Neústavní přepočet hlasů na mandáty. Podívejte se, které strany na něj v minulosti nejvíc doplatily

Zaokrouhlování při přepočtu hlasů voličů na poslanecké mandáty, které ve středu zrušil Ústavní soud, se nejvýrazněji projevilo při volbách v letech 2006 a 2017. Váha jednoho hlasu byla u největších stran více než dvojnásobná ve srovnání s menšími stranami s podporou méně rovnoměrně rozloženou mezi kraje.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud zrušil klíčové části volebního zákon (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zatímco hnutí ANO stačilo v posledních dvojích volbách méně než dvacet tisíc hlasů, aby získalo jednoho poslance, Starostové a nezávislí (STAN) „zaplatili“ za jeden mandát 43 tisíci hlasů, a Zelení v roce 2006 dokonce 56 tisíci hlasů.

Může za to metoda zaokrohlouvání, používaná při rozdělování mandátů v krajích, kterou do volebního zákona v době tzv. opoziční smlouvy prosadily ČSSD a ODS. Podle čerstvého nálezu Ústavního soudu porušuje rovné volební právo a Parlament se má do podzimu shodnout na jiné metodě přepočtu. 

Jak moc která z parlamentních stran od voleb 2002, kdy se začala používat, na tuto metodu doplatila, ukazuje následující interaktivní tabulka. Pro srovnání jsou v ní stejným způsobem přepočtené také hlasy a mandáty z řádných voleb v roce 1996 a z předčasných v roce 1998.    

Dvacet i padesát tisíc hlasů na jednoho poslance

„D'Hondtův dělitel sám o sobě znevýhodňuje menší subjekty, ale v kombinaci se 14 nestejně velkými volebními kraji dochází k rušení principu rovnosti,“ odůvodnil rozhodnutí předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. „Zajistit rovné volební právo je nezpochybnitelný ústavní příkaz,“ řekl.

Soud zároveň zrušil také zvýšené uzavírací klauzule pro koalice (10, 15 a 20 %), takže laťka pro vstup do sněmovny by podle něj měla být pro jednotlivé strany i pro ty sdružené v koalicích stejně vysoká.

Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Koalicím bude stačit pro vstup do sněmovny pět procent hlasů

Číst článek

Důsledkem nerovnoměrného rozdělení na volební kraje je, že krajům s malým počtem voličů – například Karlovarskému a Libereckému – připadne mnohem méně mandátů k rozdělení než třeba Praze. Ty pak kvůli d'Hondtovu přepočtu připadnou jen několika málo vítězům a na zbytek stran se nedostane. Výrazným příkladem je Strana zelených ve volbách v roce 2006. V Libereckém kraji získala 9,58 % hlasů, ale nepřipadl jí tam jediný z osmi mandátů.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) ve středu představil čtyři varianty úpravy volebního systému. Za nejférovější považuje tu, v níž by strany nepodávaly čtrnáct kandidátních listin jako dosud, ale každá z nich by sestavila jen jednu kandidátku pro celou republiku.

Jak by hypoteticky dopadly poslední volby při použití tohoto systému, ukazuje následující tabulka. U podobných mechanických přepočtů minulých voleb je ale potřeba vždy pamatovat na to, že kdyby se byli rozhodovali podle jiných volebních pravidel, mnozí voliči by se pravděpodobně byli rozhodli jinak.

pek, zlo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme