Koukalová ještě před druhou střelbou nevěděla, že vede. Mám větší motivaci než včera, radovala se

Česká biatlonistka Gabriela Koukalová nevěděla, jak na úvodní triumf v nové sezoně Světového poháru reagovat. „Nevím, co říct,“ marně hledala slova loňská vítězka křišťálového glóbu. Sedmadvacetiletá rodačka z Jablonce nevěděla ani na trati během závodu – jak přiznala v Östersundu Radiožurnálu, myslela si, že celé druhé kolo jede za Marií Dorinovou Habertovou a už ji nedostihne, jenže francouzská závodnice se po první střelecké položce propadla na sedmé místo a sedmá také skončila.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Biatlonistka Gabriela Koukalová s prvním zlatem v letošním ročníku Světového poháru | Foto: (C) Český biatlon, Petr Slavík

Jaké to je, vrátit se na nejvyšší stupínek?

Zatím nemám slov. Je to neskutečný. Vzhledem k letním problémům v přípravě jsem si rozhodně nepředstavovala začátek sezony až takhle skvěle. Je to úžasný a mám ještě větší motivaci než včera. Vůbec nevím, co mám říct.

Přehrát

00:00 / 00:00

Mám ještě větší motivaci než včera, těšila se v cíli vítězka biatlonového stíhacího závodu žen ve švédském Östersundu Gabriela Koukalová

Ono je asi pěkně návykové, vracet se na stupně pro nejlepší, že?

Nevím, jestli je to úplně návykový. Vyhrávat chce asi úplně každý, kdo si stoupne na startovní čáru. Myslím si, že je to spíš o tom, nijak se nesvazovat a snažit se dělat svoji práci dobře – nemyslet na to, jak to dopadne, ale prostě žít okamžikem.

V čele závodu jste byla už od první střelby. Nenudila jste se na trati?

Hlavně jsem to málem popletla, protože jsem si myslela, že jedu celý druhý kolo druhá. Že Marie (Dorinová Habertová – pozn. red.)si vystřílela takový náskok, že je v nedohlednu a možná už odjela ze střelby, ještě než jsem na ni já stihla přijet.

Kdy jste zjistila, že je to jinak?

Když mi asi metr před tím, než jsem si chtěla stoupnout na dvojku, říkali, ať jdu na jedničku. Začala jsem si myslet: Ježíši, to je blázen, co blbne. A pak mi došlo, že se asi něco muselo stát. Nevěděla jsem, jak odstřílela, takže to pro mě bylo příjemné překvapení.

Jan Suchan, Radek Šamša Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme