Výbuchy, mrtví, vraždění kamiony. Nechci malovat čerta na zeď, ale může to přijít i k nám, říká Sehnal

Stanice Českého rozhlasu Radiožurnál a Plus představují jednotlivé lídry a lídryně všech stran a hnutí, které se přihlásily do říjnových sněmovních voleb. Je jich celkem 31 a Český rozhlas chce voličům pomoci vyznat se v jejich programech. Jako druhé je podle losu na řadě hnutí Sportovci. Zastupuje ho předseda Vlastimil Sehnal.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Vlastimil Sehnal, předseda hnutí Sportovci | Zdroj: Český rozhlas

Začneme ekonomikou, která vykazuje velmi dobré tempo růstu. Co bychom v takové době, kdy se nám hospodářsky daří, měli dělat především?
Když se nám hospodářsky daří, což dneska je 2,5 procenta HDP, tak by stát měl masivně investovat. Ale když dochází k deficitnímu hospodaření, tak se to může nazvat zločinem. Měla by se dobudovat dálniční síť, stavět nové školy, každý rok 20 nebo 30, stavět supermoderní nemocnice, které budou potřeba. Investovat do penzijního systému. Investovat do energetiky. A když zjistíme, že 2,5 procenta je prostým součtem 50 miliard navíc, a ještě se udělá rána za 60 miliard, tak to je špatně.

Přehrát

00:00 / 00:00

Výbuchy, mrtví, vraždění kamiony. Nechci malovat čerta na zeď, ale může to přijít i k nám, říká Sehnal

Mluvíte o deficitu státního rozpočtu.
Ano.

Alespoň o tom návrhu pro příští rok. Čili vlastně jste asi odpověděl i na otázku, co bychom rozhodně dělat neměli.
To je to, co bychom neměli. Co bychom měli dělat, když se státu daří, tak bychom každopádně měli investovat. Znovu to zopakuji. Dobudovat dálniční síť, liniové stavby, stavět supermoderní nemocnice, které budou nutně potřeba. A tak dále.

Co bychom měli udělat pro zlepšení úrovně českého zdravotnictví? Kromě výstavby nemocnice. Třeba zvýšit lékařům a sestrám mzdy?
Musíme začít právě tou centralizací nákladné zdravotní péče. Do klinik, které máme, dát super nejmodernější mašiny - stroje, rentgeny a podobně, nejlepší lékaře. Udělat z toho velké kliniky na supermoderní léčbu. A doléčovací zařízení do menších nemocnic, dát jednodenní chirurgii a podobně.

Co by podle vás mohlo zastavit odchod mladých lékařů do zahraničí?
Samozřejmě se jim musí nabízet moderní pracoviště a osobní ohodnocení. Pokud lékař nemá mzdu odpovídající svému dosaženému vzdělání a tomu, co se mu nabízí všude v Evropské unii, tak odchází. Čili zajistit ho finančně tak, aby nemusel odcházet.

Rozhovor s lídrem

Poslouchejte každý den od 16:30 Český rozhlas Plus, nebo od 18:30 Radiožurnál. Rozhovory s lídry a lídryněmi budou mít stejnou podobu. V první části se otázky týkají obecných témat, jako je ekonomika, zdravotnictví nebo školství. Následně půjde o program strany nebo hnutí, které se přihlásilo do říjnových sněmovních voleb. Pořadí je určené losováním.

A jak byste dostal víc praktických lékařů do regionů? Tam, kde jich není dost.
Tento problém je všude. V Rakousku, v Německu čili budou se na tom muset podílet kraje a obce. A nějakým způsobem lékaře motivovat. Čili zaplatit je, obce jim musí pomoct zasanovat nájem zdravotnických zařízení a podobně.

Co chybí českému školství? Je to více učňů a na pracovním trhu více řemeslníků?
To chybí každopádně, je to neřešeno. Nemá to ale řešit stát, měly by to řešit kraje. Je to už neřešeno několik let. Řemeslníci nejsou dlouhodobě a nebudou. Pokud se nebudou motivovat. To je opět o motivaci.

Má tedy podle vás smysl propojovat velké průmyslové podniky a učňovské školy?
Určitě. Myslím, že už to spousta firem dělá. A vychovává si svoje vlastní zaměstnance do budoucna.

Co vysoké školství? Zavedl byste na vysokých školách školné?
Určitě se do budoucna bude muset přemýšlet o tom, že jestli bude stále více studentů, tak budou větší finanční nároky. A bude se muset najít nějaký model při financování jednotlivých studentů.

Rozhovor pokračuje pod videem.

Hrozí nebezpečí ze strany migrantů

Další téma. Jaké nedostatky má podle vás Česká republika v bezpečnostní oblasti. Hrozí nám odněkud nebezpečí, proti kterému nejsme dost chráněni?
Hrozí nebezpečí ze strany migrantů například.

A to je to největší podle vás?
Nebude úplně největší, ale samozřejmě je nejvíce vidět. Co se děje ve Francii, Španělsku, výbuchy, mrtví, vraždění kamiony. To může přijít i sem. Nechci to přivolávat, nechci malovat čerta na zeď, ale nebude dlouhá doba, kdy to sem může dojít.

Hrozí nám třeba kybernetický útok? Pokud ano, jsme na něj připraveni?
Kybernetické útoky hrozí stále. Myslím, že nejsme úplně připraveni. Do kybernetické ochrany je potřeba věnovat daleko víc finančních prostředků a vybudovat celá oddělení na ochranu. Neberme jen nějaký black out, ale berme, že spadnou počítačové sítě napojené na nemocnice, na energetické sítě a podobně.

Rusko proti nám vede takzvanou hybridní válku. Což potvrdily vojenské autority v Moskvě i v Praze. Nezanedbáváme toto nebezpečí?
Myslím, že je to armáda, to je prostě celá oblast. Armáda je ve špatném stavu. Kolik je dneska schopno nastoupit, kdyby byla vyhlášena mobilizace? Kolik je schopno nastoupit vojáků k obraně vlasti? Tam je pole neorané. A mělo by se do toho daleko více investovat. Investovat dvě procenta HDP, kterými jsme se zavázali v rámci NATO a podobně. Dneska je to nějakých 0,9 procenta nebo možná jedno procento. To je hrozně málo. A je potřeba přijímat kvalitní odborníky, zaplatit je a nebrat to na lehkou váhu.

Sportovci

Politické hnutí Sportovci sídlí v Lipůvce na Blanensku. Státní volební komise mu pro říjnové volby do sněmovny vylosovala číslo 27. Předsedou je 58letý Vlastimil Sehnal. Bývalý senátor za Blanensko (ODS, 2004 až 2010) a poslanec Federálního shromáždění (OF, 1990). Vyučený zemědělec-mechanizátor od roku 1988 soukromě podniká. Je nebo byl spolumajitelem několika obchodních firem, angažoval se v brněnském fotbale. Šest let byl starostou v Lipůvce. Je ženatý, má tři děti.

Ještě jedna otázka k této kapitole. Měl by stát zakročit proti takzvaným prokremelským webům?
Jak chcete zakročit proti prokremelským webům? To jsou weby, které jsou třeba v Americe, v Číně, kdekoliv. Jak na ně? Určitě je sledovat, určitě proti tomu něco dělat. Ale říkat někomu, nepiš tady takovéto věci nebo podobně. Jak? To by se muselo najít řešení, jak chcete někomu zacpat pusu?

Pojďme k jinému tématu. Proč se nedaří výrazně zlepšit poměry v oblastech, kde žijí takzvaně sociálně nepřizpůsobiví občané? Jak to vidíte vy?
Víte, jak to vidím? Za prvé se to musí pojmenovat. Kolik žije v takovýchto lokalitách vyčleněných lidí? My to nesmíme říct. Protože to se přece nesmí uvádět, jestli tam žijí Romové, nebo kdo tam žije. Takže jak to chcete zjistit vůbec? To jsou všechno odhady. Čili měli bychom v rámci korektnosti si vůbec říct, jestli je můžeme spočítat a pak jim pomoct. Když nevíme, kolik tam je lidí, kolik tam trpí nebo kolik tam nuzně žije, tak jak jim chcete pomoct?

A pomohlo by třeba nasazení většího počtu policistů?
To bych v tom vůbec neviděl. Mělo by tam být víc sociálních pracovníků v terénu. Otvírat u vyčleněných lokalit kanceláře sociálních odborníků. To je řešení. Ne policejní režim, policejní tvrdost.

A pomohl by zákon o sociálním bydlení, který se současné vládě nepodařilo prosadit v Poslanecké sněmovně?
Zákon o sociálním bydlení sám o sobě nepomůže, pokud se nebudou stavět levné byty nebo levné obecní byty, které se budou nabízet. Sám zákon vůbec nic nevyřeší, je potřeba ho naplnit. Čili stavět levné byty, zřejmě menší pro tyto skupiny. A když jim nabídnete bydlení, tak k tomu se jim musí nabídnout zaměstnání a práce.

Považujete za varující, že Česká republika nezreformovala svůj penzijní systém?
Samozřejmě. Právě proto se vrátím k té první otázce. Kdy stát vydělává peníze, 2,5 procenta HDP mu jde nahoru, tak musí masivně investovat. A musí masivně investovat i do penzijního systému. Příklad. Člověk si bude spořit tisíc korun, tak stát přidá 500. A musí to být motivační, aby ten systém začal fungovat. Druhý pilíř, který byl za Nečasovy vlády schválen, tak tato koalice zrušila. Ale nenahradila ho vůbec ničím. A je to problém.

Máme další téma. Otázka zní, měla by Česká republika stavět další jaderný reaktor? Bude náš průmysl a maloodběratelé potřebovat energii z jádra?
Ne. I když já jsem pro jaderné elektrárny, ale myslím si, že v současné době nikoliv. Je potřeba podporovat malé zdroje, malé vodní elektrárny, je zde dost řek, dost potoků, kde se může investovat, kde může být tisíc nových vodních elektráren. Solární systémy na rodinných domech. To, co vidíme dneska - solární parky, které jsou na polích, to nebylo takhle míněno. To mělo být na domech, měloa by se akumulovat elektřina, akumulovat teplo. A tam by měl stát hodně investovat.

Česko není chráněno proti terorismu. Množství uprchlíků je alarmující, říká Vančatová

Číst článek

A můžeme tedy do budoucna naši energetickou politiku založit na budování alternativních zdrojů, nebo spolehnout se jenom na ně?
Spolehnout se na ně nikoliv. Říkám, že super drahé jaderné elektrárny momentálně nestavět, nezaplatily by se. Je potřeba investovat do malých zdrojů - na rodinných domech, na rodinných parcích, na vodních elektrárnách a akumulace tepla, akumulace elektrické energie.

Česká republika je členskou zemí Evropské unie. Očekáváme, že v dohledné době z tohoto společenství vystoupí Velká Británie. Měla by se Česká republika k Evropské unii proto přibližovat víc než dosud, nebo se naopak vzdálit?
Já jsem pro vzdálení a řeknu proč. Když odchází Velká Británie, odchází jedna pětina rozpočtu Evropské unie. Čili komu se bude brát dotace? Za první jsou dotace rakovinou této společnosti. A za druhé se budou brát nám. Čili já říkám, vzdalovat se, žádné tvrdé jádro.

Česká republika má mezi zeměmi Evropské unie nejvýznamnější obchodní partnery, zejména Německo. Měli bychom tedy své obchodní zájmy směřovat i jinam? Pokud ano, kam?
Ne, určitě ne. Proč? Myslíte si, že kdybychom nebyli členy Evropské unie, nebo kdybychom nebyli tak blíže, že by tady Volkswagen neměl svoje továrny, že by tady Němci nepodnikali a podobně? Určitě, rozšiřovat odběratele našich výrobků je na místě. Ale my jsme Evropou, takže se neobávám, že by se cokoliv změnilo.

Je rozumné a správné prohlubovat obchodní vztahy s Čínou?
To se nám nevrací, radši budu obchodovat v Evropě. Čína je pouze levný výrobce zboží a my jsme spotřebitelé.

A máme podporovat sankce, které Evropská unie a Spojené státy vyhlásily proti Rusku? Jsou ty sankce efektivní?
Za prvé sankce nejsou efektivní. Byly efektivní pro Rusko, protože Rusko se sankcemi spravilo a začalo vyrábět spoustu věcí, které nevyrábělo. Sankce ani nefungovaly. Když vezmeme poslední dva roky, tak tam Německo vybudovalo několik desítek továren. S Ruskem musí být spolupráce, nebát se Ruska a říkat mu, co si myslíme. Samozřejmě Krym není dobrá věc, není tam dobré řešení. Ale sankce neřeší vůbec nic.

Co považujete za nejzávažnější problém České republiky v roce 2017?
Je potřeba se na to dívat pozitivně. Není tady žádný závažný problém, to bych vůbec neviděl. Vidím to jako pozitivní.

Sportoviště pro veřejnost zdarma

Teď se zaměříme na některé konkrétní body z programu hnutí Sportovci. Chcete zřídit státní fond rozvoje sportu. Proč to považujete za důležité?

Sportovci jsou největší zájmovou skupinou v České republice. Registrovaných sportovců v České unii sportu v 74 svazích je asi 1,1 milionu. Dalších 1,5 milionu lidí sportuje běžně. A financování sportu je podfinancováno. Když vezmu, že dneska na jednoho sportovce v republice je 200 korun. Čili když zřídíme státní fond rozvoje sportu, tak to bude vládní agentura, nebo nazývejme ji jakkoliv, kde budou peníze ze státního rozpočtu a budou se poskytovat v nějakých grantech sportovním svazům.

Vy jste si předsevzali, že prosadíte do sportu dvě procenta HDP ročně. To je opravdu hodně. Proč právě tolik?
To je zcela běžné. Jedno až dvě procenta jsou všude ve vyspělých světových zemích a v Evropě. Čili proč by měly být v České republice 0,25 procenta HPD, což letos bude činit asi necelých pět miliard. A proč je všude jinde dostatek finančních prostředků ve sportu?

Máte ale představu, jak tyto prostředky účelně využít?
Samozřejmě. Za poslední, teď se bavíme, nebavíme se o profesionálním sportu. Za posledních 25 let, teď se nebavíme o profesionálním sportu, je ve sportu a v rekonstrukcích stávajících sportovišť asi 150miliardový deficit. Čili 20 miliard půjde pouze na nová sportoviště, rekonstrukce stávajících, vytváření nových, zaplacení trenérů, zaplacení těch provozů a podobně. Čili bavíme se pouze o masovém sportu.

Jakým způsobem byste financovali ten vrcholový a reprezentaci?
Ten je teď financován dobře. Beztak by se jen oddělila nějaká skupina nebo ekonomicky by se oddělila podpora. Musí se využít reklamy ve sportu samozřejmě pro Českou republiku. A profesionální sport, když vezmeme fotbalisty, tak fotbalista nepotřebuje žádnou dotaci, to všechno funguje v klubech. Čili reprezentace se musí zaplatit, aby reprezentovala.

A jsou naši sportovci tou nejlepší reklamou České republiky ve světě?
Je jeden absolutní vrchol, ano, absolutní vrchol jsou sportovci reklamou.

Ještě k té podpoře masového sportování. Není sportovní vyžití přece jen osobní záležitostí každého občana, jak se k tomu postaví ten či onen?
To určitě, ale lidé chodí třeba do divadla. A jedno sedadlo v divadle, konkrétně v Brně, je denně sanováno 500 korunami. Takže jestli jde člověk do divadla, a to divadlo je nějakým způsobem podporováno, tak i ten sport pro jednotlivce by měl být podporován. Mně se líbí třeba vzor Ameriky, že si jdu zasportovat, zahrát tenis, fotbal, golf, zaběhat, basketbal, prostě zadarmo, protože cvičiště a sportoviště jsou připravená, jsou veřejnosti přístupná gratis.

Takže to je takový předobraz, jak byste si to představovali vy, Sportovci.
Ano.

Jednotná daň 16 procent

Chcete zavést jednotnou daň z přidané hodnoty ve výši 16 procent. Proč právě tolik?
To nejen daně z přidané hodnoty. Ale ve všech daních. Právě kvůli zjednodušení daní.

Takže všechny daně by byly 16 procent?
Všechny daně by byly 16 procent. Odvody zdravotní, sociální, daně z právnických osob, DPH by bylo 15 nebo 16 procent. Bylo by to daleko větší zjednodušení.

Rapidně byste zvýšili výdaje státního rozpočtu na sport, mluvili jste o dvou procentech HDP.
Ano.

Dvě procenta na obranu a bezpečnost. Zároveň byste tedy snížili daně. Kde na to chcete vzít?
Vždyť to říkám. Deficit rozpočtu je 60 miliard, 50 miliard se vybralo navíc. To je 110 miliard, se kterými není dobře hospodařeno. Bezpečnost republiky si zaplatit musíme. My nechceme snižovat daně. Daně snížit samozřejmě lidem s nejnižšími příjmy tak, aby byli motivováni, aby jim zůstalo co nejvíc peněz, ale oni je stejně utratí. Vybere se tak ještě víc, i když se bude platit méně.

Bod 10 z vašeho programu. Zavedení nové regulace čili přijetí nového zákona nebo předpisu chcete podmínit zrušením dvou současných. Zrušíte libovolné dvě normy, nebo jak si to představujete?
Ne libovolné. Když přijde návrh ze zákona, tak by měl předkladatel - poslanci nebo senátoři – říct, že tento zákon nebo předpis je zbytečný. Tyto dva zrušíme a tento místo něho dáme. Protože v roce 50 bylo 53 tisíc zákonů a předpisů. A v dnešní době je jich asi 1,5 milionu.

Zaplevelení toho řádu je prostě neuvěřitelné. Vemte si, že teď brečí koalice, že nestihne přijmout 200 zákonů. Brečí, že nestihne přijmout 200 zákonů. Vždyť těch 200 zákonů musí někdo načíst, naučit se, dát k nim normy, podzákonné normy a podobně.

Ale přichází-li novela zákona, tak se logicky ruší předchozí paragrafy. Úplně tomu nerozumím. Co když se ukáže, že není které zákony nebo vyhlášky recipročně rušit, že nejsou žádné nadbytečné?
Toho se vůbec neobávám, že by se takové zákony a předpisy nenašly.

Vyznávat židovsko-křesťanskou komunitu

Rádi byste zákonem umožnili přijímání pouze přistěhovalců respektujících naši kulturu a zákony. Jak by se to prověřovalo? Museli by se k tomu zavázat? Nebo jak to myslíte?
Moje dcera žije ve Spojených státech a musela skládat zkoušku z angličtiny, aby mohla být řádným občanem Spojených států. Cizinec, který zde chce žít a chce zde mít rodinu, by měl umět jazyk. Měl by se zařadit, měl by nějakým způsobem vyznávat židovsko-křesťanskou komunitu, která zde je, respektovat ji.

A respektovat zákony. Chceme, aby sem přišli cizinci a prosazovali právo šaría, ženskou obřízku, bičování gayů a podobně? To přece nechceme. Tohle tím myslíme. Čili pokud se někdo zařadí, chce se asimilovat, tak jsme pro.

Jak ale dopředu poznáte, jestli jsou lidé ochotni se, jak říkáte, zařadit?
Když tady bude určitou dobu žít a zažádá o statut obyvatele, tak po dobu pěti let ho budou nějakým způsobem znát. Znají ho sousedi, bude chodit na úřady a podobně.

Čili nejste a priori proti přijímání přistěhovalců nebo imigrantů?
Já říkám, rozlišujme mezi uprchlíkem z válečné zóny a ekonomickým migrantem. Uprchlíkovi z válečné zóny je třeba pomoct. Na jakém území vystoupí, pokud vystoupí v Praze, tak mu pomůžeme v Praze. Požádá o azyl a bude v nějaké azylové politice. Pokud sem přijdou ekonomičtí migranti, tak je jenom na státu, jak dalece se k němu zachováme, jak ho tady budeme chtít a jak ho tady nebudeme chtít. Musí to být rozhodnutí toho jednotlivého státu, čili České republiky.

A nedají se v ekonomice nějakým způsobem ekonomičtí migranti využít?
Máme tady ekonomických migrantů z Vietnamu, Polska, Ukrajiny, kteří tu pracují, je jich asi půl milionu. Čili my se k nim chováme pěkně.

Zrušit protikuřácký zákon a dálniční známky

Máte také seznam zákonů, které byste ihned zrušili. Na prvním místě je to protikuřácký zákon. Proč byste ho chtěli zrušit? A proč vy, Sportovci?
Principiálně, já přece nechodím do začmuzených hospod. Když jdu večer do baru, tak tam prostě strpím, ale to je o svobodě. Kdyby stát rozhodl, že se nekouří na sportovištích jako v Americe, tak to beru. Že se nekouří v nemocnicích, že se kouří ve státních institucích, to všechno beru. Ale že někdo zakazuje někomu kouřit v soukromé hospodě nebo v soukromém klubu, to je o svobodě, to není o tom kouření a o zdravotním životním stylu.

Takže máte pocit, že ostatní země v Evropě jsou v tomto směru nesvobodné?
Ano, jsou v tomto nesvobodné. Očekávám, že teď budou hospodští nadšení, protože hospody budou plné rodin s dětmi, nekuřáků a zaplatí to za kuřáky, kteří tam přestanou chodit.

Proč byste rušili dálniční známky?
Jezdím do Prahy asi třikrát týdně. To není žádná dálnice. Když to jedu tři hodiny, tak jsem ještě rád. Když jedu zpátky tři hodiny, tak jsem také rád. To není dálnice. Až bude zbudována dálniční síť, tak ať ode mě stát vybírá. Do té doby, dokud tu nebude dálnice, tak říkám, že je to neslušné platit.

A bodový systém na silnicích. Ten vám vadí proč?
Když jede opilý řidič a má dopravní nehodu, tak mu vezmou řidičák třeba na rok. Za půl roku zažádá a jezdí. Když je někdo vybodován za to, že telefonoval, tak je na 12 měsíců vybodován a nemůže si zažádat vůbec o nic. Měl by se změkčit. Já říkám zrušit a pak zvolit jiný, třeba německý model.

Můžete nám popsat, jak si to představujete?
Za běžné telefonování, za běžné přestupky se body nestrhávají.

Poplatky ve stavebním řízení chcete snížit o 90 procent. Jak a proč?
Protože asi během pěti let naskákaly šíleným způsobem. Dneska stavební řízení na běžný zahradní domek stojí 10 tisíc, na větší 40 tisíc a tak dále. Musíme mít k lidem a podnikatelům blíž. My si v daních platíme úředníky a tohle je zvláštní poplatek, znovu zvláštní moment, jenom abychom platili, aby z nás vytáhli více peněz.

Chcete snižovat daně a poplatky. Neochudíte tím státní rozpočet o příliš financí?
Jakým právem, když platím řádně daně, se vybírají ještě poplatky navíc? To je všechno navíc, to není na méně. Vezměte si, jak sociální demokracie vyhrála volby, že zrušila Julínkovy poplatky 30 korun. Třicet korun kdyby se platilo kdekoliv ve stavebnictví, tak se neřekne půl slova. A tady se jedná o částky tisíce a desetitisíce.

Cituji: „Řízení kol, koloběžek, kánoí, kajaků, raftů, šlapadel a ostatních plujohybů do půl promile alkoholu." To je pro vás důležité proč? Tedy že se může pít na vodě.
Na vodě se vždycky pilo. Kdo jezdil na vodu, tak tam jezdil i kvůli tomu. Ale když už vás dnes policie nebo plavební správa kontroluje na šlapadle, kde to nikdy nebylo, tak to už zavání šikanou. To už s tím nemá nic společného. Jestli jedeme na nějakém plavohybu a máme na Berounce bečku piva a je to hezké. A dneska vás zastaví plavební správa a bude po vás chtít dýchat. Za prvé nevím, jak by našli důvod, abych dýchal. Je to šikana, to není nic jiného.

Ale půl promile byste dovolil i na silnicích.
Všude kolem nás, když ne v postkomunistických zemích, je zrovna zbytkový alkohol nebo alkohol do půl promile. Pořád říkáme, že chceme být víc Evropě, víc v moderním světě. A přitom zůstáváme zaprdlí v bývalém sovětském bloku.

Bude nám stačit 10 procent

Těsně před tím, než jste se registrovali do voleb, tak jste přejmenovali. Pročpak?
Protože jsme to zakládali 10. července, ministerstvo vnitra na to mělo 15 dnů. Báli jsme se, že už ten název Sportovci někdo má, tak jsme napsali Sportovci pro společnost. Až jsme zjistili, že nám zkratka vyšla, tak jsme zažádali vnitro a zpátky jsme to vrátili na Sportovce, kterými jsme chtěli být.

A je to kratší.
Ano.

Koho chcete tímto programem zejména oslovit?
Chceme oslovit všechny zdravě žijící lidi, sportovce v našich svazech, ty, co denně něco dělají. Chceme jim dopřát svobody. Právě ta svoboda je hrát fotbal, hrát tenis, jezdit na kole. To je ta svoboda. Jezdit po řece. Takže těm se nabízíme.

A co byste ve volbách považovali za úspěch?
Řekli jsme si, a teď, aby se někdo nesmál, že nám stačí 10 procent. To je minimum, které bychom měli dokázat.

Rozhovory s lídry

Vladimír Kroc Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru