Souhlasíte s interpretací, že ještě v sobotu večer to vypadalo, že o koalici v Praze je jasno, ale že včera podle vyjádření Jiřího Pospíšila (TOP 09) už to tak jasné nebylo?
Myslím, že to jasné nebylo ani v sobotu večer, protože to byly nejdramatičtější volby s minimálními rozestupy a všichni až na ANO se cítí dostatečně silní a sebevědomí, aby si o něco řekli. Ale ano, neděle to zkomplikovala. A ani pondělní vyjádření neříkají jednoznačně to, že by možná ta nejpřirozenější nebo očekávatelná koalice vznikla. Je tam celá řada dalších možností.

Jediný, kdo předem vyloučil ze hry nějaké uspořádání, je Jan Čižinský (Praha Sobě). Jak jsem ale mluvil v Seznamu se Zdeňkem Hřibem (Piráti) nebo Jiřím Pospíšilem, tak tam jsou dveře otevřené.

Stačí, aby se tři strany daly dohromady, a je vzhledem k počtu hlasů hotovo. Já bych to na jasnou situaci zatím neviděl. A myslím si, že o tom nakonec rozhodne Jiří Pospíšil.

Cítíte ze strany Jiřího Pospíšila snahu lavírovat a nechat si otevřené dveře i pro variantu s ODS? A kdo by byl případně třetí do party?
Ano, cítím, již od neděle. TOP 09, byť oni v té koalici nejsou sami, má programově blíž k ODS. Tím třetím může být třeba ANO, ale nemusí být v radě. V minulém volebním období jsme zažili tolik uskupení, že je to možné. Navíc to není sněmovna, nehraje se na důvěru a nedůvěru vládě. Je sice potřeba zvolit primátora, ale manévrovací pole je mnohem širší.

Baví mě, když Jiří Pospíšil mluví o tom, že by měl být primátorem někdo zkušený. Jenom připomínám, že to nebyla jenom Adriana Krnáčová (ANO), kdo byl úplně nezkušený, když přicházela do funkce, ale byl to i Bohuslav Svoboda (ODS) v roce 2010. A koneckonců, když se Jiří Pospíšil stal v roce 2006 ministrem spravedlnosti, tak těch zkušeností tehdy v 31 letech také moc neměl.

Dají se volby v Praze hodnotit tak, že skončily remízou? Protože všech těch pět uskupení se umístilo v rozmezí zhruba dvou procent? A že o vítězích budeme moci mluvit až poté, co se složí pražská koalice?
Z tohoto pohledu ano. Je zjevné, že tam jeden poražený je. Pokud utratíte 50 milionů korun za kampaň jenom v Praze a skončíte až pátí, tak to prostě porážka je. Není to pouze moje interpretace, ale vyplývá to i ze slov Andreje Babiše (ANO). Ostatní čtyři strany mohou být spokojeny.

ODS po dvanácti letech konečně vyhrála volby v Praze, Jan Čižinský může být spokojen, Spojené síly a Piráti jsou jenom kousíček za ODS, takže tam se všichni čtyři cítí jako vítězové.

Z hlediska hnutí ANO je to signál, že v Praze měli vždy větší problémy než jinde, respektive neuměli Prahu tak dobře jako zbytek země. A je to signál, že na Prahu úplně zanevřou vzhledem ke své současné voličské skladbě, nebo musí něco změnit. Zkusili to s manažerem a nevyšlo jim to tak, jak si představovali.

Pokud byste měl jedním slovem nebo větou zhodnotit pražské volby, obsahovalo by to „změna“ nebo „revoluce“?
Revoluce ne. Pro mě bylo nejzajímavější, že volby byly mimořádné vyrovnané, zároveň tragické pro levici, poprvé v historii není v zastupitelstvu ani ČSSD, ani KSČM. A velké zklamání je to také pro Tomia Okamuru, který se ujistil, že Praha není jeho místo.

Pokud se posuneme ke komunálním volbám obecně, je teď důležité, jak se budou skládat koalice? O komunálních volbách se říká, že volby jsou jenom prvním kolem a druhým kolem je, kdo a jak poskládá vládu v jednotlivých městech a obcích.
Je to tak, vždycky to tak platí. Jako pražští novináři máme tendenci nejvíce sledovat Prahu, ale je potřeba říct, že ANO skutečně vyhrálo kromě Liberce ve všech krajských městech. Jeho výsledek v Ostravě je mimořádný. Takže budeme sledovat, jestli se někde nestane to, co se stalo při krajských volbách před dvěma lety, kdy byl obejit vítěz. To se může teoreticky stát v Plzni.

Jedna věc je, kdo městům vládne, a druhá, jaký trend volby naznačují. Já ten trend necítím úplně silný. Pohledem z Prahy máme dojem, že se něco mění, že ANO ztrácí, ale já si myslím, že to tak není. Navíc volby jsou v takový zvláštní čas – pouhý rok po volbách do sněmovny a tři měsíce poté, co začala pracovat vláda, takže se z nich nedají vyvozovat velké závěry, co se týče celkových pohybů v české politice.

Nejsou to klasické „midterm election“ (volby v polovině funkčního období)?
Nejsou, v Česku je to ale vždy zvláštní. Několikrát to mělo podobu, kdy v místních volbách mezi velkými volbami vyhrává opozice, a pak se zase vládní strany vzpamatovávají. To se stalo několikrát i v Česku, ale tohle byly přece jen takové zvláštní volby.

Podívejme na výsledky hnutí ANO v Brně a Ostravě, kde hnutí ANO zvítězilo. V Ostravě byl ten rozdíl, dá se říci, o dva parníky před ostatními. Dá se z toho usuzovat, že je opravdu důležité, kdo je dosavadním lídrem hnutí ANO, nebo obecně jakýmkoli lídrem, který vede kandidátku a obhajuje post primátora nebo starosty?
Ano, neplatí to ale jen pro hnutí ANO, ale platí to i pro spoustu dalších úspěšných starostů, kteří vyhrávají s obrovskými zisky už potřetí za sebou. Napadá mě Vladimír Kořen (Klidné město) v Říčanech nebo Vít Rakušan (STAN) v Kolíně.

Hnutí ANO dokázalo v Ostravě najít člověka, který je velmi úspěšný. V Brně je primátor (Petr) Vokřál, o kterém jsem vůbec nepochyboval, že volby vyhraje. A jak jsem mluvil s lidmi v Brně, tak o tom nepochyboval nikdo. Možná mě překvapilo, že ten zisk byl o něco slabší, než bych čekal.

Nicméně tito dva politici jsou zcela nezpochybnitelnými vítězi a úspěšnými politiky. A tady se ukazuje, že v Praze se to Andreji Babišovi nedařilo od samého začátku, od roku 2014, kdy si vybral kandidátku na primátora až napotřetí.

Tentokrát najednou našel člověka až na začátku kampaně. Člověka, kterého do té doby mimo byznysové a mediální kruhy téměř nikdo neznal. Takže samozřejmě že postava lídra a důvěryhodného starosty je velmi důležitá. Je to vidět i v některých městských částech, kde ANO má v průměru o 10 nebo 15 procent méně než jsou preference nebo než byly volební výsledky ANO v celém městě.

Michael Rozsypal, och, ako Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít