Pronásledování nacisty a znárodnění. Výstava ve Vídni připomíná příběhy českých šlechticů

Třetina šlechticů žijících v českém prostředí podepsala na konci třicátých let deklarace, ve kterých se veřejně přihlásili k podpoře českých zemí. Kvůli tomu je pak pronásledovali nacisté. Po druhé světové válce zase komunisté z majitelů rozsáhlých panství učinili zemědělce a dělníky. Právě osudy jednotlivých šlechticů zachycuje výstava Ve znamení tří deklarací, kterou v úterý otevřela Vídeňská univerzita.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

letní palác Schönbrunn; Vídeň | Foto: CC0 Public domain

Jedním ze šlechticů, kteří podepsali všechny tři deklarace na podporu českého státu a národu, byl hrabě Hugo Strachwitz. Nacisté ho následně potrestali uvalením nucené správy na velkostatek Zdounky.

Přehrát

00:00 / 00:00

Osudům českých šlechticů za druhé světové války a po ní se věnuje výstava na Vídeňské univerzitě. Některé z příběhů přiblížila Linda Nagyová

„Důsledek byl, že všichni potom měli takzvané nucené správy na jejich majetcích. Do svých majetků nemohli vůbec mluvit,“ popsal jeho syn Franz Graf Strachwitz.

Hrabě se přesto zapojil i do odboje a byl jedním z mála šlechticů, kteří z vlasti neodešli ani po nástupu komunistů.

Po válce ale čelil křivému obvinění ze spolupráce s nacisty a v únoru 1948 jeho rodině znárodnili všechen majetek. Za držení a šíření nepřátelské literatury, což v té době byly například životopisy Pia XII., hraběte odsoudili na pět let vězení.

„Potom, když ho pustili na základě jedné amnestie, tak pracoval jako topič v jednom zahradnictví. Šel do penze a měl penzi 120 korun měsíčně. Kdyby nebylo zahraničních příbuzných, kteří rodiče a nás děti podporovali, tak se nemohli ani uživit. Tak jsme byli vychovaní – žádná trpkost, to bylo a člověk se musí dívat dopředu,“ dodal Franz Graf Strachwitz.

‚Zemřel na zlomené srdce‘

Podobný osud měl i hrabě Alois Serényi. Němci na něj tlačili, aby se vzdal českého občanství a připojil se k říšské příslušnosti.

„Zemřel velmi brzy, v roce 1957, zní to teda pateticky, ale zemřel na zlomené srdce, protože odešel ze země, kterou miloval, a jinou než Československo neměl,“ řekla Lydia Thienen-Adlerflycht, manželka vnuka hraběte Serényiho. Společně s manželem podrobnosti o předcích hledají v archivech.

Sokol si připomíná Památný den, 8. října 1941 gestapo zatklo na 1500 jeho členů

Číst článek

„Našli jsme zprávy, že když byl někdo zavřený u gestapa a rodina přišla poprosit, jestli by jim nedokázal nějakým způsobem pomoct, on okamžitě vstane od stolu, nastoupí do auta a jde zakročit,“ dodala.

„Na těchto příkladech statečných osobností je možné si uvědomit i určitou dějinnou kontinuitu, tradici a na ní je třeba dál stavět,“ shrnul kurátor výstavy Zdeněk Hazdra.

Výstava o aristokracii v letech nacistického ohrožení bude na Vídeňské univerzitě do 24. března.

Linda Nagyová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme