7 zlomových okamžiků voleb: triumf Spolu, historický debakl komunistů a ČSSD i rekordní účast

Nikdo to nečekal. A to ani samotná koalice Spolu, která v letošních volbách do Poslanecké sněmovny zažila překvapivý triumf. V poslední moment totiž předstihla původně favorizované hnutí ANO a stala se vítězem volebního klání. Zaskočení byli také Piráti, ovšem nemile. Na kandidátkách je totiž přeskočili zástupci hnutí STAN, se kterým se o hlasy voličů ucházeli v koalici. Server iROZHLAS.cz přináší přehled nejzásadnějších volebních okamžiků.

Doporučujeme Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

| Foto: René Volfík | Zdroj: Český rozhlas
  1. Vítězství koalice Spolu
  2. Kroužkování Starostů
  3. KSČM a ČSSD v propadlišti dějin?
  4. Přísaze se dveře neotevřely
  5. Nový volební systém
  6. Zemanův zdravotní stav
  7. Vysoká volební účast

Vítězství koalice Spolu

„Už je to tady. Už je to tady,“ skandovali příznivci koalice Spolu, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09 v jejím volebním štábu v jednom z pražských hotelů. Odkazovali tak na slova celostátního lídra opozičního uskupení Petra Fialy, kterého současně označovali za premiéra. „Změna je tady. My jsme ji slíbili a my ji uděláme,“ hřímal před jásajícím davem.

‚Já a předseda sněmovny? To je vtip?‘ Přečtěte si, jak premiéra Babiše rozpálily otázky na volební prohru

Číst článek

Koalice Spolu totiž volební klání nečekaně vyhrála. Získala celkem 27,79 procenta hlasů a utržila tak 71 mandátů. „Obě demokratické koalice vyhrály sněmovní volby, máme šanci sestavit většinovou vládu,“ prohlásil Fiala za bouřlivého potlesku. Původně favorizované hnutí ANO v čele s premiérem Andrejem Babišem koalice Spolu předstihla o půl procenta.

„Vkládali jsme důvěru ve vítězství demokratické opozice a ta bude mít teď ve sněmovně většinu. Zároveň to znamená, že končí dominance Andreje Babiše. Je to velký úspěch,“ pokračoval Fiala s odkazem na koalici Pirátů a hnutí STAN. Společně drží koalice v dolní komoře 108 křesel, tedy většinu. S jednáním se začne do 24 hodin.

Prezident Miloš Zeman ovšem už dříve uvedl, že pověří sestavením vlády lídra strany, která získá ve volbách nejvíce hlasů. Tedy – s ohledem na výsledky – předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. Předvolební koalice totiž označil za podvod na voliče.

Koalice Spolu vyhrála sněmovní volby | Foto: Šimánek Vít | Zdroj: ČTK

Kroužkování Starostů

Překvapivý výsledek letošní volby přinesly také v případě koalice Pirátů s hnutím STAN. Získali nakonec kolem 15 procent hlasů, předvolební průzkumy jim přitom přisuzovaly vyšší výsledek. Mezi příznivci i samotnými kandidáty šlo pozorovat během sčítání výsledků rozporuplné reakce.

Nejpodrobnější volební mapa. Podívejte se, jak hlasovali vaši sousedi

Číst článek

„Tak to jsem si nemusel před měsícem kupovat ten novej oblek,“ napsal na svém facebooku v sobotu odpoledne například pirátský poslanec Vojtěch Pikal, který zastává také post místopředsedy dolní komory. Pikal obhajoval mandát na Olomoucku, kandidoval tam jako dvojka, ale do Poslanecké sněmovny se nedostal.

U koalice Pirátů se Starosty se totiž nejvýrazněji projevil efekt kroužkování. Voliči mohli během voleb do Poslanecké sněmovny zvolit až čtyři kandidáty, kterým mohli udělit preferenční hlas. A upřednostnit tak zástupce pouze jedné strany. V tomto případě hnutí STAN.

A to se podle všeho i stalo. Krajským kandidátkám koalice sice dominovali vesměs zástupci Pirátů, Starostové je ale nakonec díky preferenčním hlasům přeskočili. Uskupení získalo 37 mandátů, pouze čtyři z nich ovšem drží Piráti. Do dolní komory se podle předběžných výsledků probojoval pouze šéf strany Ivan Bartoš, pražská jednička a dvojka Olga Richterová a Jakub Michálek, posledním zástupcem je Klára Kocmanová.

Volební štáb Pirátů a Starostů. Na snímku je předseda Pirátů Ivan Bartoš | Foto: Deml Ondřej | Zdroj: ČTK

Takového efektu kroužkování se přitom Pirátská strana obávala už před volbami. Partaje to proto řešily už při sepisování koaliční smlouvy. „Pokud v důsledku preferenčních hlasů získá mandát poslance jiná koaliční strana, než určuje dohodnuté pořadí na kandidátní listině, zohlední koaliční rada a celostátní lídři obou koaličních stran ve svých rozhodnutích vhodnou formu nefinanční kompenzace,“ píše se v dokumentu.

A co to v praxi znamená? Ve vysílání České televize na to odpovídal šéf Pirátů Bartoš. „Když se vyjednávají pozice ve sněmovních výborech, tak jedna strana může upřednostnit tu druhou,“ přiblížil. Pokud by tedy hnutí STAN bylo ve volbách úspěšnější, mělo by pak podle něj při jednání o vedení výborů ustoupit ve prospěch Pirátů.

KSČM a ČSSD v propadlišti dějin?

Poprvé v historii samostatné České republiky se do sněmovny nedostali sociální demokraté a komunisté. Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha za to zčásti „vděčí“ tomu, že se podíleli na vládě.

ČSSD

Sociální demokracie byla založena roku 1878 v břevnovské hospodě U kaštanu v Praze. V roce 1920 se od ní oddělilo marxistické křídlo, z něhož později vznikla komunistická strana. Po skončení druhé světové války na jaře 1945 obnovila svou činnost jako jedna ze složek Národní fronty. V únoru 1948 levicová frakce v ČSSD sloučila stranu s KSČ. Část členů emigrovala a v Londýně založila exilovou stranu. Po listopadu 1989 strana svoji činnost obnovila. V letech 1998 až 2006 byla vládní stranou a od ledna 2014 je ČSSD opět členkou vládní koalice (krom období první Babišovy vlády od prosince 2017 do června 2018).

„Právě kvůli tomu komunisté ztratili řadu protestních voličů. Nemohli už počítat s tím, že si je udrží v momentě, kdy je nepřímo a v některých případech i přímo zodpovědná za vládnutí,“ přiblížil důvody. U KSČM za to ale podle něj může i stárnoucí členská základna, kterou strana nestíhá obnovovat.

U sociálních demokratů je to zase mimo jiné nerozhodnost v tom, na koho chtěli v předvolební kampani cílit a jak chtějí prezentovat volební spolupráci s hnutím ANO. „Působili trošku nečitelně. Občas se tvářili, že jsou součástí vlády, občas byli kritičtí k působení resortů, které mělo na starosti hnutí ANO. Je to taková královna Koloběžka I.,“ myslí si Just.

KSČM

Ustavující sjezd KSČM se konal v březnu 1990 a v listopadu téhož roku byla strana zaregistrovaná. O vytvoření územní organizace komunistů v Čechách a na Moravě přitom rozhodl už v prosinci 1989 mimořádný sjezd totalitní Komunistické strany Československa (KSČ), jejíž politický monopol KSČ ukončil listopad 1989. Až do dubna 1992 pak byla KSČM členkou federativní Komunistické strany Československa (KSČS). Strana má přes 28 tisíc členů a je nejpočetnější stranou na české politické scéně.

Mají ještě šanci se do sněmovny vrátit? V případě komunistů o tom politolog Just pochybuje. „Pokud by přišel někdo, kdo by byl schopen stranu otevřít a udělat z ní moderní levici, tak tam teoretická šance je. Jsem ale spíš skeptický k tomu, jak by to přijala stávající členská základna,“ říká politolog.

A připomíná, že návrat do sněmovny po vypadnutí se povedl pouze lidovcům v roce 2013. „Trošku tam platí, že ‚sejde z očí, sejde z mysli‘. Stranám se hůř dostává do médií, hůř získávají veřejnou nebo mediální pozornost. I to návrat do sněmovny ztěžuje,“ vysvětlil Just.

Přísaze se dveře neotevřely

Přestože se v některých předvolebních průzkumech přes pětiprocentní hranici přehoupla, ve volbách ale pak skončila se ziskem 4,68 procenta těsně pod ní. Přesto měl bývalý detektiv a šéf hnutí Přísaha Róbert Šlachta podle svých slov z výsledku radost.

„Já si myslím, že předběhnout tady staletý strany po osmi měsících fungování je úžasný,“ řekl dobře naladěný Šlachta novinářům.

Robert Šlachta, předseda hnutí Přísaha | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Přestože se zákonodárcem nestane, čeká ho alespoň cena útěchy. Díky překročení tří procent totiž si jeho hnutí zajistilo téměř 25 milionů korun za hlasy a k tomu v příštích čtyřech letech přes devět milionů ročně.

Za rok hodlá přísaha kandidovat do komunálních voleb.

Poprvé nový systém

Poprvé se letos uplatnil nový volební systém. Postup ve volebních místnostech se nezměnil, upravil se ale následný přepočet odevzdaných hlasů na mandáty. Původní systém zvýhodňoval podle Ústavního soudu velké strany na úkor těch malých, to se nyní upravilo.

Nové hranice pro vstup koalicí do sněmovny 8 a 11 procent hlasů. Poslanci schválili nová volební pravidla

Číst článek

Nové jsou také hranice pro vstup koalic do sněmovny. Kandidují-li dohromady dvě strany, stačí jim získat osm procent hlasů, tří a vícečlenné koalice musí přesvědčit alespoň jedenáct procent voličů.

Asi je to jeden z důvodů, proč se letos do sněmovny dostalo nejvíce koalic v historii Česka. Jsou dvě – Spolu a Piráti se Starosty. Dosud jedinou koalicí, která se dostala do sněmovny, byla v roce 2002 Koalice, kterou tvořily KDU-ČSL a US-DEU vedená Cyrilem Svobodou a Hanou Marvanovou. Získala tehdy 680 671 hlasů, což bylo 14,27 procenta a 31 mandátů.

Prezidentovo zdraví

Již měsíc před říjnovými volbami se objevily první spekulace o zdraví prezidenta Miloše Zemana. V polovině září ho totiž hospitalizovali ve Vojenské ústřední nemocnici v Praze. Hrad tvrdil, že jde o pravidelnou prohlídku, jako příčinu zhoršeného stavu označil dehydrataci a mírné vyčerpání.

Měsíc spekulací o prezidentově zdraví. Jak se měnila vyjádření Hradu od Zemanovy hospitalizace po volby?

Číst článek

Důvěryhodnost prohlášení mluvčího Jiřího Ovčáčka snížilo zjištění Radiožurnálu a Deníku N: sedm důvěryhodných zdrojů, mimo jiné z prostředí Hradu a Ústřední vojenské nemocnice, redakcím potvrdilo, že Miloš Zeman strávil v září osm dní v nemocnici údajně kvůli tekutině v dutině břišní.

Takzvaný ascites mu zřejmě způsobily problémy s játry, kterými prezident podle provedených vyšetření trpí.

Den před volbami již podruhé během čtyř dní přijel za Zemanem do Lán jeho ošetřující lékař, ředitel vojenské nemocnice Miroslav Zavoral.

Zemana měla veřejnost vidět v pátek 8. října, jak jde volit ve sněmovních volbách, z toho ale nakonec sešlo. Volební komise přijela až na zámek v Lánech a prezident odvolil skryt veřejnosti. Hrad zrušil i jeho další veřejný program – rozhovor na televizi CNN Prima News.

| Zdroj: Twitter Jiřího Ovčáčka

Po měsíci popírání nakonec hradní mluvčí Jiří Ovčáček v pátek připustil, že je prezident nemocný. „Chtěl bych rozptýlit všechny ty fámy, dezinformace, různé obavy, o pana prezidenta je velmi dobře postaráno, je mu poskytována vysoce kvalitní péče,“ řekl Ovčáček v pátek na Rádiu Zet. „Pan prezident musí nabrat sil, musíme si uvědomit, že panu prezidentovi je 77 let, to už je věk stáří a to se prostě musí některé neduhy objevit,“ pokračoval.

Volební účast

K volebním urnám zamířilo odevzdat svůj hlas nejvíc občanů od roku 1998. O složení Poslanecké sněmovny tak rozhodovalo přes 5,4 milionu voličů, tedy 65,43 %.

Nejvyšší volební účast zaznamenali v Praze – 70,15 procenta. Následoval v těsném závěsu Kraj Vysočina s 68,93% účastí. Naopak nejméně lidí přišlo k volebním urnám v Karlovarském kraji – 57,10 %. Šedesátiprocentní hranici nepřekročili ani v Ústeckém kraji.

V posledních sněmovních volbách, které se konaly v říjnu 2017, přišlo svůj hlas odevzdat 60,84 procenta voličů. Nejvyšší volební účast v historii samostatného Česka byla v roce 1996. Své právo volit využilo přes 6 milionů lidí, tedy 76,41 procenta.

kno, vtk, sto Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme