Soud Rohanovou vyloučil správně. Systém přímé volby ale není dobrý, chce to změnu, říká ústavní právník
Jan Wintr přivítal rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o vyloučení Denisy Rohanové z prezidentské volby. Na nestandardnost její kandidatury upozorňoval už dříve. „Přímá volba je nešťastná. Její pravidla jsou navíc nedokonalá, což se ukazuje u každých prezidentských voleb,“ říká mimo jiné ústavní právník v rozhovoru pro server iROZHLAS.cz.
25. listopadu jsme se spolu bavili poté, co ministerstvo vnitra oznámilo devítku kandidátů pro prezidentské volby. Tehdy jste mi řekl, že byste Denisu Rohanovou neakceptoval: „Můj výklad je, že by se měly přijímat jen kandidatury lidí až po vyhlášení voleb.“ Tak to musíte hodnotit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o vyloučení Rohanové pozitivně…
Ano, to rozhodnutí jsem přečetl a přijde mi, že Nejvyšší správní soud říká v zásadě to, co jsem tehdy říkal i já. Uvedl tam spoustu argumentů, proč je možné podat kandidátní listinu až po vyhlášení voleb. Nejvyšší správní soud rozhodl správně.
Diviš ve hře, Rohanová a Janeček mimo. Soud rozhodl o kandidatuře na prezidenta
Číst článek
A je případ Denisy Rohanové díky tomuto verdiktu precedentem? Je definitivně a navždy dané, že tento způsob kandidatury už nikomu nevyjde?
Myslím, že ano. Paní Rohanová avizovala, že se obrátí na Ústavní soud, uvidíme, jak se k tomu postaví, ale očekával bych, že tu přesvědčivou argumentaci Nejvyššího správního soudu nezpochybní. Čili pokud se nic nestane a nezasáhne do toho ani Ústavní soud, ani zákonodárce, tak zůstane platit tento výklad Nejvyššího správního soudu.
Úplně nejlepší by bylo, kdyby se to vepsalo přímo do reformy volebního zákona, kterou chystá ministerstvo vnitra. Ale i když se to nevepíše, tak to nakonec může být takto vykládáno i nadále a být to jasné.
Ono už v reakci ministerstvo vnitra oznámilo, že k tomu bude v budoucnu přihlížet...
.@Ministerstvo vnitra: S rozhodnutím @Nejvyšší správní soud k registraci kandidátů na prezidenta se musíme nejprve seznámit.
Rozhodnutí však respektujeme a zohledníme ho v budoucí praxi.
12:45 – 13. 12. 2022
... a Ústavní soud teď musí rozhodnout ještě před konáním voleb?
Nemusí. Už protože volební procedura počítá s přezkumem Nejvyššího správního soudu, je zakomponován do harmonogramu, aby bylo možné volby řádně konat. Nicméně Ústavní soud do tohoto systému není zakomponován.
Na podání ústavní stížnosti jsou dva měsíce a Ústavní soud nemá žádnou lhůtu, do které musí rozhodnout. Záleží na tom, kdy budou stížnosti podané. Pokud včas, tak bych čekal, že se Ústavní soud bude snažit rozhodnout ještě před prvním kolem prezidentské volby, aby rozptýlil případné pochybnosti.
Proti vyřazení z volby se budu bránit ústavní stížností. V kampani pokračuji dál, říká Rohanová
Číst článek
Posledních několik měsíců se řeší případ Rohanová, zda mohli zákonodárci podepsat více uchazečům o Hrad, nebo zda lze na jedné petici akceptovat kombinaci podpisů zákonodárců, kterým mandát skončil, i těch, kterým nově začal. Nemůžou všechny tyto nejasnosti a právní vakuum celé volbě uškodit? Nebo je to tak zmatečné, že to většina lidí ani neřeší? Navíc se tyto problémy netýkají hlavních favoritů…
Nevrhá to dobré světlo na volbu. Dlouho jsme s kolegy upozorňovali, že přímá volba systému vůbec nepomáhá, spíš vytváří komplikaci v dělbě moci. Přímá volba byla nešťastná sama o sobě i tím, že o ní bylo rozhodnuto relativně překvapivě a narychlo. Její prováděcí pravidla jsou také nedokonalá, což se u každých prezidentských voleb znovu a znovu ukazuje.
Teď si myslím, že by zákonodárci měli vyslyšet naléhavé volání soudců Nejvyššího správního soudu. Zejména v případě 50 tisíc občanských podpisů systém opravdu není dobrý a měl by být změněn třeba i za cenu změny Ústavy. Například zmenšením počtu na 5–10 tisíc ověřených podpisů – skrze czech pointy, datovými schránkami atd. To je hlavní problém z hlediska legitimity. Pokud jde o poslanecké a senátorské podpisy, to by se také mělo nějak vyjasnit, ale předpokládám, že to se nějak doladí.
Případ Zima
Právě ohledně podpisů zákonodárců Nejvyšší správní soud volební zákon vyložil tak, že se předpokládá, že zákonodárci navrhující prezidentské kandidáty mají být aktuálně ve funkci. „Ti, kterým mandát dávno zanikl, nemají pro nynější volbu žádnou legitimitu.“ Může se to týkat i Tomáše Zimy? Jeho případ před soud nikdo neposlal, přestože má 13 podpisů senátorů, z nichž hned šesti mandát letošními volbami skončil a zároveň tam má i jednu novou senátorku…
Nejvyšší správní soud se vyjádřil i k této otázce. Říká, že pokud to holt tak vyjde, že v období, kdy je možné podávat kandidátní listinu (od vyhlášení voleb do 66 dnů před prvním dnem voleb), dojde ke změně ve složení Sněmovny a Senátu, tak je potřeba to vykládat tak, že vždy můžou podat kandidátní listinu ti, kteří zrovna jsou aktuálně poslanci a senátory.
Poslanci a senátoři z klubů ANO pomohli k nominaci do prezidentských voleb třem Babišovým soupeřům
Číst článek
Přečtu přímo tu větu: „Poslanci a senátoři, jejichž mandát zanikl až po vyhlášení volby, tak reprezentují stále ještě relativně aktuální společenské postoje. O poslancích, kteří navrhli kandidaturu Denisy Rohanové, však nic takového říci nelze.“
Čili Nejvyšší správní soud si je vědom tohoto problému, ale hodnotí to tak, že pokud je někdo navržený senátory, kteří sice končí, ale ještě podali kandidaturu v době, kdy měli senátorský mandát, a zároveň to ale je až po vyhlášení prezidentské volby, tak je to v pořádku.
To ale vede k tomu, že soud prakticky říká, že v danou chvíli neexistuje jen 81 senátorů, ale když se překrývají podpisy končících a nových, tak jich je skoro sto…
Toto je věc, kterou napadá třeba profesor Jan Kysela, který to vykládá tak, že si kandidát v tomto přechodném období musí vybrat, jestli mají 10 z těch starých 81 nebo z nových 81.
To má v sobě určitou logiku, kterou nepopírám, ale připadá mi, že pokud zákon toto výslovně nepožaduje a Tomáš Zima to namíchal jak ze starých, tak z nových, tak je to sice trochu divné, ale pokud se k tomu zákonodárce jasně nevyjádří, tak si myslím, že se to má uznat.
On má pan Zima výhodu, že i kdyby mu ten jeden nový podpis škrtli, tak jich má stále dostatečný počet dvanácti…
Jasně. Pak není co řešit.
Vzkaz prezidentovi?
Jak je to v případě Karla Diviše, který byl původně ministerstvem vyřazen? Může se nyní po navrácení do volby domáhat nějakého odškodnění?
Myslím si, že ne. Nejsem žádný velký odborník na náhrady škody. Ale spíš bych měl za to, že se mu obtížně podaří dovodit nějakou škodu. Spíš bych nečekal, že by vyhrál nějaké odškodnění.
Soudci správního soudu: Změňte prezidentský volební zákon. Ministerstvo není schopno kontrolovat podpisy
Číst článek
Pokud jde o to, že se nějakých 17–18 dní nemohl plnohodnotně účastnit volební soutěže, jestli tím může namítat neregulérnost volby, tak teoreticky může po volbě podat volební stížnost jako kdokoli jiný. Ale i tady si myslím, že naděje na úspěch je mizivá.
Ještě jedna citace soudce Langáška: „Končící poslanci či senátoři nemohou uspět s pokusem natáhnout svůj politický vliv a uplatnit svá oprávnění spojená s mandátem daleko za jeho konec.“ Není to tak trochu i vzkaz prezidentu Zemanovi ohledně jeho plánů předčasně a dopředu jmenovat předsedu Ústavního soudu?
Jestli je to vzkaz prezidentu Zemanovi, nedokážu říct. V samotném rozhodnutí žádná taková narážka nebyla. Ale ta myšlenka je podobná – že máme demokracii jako vládu na určité časové období. Je to vyjádřeno i v článku 21 Listiny základních práv a svobod, že jsou představitelé státu voleni na volební období v pravidelných intervalech.
Z toho jednoznačně vyplývá, že vykonávají své pravomoci jen v určených obdobích a nemohou tímto způsobem činit rozhodnutí do daleké budoucnosti směřující třeba k prezidentské volbě, která bude rok a čtvrt po skončení jejich mandátu, anebo ke jmenování předsedy Ústavního soudu, kde se funkce uvolní půl roku po skončení prezidentova mandátu.
Myslím si, že tato myšlenka je poměrně snadno přenositelná i na problém se jmenováním předsedy Ústavního soudu.
