Může se poslanec podepsat více uchazečům o Hrad? Někteří kandidáti využívají mezer v právním výkladu
Podle ministerstva vnitra mohou senátoři a poslanci podepsat kandidaturu neomezenému počtu zájemců o prezidentskou funkci. Tento výklad jde ale proti vyjádření Nejvyššího správního soudu, podle kterého by měli zákonodárci podpořit jediného uchazeče. Hrozí tak, že nejasnosti ovlivní lednové volby. Situaci komplikuje i fakt, kdy třeba Tomáš Zima kombinuje podpisy končících i nově zvolených senátorů.
Uchazeči o post hlavy státu mají čas na odevzdání kandidátních listin do úterý 8. listopadu. V pozadí shánění podpisů 50 tisíc občanů, dvaceti poslanců nebo deseti senátorů je ale skryté právní vakuum.
Prezident, nebo premiér? Babišovi může kampaň pomoct i do parlamentních voleb, soudí politoložka
Číst článek
Základem sporu je nesoulad mezi argumenty Nejvyššího správního soudu a tím, jak si volební zákon vykládá ministerstvo vnitra.
„Já a se mnou argument Nejvyššího správního soudu se lišíme s výkladem ministerstva vnitra, které nadále setrvává na své původní pozici, že poslanec a senátor může podpořit více kandidátů. Resort má pocit, že nemá předepsanou proceduru, co by dělal, koho by případně škrtnul, a tak se na většinu kandidátů raději tváří vstřícně,“ popisuje pro Radiožurnál a iROZHLAS.cz ústavní právník Jan Kysela.
Ale popořadě. Vyřazená kandidátka z voleb 2018 Terezie Holovská se před pěti lety kvůli vícenásobným podpisům zákonodárců obrátila na soudy. Podle ní zákon o prezidentské volbě nestanovuje jasná pravidla hry a měl by být změněn. Nejvyšší správní i Ústavní soud tehdy její stížnosti zamítly.
První jmenovaný soud však zároveň konstatoval, že zákonodárci smí příště podpořit už jen jednoho kandidáta. Tímto výkladem se ale neřídí resort vnitra a v duplicitě problém nevidí. Celou situaci ještě komplikuje, že při první přímé volbě v roce 2013 ministerstvo uvádělo, že poslanci a senátoři smí podpořit jen jednoho uchazeče o Hrad.
Případ Rohanová
Velmi neortodoxní cestou k získání nominace do boje o Hrad se vydala Denisa Rohanová, šéfka České asociace povinných (občanské sdružení zabývající se exekucemi, ochranou dlužníků apod.). Ta letos v únoru oznámila, že získala podpisy dvaceti poslanců ČSSD a KSČM. Těm skončil mandát loni na podzim a Rohanová listinu s jejich jmény podala už tehdy, přestože ještě tři čtvrtě roku nebyly prezidentské volby oficiálně vyhlášeny.
Už 11 uchazečů tvrdí, že má dostatek podpisů pro kandidaturu na prezidenta. Někteří počty tají
Číst článek
Šéf její kampaně Martin Legnavský pro iROZHLAS.cz uvedl, že si nechali zpracovat právní rozbor, který jim v tomto postupu dává za pravdu. Podle něj by se nemělo přihlížet k zániku mandátu navrhujících poslanců, ke kterému došlo po podání kandidátní listiny. A že důležité je především to, že byla listina podána v okamžiku existence zákonodárcova mandátu.
„Případ paní Rohanové mi připadá úplně absurdní. To byste taky mohl sesbírat podpisy meziválečných senátorů,“ namítá ale Kysela.
Podle ústavního právníka není příliš liberální přístup ministerstva vnitra úplně ideální. Podle jeho názoru je den vyhlášení voleb zlomovým okamžikem, až od kterého by teprve jednotliví uchazeči o post hlavy státu měli začít sbírat hlasy ať už občanů, nebo zákonodárců.
Šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) vyhlásil termín prezidentských voleb 27. června, přitom například Danuše Nerudová sbírá podpisy od začátku června, a podnikatel Tomáš Březina a soukromý ombudsman Jiří Kotáb dokonce už v červnu hlásili sesbírání potřebných 50 tisíc občanských podpisů.
81, nebo až 108 senátorů?
S tím souvisí další nejasný a potenciálně problematický aspekt sběru podpisů zákonodárců. Ten se vyjevil na případu kandidatury bývalého rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy.
Ten se sice původně snažil získat dostatek podpisů občanů, zasekl se ale na 37 tisících, a proto oslovil zákonodárce. Sehnal jich celkem 13 a mezi nimi mimo jiné i nově zvolenou senátorku Věru Procházkovou (ANO) i končícího senátora Jana Žaloudíka (za ČSSD).
Poslanci ANO vyšlou do boje o Hrad Babiše, senátoři Zimu. Zákonodárci z jedné strany se často neshodnou
Číst článek
Podle Kysely je toto veskrze problematický postup. „Nasbíral podpisy nových i končících senátorů a zjevně, kdyby to takto neudělal, tak by jich nemusel mít dostatek. Záleží však na tom, co ministerstvo povolí. Registruji vyjádření mluvčí, která má pocit, že je možné vše, že ministerstvo vnitra není žádné ministerstvo strachu, ale lásky. Takže když chce někdo kandidovat, ministerstvo vnitra mu to umožní s otevřenou náručí, což nepovažuji za úplně nejsprávnější,“ popisuje ústavní právník.
Kysela by se proto přimlouval za to, aby kandidáti nesbírali podpisy zákonodárců z různých volebních období. „Ve skutečnosti jinak nemáte na výběr z 81 senátorů, ale až ze 108, když sbíráte v období, kdy se může proměnit až třetina horní komory. Buď si nasbírejte jenom nové, nebo jen staré, ale podle mě to nebylo myšleno, abyste je kombinoval,“ upozorňuje.
Tím se ale opět vrací k jádru sporu. Zatímco resort vnitra má tendenci umožnit kandidaturu spíše většímu množství, verdikt Nejvyššího správního soudu z prosince 2017 postup ministerstva zkritizoval s tím, že podle jeho výkladu je možné, aby se zákonodárce podepsal jen jednomu uchazeči o Hrad.
„Navrhující poslanci, navrhující senátoři nebo navrhující občan mohou podat pouze jednu kandidátní listinu (to neznamená, že by poslanec nebo senátor, který je součástí jedné skupiny navrhujících poslanců nebo senátorů, nemohl být i v jiné skupině navrhujících poslanců nebo senátorů). Kandidát může být uveden pouze na jedné kandidátní listině.“
Ministerstvo vnitra ČR
Rozdílu ve výkladu by tak mohli využít někteří kandidáti a případné vyřazení, či naopak připuštění některého z uchazečů soudně napadnout. „Ve chvíli, kdy je to celé trošku na vodě, tak nemůže být jistota kandidátů, že uspějí, stoprocentní,“ glosuje Kysela.
Procedurální nejistota se letos projevila i do chování jednotlivých poslaneckých a senátorských klubů. Aby zamezili chaotickému nahánění zákonodárců těsně před uzávěrkou podání přihlášek, ke kterému docházelo před pěti lety, se protentokrát poslanci a senátoři rozhodli ve velké většině k podpisu jen jednoho uchazeče o Hrad.
Před pěti lety třeba odcházející poslanec Jaroslav Lobkowicz (TOP 09) podepsal kandidaturu hned třem uchazečům: Petru Hannigovi, Jiřímu Hynkovi a Vratislavu Kulhánkovi.
Z ankety iROZHLAS.cz vyšlo najevo, že pouze dva senátoři letos připustili, že by k nadcházejícím volbám podepsali kandidaturu více uchazečům o Hrad. Ivo Trešl (STAN) podepsal Marku Hilšerovi a Tomáši Zimovi a končící Jaroslav Doubrava (S.cz) Josefu Skálovi, Hynku Blaškovi a Petru Hannigovi.
Hilšer má boj o Hrad jistý, ať už sesbírá podpisy občanů, nebo ne. Podpořili ho hlavně senátoři za STAN
Číst článek
Právě posledně jmenovaný hudební producent a osmý z minulé prezidentské volby v Senátu při sběru podpisů neuspěl. Doplatil právě na to, že většina senátorů už svými podpisy oproti minulosti šetří. „Pavel Fischer ‚vybrabčil‘ všechny senátory. Stačilo by mu deset podpisů, ale má jich alespoň třicet. Tak jsem si tam dal alespoň oběd,“ řekl Hannig Hospodářským novinám.
Podpis sám sobě
Speciální situací je scénář, kdy na Hrad kandiduje některý ze zákonodárců. I pro něj platí podmínky, že si může vybrat, zda využije podpisy 50 tisíc občanů, dvaceti poslanců nebo deseti senátorů.
Z aktuálních českých poslanců a senátorů se veřejně o prezidentský post pokouší poslanec a šéf ANO Andrej Babiš, poslanec SPD Jaroslav Bašta, nezávislý senátor Pavel Fischer a Marek Hilšer ze senátorského klubu Starostů a nezávislých.
Zatímco Bašta si kandidátku musel sám připodepsat, jelikož SPD ve sněmovně disponuje i s ním právě dvacítkou poslanců, Babiš ani oba senátoři svůj vlastní podpis nepotřebují. Fischer uvedl, že sám sobě se nepodepsal, a Hilšer má podle informací iROZHLAS.cz podpisy minimálně devíti kolegů z klubu a Zdeňka Hraby, který v Senátu přestoupil k ODS a TOP 09. Babiš se může spolehnout na 71 zbývajích poslanců ANO.
„Z právní úpravy nevyplývá žádné omezení, které by vylučovalo, aby navrhující občan navrhl sám sebe jako kandidáta na funkci prezidenta republiky; stejně tak ve skupině navrhujících poslanců nebo senátorů může být kandidát.“
Ministerstvo vnitra ČR
Ministerský přezkum
Zatímco na podpisech senátorů a poslanců není vesměs co zdlouhavě ověřovat, uchazeči o prezidentský post, kteří vsadili na občanské podpisy, pracovníky resortu vnitra na čas pořádně zaměstnají.
Do úterý 8. listopadu musí všichni uchazeči podat své kandidátní listiny s potřebnými počty podpisů. V následujících necelých třech týdnech probíhá na ministerstvu přezkum, během kterého může resort vyzvat kandidáty k odstranění případných závad na listinách, a v pátek 25. listopadu vydá rozhodnutí, zda jsou jednotlivé osobnosti k volbě oficiálně připuštěny, či nikoliv.
ČEKÁNÍ NA PREZIDENTA: Česká Čaputová? Nerudové zatím chybí autenticita slovenské prezidentky
Číst článek
Během ministerské kontroly pracovníci vyberou vzorek 8500 podpisů, ověří jejich správnost a v případě, kdy chybovost přesáhne tři procenta, provedou úředníci ještě jednu kontrolu na jiném vzorku. Pokud chybovost opět překoná tři procenta, odečte ministerstvo od celkového počtu podpisů na petici právě tolik, kolik odpovídá procentuální chybovosti v obou kontrolních vzorcích.
Z první přímé volby v roce 2013 byli takto původně vyřazeni tři kandidáti: Tomio Okamura (62 tisíc), Vladimír Dlouhý (59 tisíc) a Jana Bobošíková (56 tisíc). Poslední jmenovaná ale byla nakonec kvůli chybně provedené kontrole do volby vrácena.
Z ankety serveru iROZHLAS.cz vyplynulo, že dostatek podpisů letos deklarovalo jedenáct kandidátů, přičemž od vydání článku minulý pátek se k nim připojil Babiš a díky podpisům senátorů i Marek Hilšer.
Podle Hany Malé z odboru tisku ministerstva vnitra už je ale nyní zjevné, že některé z již podaných kandidátních listin nesplňují předepsané povinnosti. „Ministerstvo vnitra obdrželo osm kandidátních listin, přičemž některé z nich zjevně nesplňují všechny náležitosti, což bude procesně řešeno v rámci registračního řízení. Již evidujeme podanou kandidátní listinu například Denisy Rohanové, Jaroslava Bašty, Tomáše Zimy a Marka Hilšera,“ vyjmenovala.
Mezi hlavní favority voleb patří především generál Petr Pavel a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, dalšími kandidáty s šancí na úspěch jsou podle průzkumů například bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová, odborový předák Josef Středula či zmínění senátoři Fischer s Hilšerem.
