Ozonová díra se po letech zvětšování začíná zacelovat, zjistili vědci

Ozonová díra nad Antarktidou se po letech zvětšování zřejmě začíná zacelovat. Vyplývá to z výzkumu týmu přední odbornice na tuto problematiku Susan Solomonové, podle kterého byla díra loni v září oproti roku 2000 menší o čtyři miliony kilometrů čtverečních, což je kupříkladu více než rozloha Indie.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ozonová díra (ilustrační foto) | Foto: Free Digital Photos

Podle různých měření měla ozonová díra nad Antarktidou v září 2000 asi 28 milionů kilometrů, o patnáct let později byla menší o sedminu. V říjnu 2015 se sice ozonová díra zvětšila na rekordní hodnoty, k tomu ale podle Solomonové významně přispěly erupce chilské sopky Calbuco.

Vědci předpokládají, že na loňském zacelování díry má více než poloviční podíl snížení hodnot atmosférického chloru, který přispívá k rozkladu ozonu. Méně chloru v ovzduší je výsledkem takzvaného montrealského protokolu z roku 1987. V něm se svět dohodl odstoupit od užívání látek, které vedou k poškození ozonové vrstvy.

Měření z loňského září tak přineslo vůbec první důkazy o tom, že situace se začíná pomalu zlepšovat. Několik studií již dříve ukázalo na úbytek škodlivých látek, ale práce Solomonové poprvé ukazuje na obnovu ozonové vrstvy.

Ozonová vrstva chrání lidi a další živé organismy na Zemi před ultrafialovým slunečním zářením. Postupné narušování její tloušťky vedlo podle odborníků k růstu rakovinných, kožních a očních onemocnění i k dalších negativním důsledkům.

Výzkum Solomonové nicméně ostře kontrastuje s rekordní velikostí ozonové díry v říjnu 2015. Vědci jsou ale přesvědčeni, že za tímto zvětšením je sopečná aktivita, kdy se do ovzduší dostalo velké množství vulkanické síry. To přispělo k tvorbě polárních stratosférických oblaků, ve kterých dochází k chemickým reakcím, při nichž vzniká chlor.

Nad Antarktidou vědci zpozorovali ozonovou díru poprvé na počátku 80. let 20. století. Solomonová v roce 1986 prokázala, že ozon je ničen molekulami chloru a bromu, které vznikají z chlor-fluorovaných uhlovodíků, jejichž nejznámější podskupinou jsou freony. Ty se dříve hojně používaly v chladicích zařízeních či jako hnací médium ve sprejích.

Úplné zotavení vědci nečekají před rokem 2050

"I když jsme přestali s produkcí chlor-fluorovaných uhlovodíků ve všech zemích včetně Indie a Číny okolo roku 2000, v atmosféře zůstává stále velké množství chloru," řekla v rozhovoru s BBC Solomonová.

"Jeho životnost je 50 až 100 let, takže se začíná pomalu rozpadat a ozon pomalu obnovovat. Naprosté zotavení nečekáme před rokem 2050 či 2060," dodala s tím, že stav z loňského září již začíná ukazovat, že ozonová díra není tak veliká, jako bývala.

"Toto je první věrohodný důkaz, že antarktická ozonová díra se začala zacelovat," prohlásil v reakci na studii Solomonové odborník Markus Rex z německého Institutu Alfreda Wegenera. "Stav ozonové vrstvy je stále velmi špatný, ale je opravdu důležité, že jsme zjistili, že montrealský protokol funguje a že má vliv na velikost díry, to je velký krok kupředu," dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme