL) v letech 2007–2009 vrchní ředitelkou pro EU fondy, investice a fond kultury a kinematografie.
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Co může být hanebnější a odpornější? Místo uklidnění přišlo strašení válkou
Číst článek
Následně působila krátce jako náměstkyně ministra a předsedy legislativní rady vlády a v kabinetu Jana Fischera byla ředitelkou odborných útvarů předsedy vlády.
V roce 2010 odešla do soukromého sektoru, stala se členkou představenstva IT firmy ANECT, kdy byla zodpovědnou za ekonomiku a HR. Z této pozice v roce 2014 odešla do funkce kvestorky České zemědělské univerzity. V této pozici řídila hospodaření a vnitřní správu školy a po organizační stránce řídila rektorát.
Po pěti letech v univerzitním prostředí se vrátila do státních služeb a v září 2019 se stala vedoucí kanceláře Senátu.
Vedle práce v horní komoře Parlamentu je také od roku 2021 členkou správní rady Nadace rodiny Vlčkových.
Ke konci února v Senátu končí, v souvislosti s tím oznámila, že by se po případném vítězství Pavla stala jeho kancléřkou.
Organizační výbor Senátu dnes na své schůzi vzal na vědomí rozhodnutí kancléřky Jany Vohralíkové, že se vzdává svého místa k 28. únoru 2023.
O dalších krocích rozhodne předseda Senátu @Miloš Vystrčil po konzultacích v příštím týdnu.
13:04 – 04. 01. 2023
Na začátku ledna Deník N informoval o tom, že Vohralíková v Senátu čelila za dva roky ve funkci podezření z klientelismu, netransparentního zadávání veřejných zakázek nebo velkým personálním odchodům. Od jejího nástupu v kancléřství proběhly čtyři kontroly a chystá se i audit Národního kontrolního úřadu.
Mají prověřit, zda z rozpočtu kanceláře neputovaly peníze i na účty lidí a firem spojených přímo s Vohralíkovou.
„Na tyto i jiné výtky jsem odpovídala příslušným orgánům Kanceláře Senátu: organizačnímu výboru a stálé komisi pro práci Kanceláře Senátu, žádný z orgánů neshledal mé pochybení. A myslím, že na současném výkonu Kanceláře Senátu je to i vidět,“ řekla k tomu Hospodářským novinám.
V souvislosti s možným postem hradní kancléřky žádá u Národního bezpečnostního úřadu prověrku na stupeň důvěrné. Tu po Vohralíkové chce sám Pavel, tento stupeň je nejnižším udělovaným. „Pokud bych byl zvolen a zjistil, že je potřeba vyšší stupeň než důvěrné, musí si o něj paní kancléřka ihned požádat,“ doplnil Pavel s tím, že pokud by prověrku nedostala, kancléřku by mu dělat nemohla.
S Vohralíkovou nemá bližší vztah, podle jeho slov mu byla doporučena. „Rozhodl jsem se pro ni na základě osobního setkání a doporučení lidí, kterým důvěřuji. Jedním z nich byl i Jan Bubeník, kterého jsme požádali o ověření profesionální reference. Hlavními kritérii pro mě byla odborná způsobilost, praktická zkušenost s řízením podobné kanceláře, jazyková dovednost, schopnost profesionálně vést tým a zároveň v něm udržovat dobrou atmosféru,“ popsal Respektu.
Pokud by se stala šéfkou hradní kanceláře, chtěla by Vohralíková instituci „přebudovat na profesionální úřad, který funguje transparentně“. A doplnila, že by prověřila její hospodaření.
