Skokan Koudelka vynechal kvůli narození syna kus přípravy. Teď chce získat medaili na mistrovství světa
Neroste, samozřejmě že ani nepřibírá, a pořád závodí. Skokan na lyžích Roman Koudelka zdánlivě vypadá pořád stejně. Také on si jen občas a náhodou na sobě všimne změn a vnímá je hlavně díky svému okolí. A letos v létě, při přípravě na další sezónu Světového poháru, měl takových podnětů víc.
Na první pohled to vypadá, jako by se mu jen o něco zvětšily kouty ve vlasech a přibylo mu pár vrásek od smíchu. Jinak je to pořád tentýž kluk, který před deseti lety poprvé skákal ve Světovém poháru. To, že už mu není -náct, ale 27, mu připomněla příprava na sezónu. Nezvykle dlouho, měsíc a půl, v létě neskákal, nechtěl opustit manželku Andreu.
„Čekali jsme na přírůstek, takže jsem nemohl skákat. Bylo to takové blbé, ale nešlo to, protože abych nechal manželku sám doma, ani Ritchie to nechtěl. Říkal, že by to nebylo úplně ideální. Potom jsem musel dohánět ty skoky, několikrát za Ritchiem jet a porovnávat se sám se sebou, což není moc ideální, Ale co se týče Oberstdorf a Lillehammeru, tak tam už jsme byli všichni společně i se staršími kluky, tam už to porovnání bylo,“ vypráví Koudelka.
Skokan na lyžích Roman Koudelka zahájí svou už jedenáctou sezónu ve Světových pohárech. Ano, už tak dlouho je mezi elitou
Pro přiblížení, syn Karel se narodil při přenosu Radiožurnálu, který zrovna vysílal bronzovou jízdu kajakáře Jiřího Prskavce na olympiádě. A táta Roman pak jen pod dohledem kouče Ritchiem doháněl manko. Když se vrátil mezi ostatní skokany, byl rád za jejich společnost. A protože je v partě mezi mladíky, zase si všimnul, kolik už mu je.
„Zrovna jsem se o tom bavil s manželkou. Šli jsme s kočárkem na procházku a já nad tím přemýšlel a zjistil jsem, že jsem z první patnáctky čtvrtý nebo pátý nejstarší. V hlavě jsem pořád mladý kluk, který přijel na závody a vzhlížel ke starším. Je to takové zajímavé, ale já si věk nepřipouštím. Jak říká Kuba Jandů, je to jenom číslo.“
Piloval techniku
Ostatně: Češi mají nejstarší skokanský tým ze všech, předčí i Japonce se započítáním matadora Kasaie. Neznamená to ale, že by třeba Koudelka patřil mezi „staré psy“, kteří se nenaučí novým kouskům. V létě zkoušel různé délky lyží, nové skokanské boty, kombinézy, dál piloval techniku. Doufá, že mu to všechno pomůže k vysněné medaili z mistrovství světa.
„Dívá se na to hezky, taky bych si jí představoval, ale je to zrádný sport. Určitě když by tam něco padlo, bylo by to super. Myslí si, že i v týmových soutěžích máme šanci, protože když si vezmu třeba Tomáše Vančuru, tak si myslím, že udělal obrovský kus práce. Má na to skákat pravidelně kolem desátého místa, což je i pro mě dobré. Když se s ním porovnávám, tak vím, že skáče dobře a můžeme se postupně tahat nahoru,“ přeje si bývalý mistr světa mezi juniory - skokan na lyžích Roman Koudelka.
