Největší váhu měly hlasy v Plzeňském kraji, nejmenší v Liberci. Volební systém pomohl i ANO a Spolu
Podle Ústavy mají mít všichni voliči stejnou váhu hlasu. V praxi se ale volební systém chová nespravedlivě: v některých krajích stačí na zvolení poslance méně hlasů než v jiných. Voliči v Plzeňském kraji letos měli o polovinu silnější hlas než voliči v Libereckém.
„Volby do Poslanecké sněmovny se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva, podle zásady poměrného zastoupení,“ píše se v Ústavě. Rovnost volebního práva ovšem není úplně stoprocentní – některé hlasy mají ve volebním systému mírně vyšší váhu než jiné.
Váha hlasů závisí na volební účasti, rozložení hlasů pro strany, propadlých hlasech a dalších charakteristikách konkrétních sněmovních voleb. Letos systém stranil Plzeňským – když se tamních 303 tisíc odevzdaných hlasů přepočte na 12 poslaneckých mandátů, na zvolení jednoho poslance stačilo 25 249 hlasů. V Libereckém kraji hlasovalo 230 tisíc lidí a rozdělilo se jen 6 mandátů, na jeden mandát tak připadá 38 355 hlasů.
Výsledek slovní úlohy: na západě republiky měli voliči o polovinu silnější hlas než na severu.
Mírně nespravedlivě se volební systém chová také k voličům menších stran. Straní těm úspěšnějším, letos ANO a koalici Spolu. Hlas pro vítězné ANO měl o pětinu větší váhu než hlas pro nejslabší stranu, která se dostala do Sněmovny, Motoristy.
Silnější váhu hlasu pro větší strany politologové označují jako volební prémii – mandáty navíc mají vítězné straně pomoci sestavit silnou vládu.
Volební systém používaný ve sněmovních volbách do roku 2017 ovšem podle Ústavního soudu velkým stranám vycházel vstříc až příliš. Podle soudu obsahoval příliš mnoho prvků, které narušovaly ústavou stanovené poměrné zastoupení, a choval se nespravedlivě k voličům v menších krajích. Před volbami 2021 proto inicioval novelu zákona, která měla nespravedlnost systému odstranit.
