Zlaté dudlíky i těžké řetězy. Šperky měly v životě kočovných Romů zvláštní význam, mladí v tradici pokračují

Zlacené dudlíky i několik kilogramů těžké řetězy představuje výstava Romský šperk v Brně. Muzeum romské kultury poprvé představuje rozsáhlou sbírku historických šperků. A do kontrastu s ní dává díla současných designérů romského původu. Podle organizátorů nemá v Evropě výstava obdoby, ukazuje totiž přes čtyři sta exponátů spojených s etnickou skupinou, která většinu svého života kočovala a mnoho věcí tak ztratila.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Prsten, šperk (ilustrační foto) | Foto: Fotobanka Pixabay

V komunitě Romů sloužily šperky jako platidlo a také úschova peněz. Za peníze se nakupovaly šperky, které pak lidé nosili všude s sebou a bylo jednodušší převážet s sebou řetězy než objemný majetek. Často tak měly náhrdelníky podobu řetízků s přivěšenými penízky. Množství a velikost takových šperků o Romech mnoho vypovídala.

Přehrát

00:00 / 00:00

Často tak měly náhrdelníky podobu řetízků s přivěšenými penízky. Množství a velikost takových šperků o Romech mnoho vypovídala.

„Čím váženější muž v komunitě, tím těch zejména stříbrných šperků musel mít víc a u představitelů romské skupiny, to byly opravdu takové symboly jeho moci. Jako žezlo byla vajdovská hůl, která se podobu i žezlu blížila. Každý muž musel mít na hlavě klobouk a na vestě měl velké knoflíky nebo kulovité gombíky, které se nezapínaly a byly tam jako odznaky. A někdy byly tak těžké, že se na tu vestu přišít nedaly a Romové je nosily s sebou jako poklad,“ přibližuje ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová.

Linii historických přívěsků a náušnic z celého světa doplňují i moderní šperky. Některé z nich sice nectí ikonografii nebo typické materiály romských šperků, ale mají společné to, že jejich autory jsou Romové samotní.

Německá šperkařka Nicole Taubinger vytváří z odpadních materiálů a plastů, Romka s maďarskými kořeny Monika Vontszemüová patří na Slovensku k předním šperkařům, i když byla původně oděvní návrhářkou.

„Já jsem se tomu asi půl roku bránila, pořád jsem jí říkala, že nejsem šperkařka a že nevím, co bych měla dělat. Byla jsem z toho zmatená. Pak jsem si koupila komponenty a vytvořila první bižuterní věc. Zaujalo to a mělo to úspěch, ten šperk se prodal ještě ten den. Pak jsem vytvořila další tři, taky se prodaly. Pak ta chuť rostla, když byl zájem a hrozně mě to začalo bavit,“ říká Vontszemüová.

Šperky zdobily i slovenské miss

Šperkařka našla zálibu v kovech, které ohýbá do ladných křivek a i přes velikost šperků se snaží, aby působily vzdušně. Mosazné ornamenty pak většinou zlatí a vrací se tak k romské tradici zlatého kovu. Do Muzea romské kultury zapůjčila některé z náhrdelníků, které zdobily adeptky na slovenskou miss roku 2016.

„Je to kolekce, které byla doplňkem v disciplíně přehlídky v plavkách. Říkaly jsme si, že to nebudou jen plavky, ale zkrášlíme to šperky. A s tou designérkou jsme si řekly, že to uděláme v takovém lehkém antickém stylu, že to ještě víc vyzdvihne jejich krásu,“ doplňuje Vontszemüová.

Výstava se ale nesoustředí jen na prstýnky nebo náušnice. K vidění jsou i tradiční oděvy například finských Romů, kdy musely být ženy zahalené od ramen až po prsty na nohou.

Návštěvníky pravděpodobně zaujmou i pozlacené dudlíky s logem známé automobilky. U Romů totiž některé znaky jako například symbol dolaru znamenají blahobyt a věří, že jejich nošením ho k sobě přivolají. Pro Janu Horváthovou je ale výjimečné to, že se jim podařilo získat křestní náhrdelník se zlatými mincemi, který pochází z 18. století.

„Už svojí dobou a hlavně tím příběhem, který se k tomu váže. Předávala ho z pokolení na pokolení skupina usedlých slovenských Romů a dávala ho vždy nejmladšímu členovi rodu při příležitosti křtu křesťanského. Čili ta vazba těch zlatých a stříbrných šperků na oblast duchovní je velmi těsná a nedá se oddělovat,“ vysvětluje Horváthová.

Výstava potrvá do května příštího roku a doplní jí řada zajímavých akcí včetně workshopů s romskými šperkařkami.

Tereza Kadrnožková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější:

Nejčtenější na Facebooku

Nejčtenější na Twitteru