Jak zelený je elektromobil? Jeho emise nejsou nulové, upozorňuje Bloomberg

Největším argumentem pro prodej automobilů na elektrický pohon je tradičně ten, že je bezemisní. Ukazuje se ale, že to není tak úplně pravda, píše agentura Bloomberg.

New York Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Elektromobil v síti | Foto: Tamara Kocourková

Dát „benzíňák“ na protiúčet za elektromobil je do značné míry jako přesunout emise z výfuku na elektrárnu. Elektromobily jezdí na elektřinu a tato elektřina pochází z mixu fosilních paliv, jaderné energie a v menší míře z obnovitelné energie. Pokud tedy nejde o zemi, jako je Norsko.

Takže míra ekologičnosti elektrovozidla závisí na tom, kde se nabíjí. Nejblíže pojmu zelené energie je patrně Norsko, kde prakticky celou spotřebu elektřiny pokrývají vodní elektrárny. Většina největších trhů elektromobilů na světě je ale z valné části závislá na fosilních palivech. U Číny, zdaleka největším trhu aut na elektrický pohon, je to uhlí, u Ameriky zase zemní plyn. Z bezemisních jaderných elektráren pak profitují Británie a Francie.

Elektromobily Tesla v Norsku porážejí konkurenci. Díky státní podpoře jsou nejprodávanější

Číst článek

Normy se liší

A to je jen začátek. Dokonce i regiony v té které zemi jsou závislé na značně rozdílných zdrojích energie. Ne všechny elektrárny spalující fosilní paliva vypouštějí stejné emise. Přísnost norem se v jednotlivých státech v USA liší. To jsou důvody, proč se emisní faktor pro výrobu elektřiny ve městech v USA může tak značně lišit.

Vezme-li se v úvahu emise elektráren, elektromobil může být klidně zodpovědný za více než 100 gramů emisí oxidu uhličitého na každou ujetou míli (1,6 km). Není divu, že na automobil na elektrický pohon v Číně připadá více než dvojnásobek emisí než na stejný vůz v Británii. V porovnání s průměrným motorem s vnitřním spalováním jsou ale elektromobily lepší.

Navzdory všemu, řídit elektromobil je pro svět prospěšnější, než brázdit ho s benzínovým motorem. A jak uvedl Bloomberg, v roce 2016 činil rozdíl v "čistotě" 39 procent. S ohledem na předpokládaný růst podílu solární a větrné energie v energetickém mixu by tento rozdíl měl do roku 2040 stoupnout na 67 procent.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme