Sněmovna i výměna vlády. Jakou roli má prezident v povolebním vyjednávání?

Češi o víkendu rozhodli o novém složení Poslanecké sněmovny. Nyní je na řadě prezident Miloš Zeman, před nímž je několik úkonů. Měl by například svolat zasedání sněmovny, přijmout demisi končícího premiéra a jmenovat nového. Jaký bude další jeho postup? A nakolik vše ovlivní jeho hospitalizace?

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pokud sněmovnu nesvolá prezident, svolá se sama třicátý den po volbách. Ilustrační foto | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Hlasování v napínavém souboji vyhrála koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL), která už avizovala sestavení vlády s tandemem Pirátů a STAN. Obě uskupení by měla mít sněmovní většinu 108 křesel.

Ústavní právník: Prezidenta může zbavit pravomocí jen Parlament, samotná hospitalizace k tomu nestačí

Číst článek

Dosud vládnoucí hnutí ANO získalo 72 mandátů (o jeden víc než Spolu), SPD Tomia Okamury dvacet.

Nyní je na tahu prezident Miloš Zeman. „V první řadě si zve představitele sněmovních stran nebo pomáhá, aby se shodly takové politické strany, které by získaly ve sněmovně většinu,“ přiblížil pro iROZHLAS.cz ústavní právník Jan Kysela. Podle dalšího ústavního právníka Aleše Gerlocha jde ale o politickou praxi, která není dána Ústavou.

Politolog Lubomír Kopeček upozornil, že prezident bude v této fázi zřejmě méně aktivní. „Dá se čekat, že se do toho – vzhledem ke svému zdravotnímu stavu – míchat nebude,“ podotkl.

Zeman je momentálně hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici v Praze a jeho stav je po nedělním převozu záchrankou z Lán podle mluvčí nemocnice Jitky Zinke stabilizovaný

Prezident už v minulosti avizoval, že pokusem o sestavení vlády nepověří nejsilnější koalici, ale vítěznou stranu. A to samé potvrdil serveru iROZHLAS.cz zdroj z Hradu i po sobotním uzavření volebních místností.

Povolební vyjednávání

S prezidentem se dosud setkal pouze premiér a předseda ANO Andrej Babiš. Krátce po jeho návštěvě byl Zeman – podle Hradu plánovaně na doporučení svého ošetřujícího lékaře – převezen do Ústřední vojenské nemocnice.

Hospitalizace

Prezident Miloš Zeman byl hospitalizován v neděli. Podle ošetřujícího lékaře a ředitele Ústřední vojenské nemocnice Miroslava Zavorala je momentálně na pracovišti intenzivní medicíny. Diagnózu s odkazem na to, že nemá svolení, nesdělil. „Jsou komplikace, které provázejí onemocnění, pro které je u nás léčen,“ řekl.

O čem politici jednali, zatím jasné není. Premiér na dotazy serveru iROZHLAS.cz neodpověděl. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček pouze sdělil, že prezident zatím Babiše jednáním o sestavení vlády nepověřil.

„Prezident Miloš Zeman může Andreje Babiše pověřit jednáním o vytvoření vlády a dle slov premiér to pověření přijme. V tu chvíli se může pokoušet něco vyjednat, což nevypadá, že by se podařilo,“ podotýká politolog Kopeček.

Naproti tomu zástupci Spolu, Pirátů a STAN podepsali už v sobotu večer memorandum, že budou jednat o společné koalici, která by měla sněmovní většinu. Podle Kysely by to měl prezident akceptovat.

Prezident Miloš Zeman odevzdal hlas v sídle v Lánech. | Zdroj: Twitter Jiřího Ovčáčka

Jmenování premiéra

Ve druhé fázi čeká na prezidenta řada formálních kroků, například svolání zasedání sněmovny. Pokud by tak neučinil, je v Ústavě pojistka – třicátý den po volbách by se sněmovna sešla sama.

Na jednání by si poslanci zvolili nové vedení sněmovny a současná vláda by podala demisi do rukou prezidenta. Zeman by následně svého kandidáta pověřil sestavením vlády.

Prezident Zeman nemůže ignorovat, že dvě koalice mají ve sněmovně většinu, tvrdí Fiala

Číst článek

Prezident by měl podle Kysely zvolit buď předsedu ODS Petra Fialu, kandidáta na premiéra koalice Spolu, nebo již zmíněného šéfa hnutí ANO Andreje Babiše.

Jak se Zeman rozhodne, zatím jasné není. „Jak ale avizoval, může jmenovat premiérem znovu Andreje Babiše. Nepřipadá mi to jako šťastný způsob uvažování, nebude tak naplněna vůle voličů,“ řekl k tomu Kysela.

Podle Kopečka by to nebylo racionální, a to vzhledem k rozložení sil v dolní komoře Parlamentu. „Pokud má prezident zachován zdravý rozum, může Babiše pověřit jednáním, ale určitě by ho neměl jmenovat premiérem. Byla by to podivná mise, protože by vznikla vláda, která by neměla šanci. Je to úplně mimo realitu.“

Jmenování Babiše předsedou vlády by pro něj znamenalo do 30 dnů předstoupit před sněmovnu a žádat o důvěru. „Jeho vláda by ale zjevně v tomto rozložení sil neměla šanci na úspěch.“

Článek 66

V souvislosti se současným zdravotním stavem prezidenta se začalo hovořit o tom, že by Zeman mohl být prohlášen za neschopného vykonávat úřad. 

Článek 66 Ústavy

„Uvolní-li se úřad prezidenta republiky a nový prezident republiky ještě není zvolen nebo nesložil slib, rovněž nemůže-li prezident republiky svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat a usnese-li se na tom Poslanecká sněmovna a Senát, přísluší výkon funkcí podle čl. 63 odst. 1 písm. a) až e) a h) až k) a čl. 63 odst. 2 předsedovi vlády. Předsedovi Poslanecké sněmovny přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky výkon funkcí prezidenta republiky podle čl. 62 písm. a) až e) a k) a dále čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Senátu; uvolní-li se úřad prezidenta republiky v době, kdy je Poslanecká sněmovna rozpuštěna, přísluší výkon těchto funkcí předsedovi Senátu, kterému též přísluší v době, kdy předseda vlády vykonává vymezené funkce prezidenta republiky, výkon funkce prezidenta republiky podle čl. 63 odst. 1 písm. f), jde-li o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny.“

„Je to abstraktní pojem, který je záměrně zvolen, aby se zohlednily různé situace. Uvádí se typicky zdravotní závažné důvody. Není to ale sama nemoc nebo hospitalizace, skutečně by to měl být zřejmě nějaký stav pooperační nebo stav bezvědomí a tak podobně,“ přiblížil Gerloch.

Například předseda Senátu Miloš Vystrčil z ODS ale v sobotu řekl, že není doba na to uvažovat o užití článku 66 Ústavy (viz box), který zabývá i situací, kdy prezident nemůže ze závažných důvodů svůj úřad vykonávat a jeho pravomoci rozhodnutím Parlamentu přejdou na jiné ústavní činitele. 

Pokud by k tomu ale došlo, museli by o tom většinově rozhodnout členové obou komor Parlamentu. Pravomoce by poté přešly na další ústavní činitele.

„Tento akt by udělala ještě stará sněmovna. Poté by se čekalo na schůzi nové sněmovny, kde by vláda podala demisi a nově zvolený předseda sněmovny by mohl pověřit někoho sestavením vlády,“ doplnil Kysela.

Uvolněný úřad

V případě, že by se prezidentská funkce uvolnila – ať už na základě ústavní žaloby, abdikace, zdravotního stavu či úmrtí – podle české legislativy by se do 90 dnů konaly nové volby.

Ty by musel do deseti dnů od uvolnění funkce vyhlásit předseda Senátu, kterým je v současnosti Miloš Vystrčil z ODS.

V době, kdy by nebyl úřad prezidenta obsazen, rozdělili by si část jeho pravomocí premiér a předseda Poslanecké sněmovny. Taková situace nastala zatím dvakrát, pokaždé zhruba na měsíc: poprvé v lednu 1993 po vzniku ČR a poté v únoru 2003, kdy se nového prezidenta, nástupce Václava Havla, podařilo zákonodárcům zvolit až ve třetí volbě.

ROZDĚLENÍ PRAVOMOCÍ PREZIDENTA V PŘÍPADĚ, KDY NEMŮŽE VYKONÁVAT FUNKCI

PŘEDSEDA VLÁDY

  • zastupuje stát navenek
  • sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy
  • je vrchním velitelem ozbrojených sil
  • přijímá vedoucí zastupitelských misí
  • pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí
  • propůjčuje a uděluje státní vyznamenání
  • jmenuje soudce
  • nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo, má právo udělovat amnestii.


PŘEDSEDA SNĚMOVNY

  • jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi
  • svolává zasedání Poslanecké sněmovny
  • rozpouští Poslaneckou sněmovnu
  • pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády
  • jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy
  • jmenuje členy Bankovní rady České národní banky
  • vyhlašuje volby do Senátu


PŘEDSEDA SENÁTU

  • vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny
  • přebírá také pravomoci uvedené u předsedy sněmovny, pokud prezident zemře nebo abdikuje v době, kdy je sněmovna rozpuštěná

Zdislava Pokorná, sto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme