Němečtí politici se přou o budoucnost biopaliv první generace. Pro Česko je stále nejvýhodnější řepka
Zakázat biopaliva takzvané první generace nebo ne - téma, na kterém se teď nemůžou shodnout němečtí politici. Tamní ministerstvo životního prostředí navrhuje, aby se do sedmi let přestaly vyrábět biosložky do pohonných hmot z vypěstovaných plodin jako je obilí nebo řepka. Chce je nahradit biopalivy z odpadů. Proti je německý resort dopravy. Podle něj nebude možné bez biopaliv první generace snižovat emise.
Bez řepky a obilí nedokáže plnit závazek na snižování skleníkových plynů z dopravy ani Česko. Pracoviště k výrobě pokročilejších a efektivnějších biopaliv druhé generace sice země má, chybí ale suroviny.
Zákaz spalovacích motorů je nekvalifikované rozhodnutí. Není náhrada, varuje odborník
Číst článek
Z dřevní štěpky a jehličí umí vyrobit biopalivo druhé generace výzkumníci z laboratoře Orlen Unicre v Litvínově.
„Při vysoké teplotě bez přístupu kyslíku dochází k transformaci pevné látky na plynnou,“ vysvětluje v laboratoři ředitel úseku vývoje a inovací Jiří Hájek.
Plyn z jehličí a štěpky
Jednoduše řečeno: z jehličí nebo dřevní štěpky musejí laboranti vyrobit plyn a to v obrovském přístroji, který připomíná kotel. Plyn poté dál zpracovávají.
„Následně proudí do úplně jiné technologie, kde na katalyzátoru dochází k transformaci plynných látek na kapalné,“ popisuje Hájek. Výsledný produkt má podle něj lepší charakteristiky, zejména z hlediska cetanového čísla, a neobsahuje žádnou síru.
Dřevní štěpka místo řepky. Biopaliva druhé generace nabízí nižší spotřebu za čtyřnásobné náklady
Číst článek
Zatímco členské státy Evropské unie se začínají k biopalivům takzvané druhé generace postupně přiklánět, Česko to zatím v plánu nemá. Dál bude využívat méně efektivní biopaliva vyrobená z potravinářských plodin jako je řepka nebo kukuřice. Bez nich není schopné závazku na snižování emisí v ovzduší vyhovět. Česká republika totiž nemá na výrobu pokročilejších biopaliv třeba z dřevního nebo zemědělského odpadu dostatek surovin, vysvětluje mluvčí ministerstva životního prostředí Lucie Ješátková.
„Přehodnocení stávajícího postoje bude možné až v okamžiku, kdy bude jasné, že lze těchto závazků dosáhnout i bez využití biopaliv první generace, a to například pokročilými biopalivy, které však v současné době ani dle výhledů do roku 2030 nejsou v potřebném množství k dispozici,“ říká Ješátková.
Řepka? Nejlevnější varianta
Podle petrolejářů je přimíchávání vypěstovaných biopaliv v současné době nejjednodušší a nejlevnější cestou, jak snižování emisí dosáhnout.
Zákaz spalovacích motorů je nekvalifikované rozhodnutí. Není náhrada, varuje odborník
Číst článek
„Mezi paliváři v celé Evropě jsou populární, protože je to dnes asi jedna z nejlevnějších cest, jak ty emise snižovat. Biopaliva vyšších generací jsou zatím málo dostupná a samozřejmě jsou tedy i dražší,“ potvrzuje předseda Unie nezávislých petrolejářů České republiky Ivan Indráček.
Německé ministerstvo životního prostředí chce přitom výrobu biopaliv první generace do roku 2030 úplně zakázat a nahradit ji výrobou biopaliv z odpadů. Naráží s tím ale u německého ministerstva dopravy. Zákaz by nebyl řešením ani podle Jiřího Hájka z laboratoře Orlen Unicre.
„Budoucnost určitě není o tom, že bude preferována jedna nebo druhá technologie. Bude to kombinace všech vyspělých možností, které budeme mít k dispozici. To znamená, že i biopaliva první generace budou součástí půlpaliv, které budou uváděny v následujících deseti až patnácti letech,“ myslí si Hájek a dodává, že by se Česko mohlo zaměřit na výrobu biopaliv z použitých olejů z domácnosti nebo z oxidu uhličitého.
