Dřevní štěpka místo řepky. Biopaliva druhé generace nabízí nižší spotřebu za čtyřnásobné náklady

Natankujte mi dvacet litrů jehličí nebo dřevěných pilin. To bychom mohli časem slýchávat u čerpacích stanic. Aby výrobci splnili přísné emisní normy, budou muset do pohonných hmot přidávat stále víc biosložek. Ty se dnes získávají hlavně z řepky olejné nebo například z použitých rostlinných olejů. Biopaliva druhé generace se pak vyrábějí z odpadní biomasy, tedy například z dřevní štěpky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Dřevní štěpka (ilustrační foto) | Zdroj: Fotobanka Pixabay

Na začátku je velká hromada dřevní štěpky. Čeští výzkumníci z ní umí vyrobit biopalivo druhé generace. „Při vysoké teplotě bez přístupu kyslíku k transformaci pevné látky na plynou,“ vysvětluje ředitel úseku vývoje a inovací Unipetrol Jiří Hájek.

Přehrát

00:00 / 00:00

Jak vznikají biopaliva druhé generace? Poslechněte si reportáž Luďka Hubáčka

Jednoduše řečeno, z dřevní štěpky musejí laboranti vyrobit plyn, a to v obrovském přístroji, který připomíná kotel. Plyn potom dál zpracovávají.

„Ten plyn následně proudí do úplně jiné technologie, kde na katalyzátoru ve fluidním loži dochází k transformaci plynných látek na kapalné,“ říká Hájek Radiožurnálu. Výsledkem je čirá tekutina – biopalivo.

Podle zvuku motoru řidič rozdíl nepozná. Palivo je však jiné, říká výzkumný a vývojový pracovník Jan Jenčík. „To palivo má lepší výkonnou charakteristiku, vyšší cetanové číslo.“ To se podle něj projeví lepší akcelerací vozidla a nižší spotřebou.

Palivo z komínů

Podle redaktorky magazínu Pro-energy Aleny Adámkové je výroba biopaliv druhé generace velmi nákladná. „Biopaliva druhé generace jsou minimálně čtyřikrát dražší než biopaliva první generace. Teď se mluví o úplně syntetických palivech, která by měla vznikat zachytáváním CO2 a slučováním s vodíkem. CO2 je vlastně zadarmo, to by se mohlo zachytávat z nějakých komínů, už se to zkouší,“ říká Radiožurnálu.

Připadá mi, že syntetické palivo, které je vlastně vyráběné ze vzduchu a vody, budoucnost má,“ dodává.

Syntetická paliva druhé generace získaná z oxidu uhličitého se testují například v Německu.

v Drážďanech nebo třeba v Bavorsku. Během několika příštích let se ukáže, zda vývoj biopaliv zkolabuje nebo díky rozvoji biopaliv druhé a třetí generace uspěje.

Luděk Hubáček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme