‚Invaze‘. Diesely jsou kvůli skandálu v Německu v nelibosti, končí tak ve střední a východní Evropě

Image dieselového vozu u německých řidičů v posledních letech utrpěl. Do nelichotivého světla postavil naftový motor skandál kolem falšování testů emisí dieselových vozů a hrozící zákazy vjezdu do center měst. Mnohé v Německu neoblíbené ojeté diesely ale nalézají nové užití ve střední a jihovýchodní Evropě. K lítosti ochránců životního prostředí, napsala agentura DPA.

Berlín/Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V německém Hamburku se objevila nová dopravní značka, která omezuje vjezd starších dieselových vozidel do centra města.

V německém Hamburku se objevila nová dopravní značka, která omezuje vjezd starších dieselových vozidel do centra města. | Foto: Pavel Polák | Zdroj: Český rozhlas

V Rumunsku, které je dlouho velkým odběratelem ojetých vozů ze západní Evropy, se počet ojetých dieselů podle úřadu pro registraci vozidel mezi lety 2017 a 2018 zvýšil o více než 31 tisíc. Boom obchodování s ojetými vozy zažívá i Česká republika. Skoro by se dalo mluvit o „invazi“, řekl agentuře DPA předseda české asociace prodejců použitých automobilů-autobazarů Petr Přikryl. „Dovozci jezdí do Německa a samozřejmě těží z toho, že je německý spotřebitel znejistělý,“ vysvětluje.

Průměrná cena ojetin letos stoupla o desetinu na 225 tisíc korun. Oblíbenou barvou je šedá

Číst článek

Podle průzkumu českého autobazaru AAA Auto, jednoho z největších v odvětví na středoevropském trhu, pochází 63 procent v ČR inzerovaných ojetých vozů z dovozu z Německa - a 60 procent dovezených ojetin má dieselový motor. Na sousedním Slovensku to je dokonce 78 procent.

Tento trend je patrný také u německých autoprodejců. Téměř třetinu z nich častěji kontaktují přímo prodejci ze zahraničí, kteří potom dieselové ojetiny také odkupují. Zjistila to listopadová anketa dieselový barometr společnosti DAT.

Úspornější má výhodu

Nízkoemisní zóny se zákazem vjezdu pro starší typy dieselových vozů v Česku, ale ani v Polsku, Chorvatsku a Srbsku zatím zavedeny nejsou. „Tady se ještě jezdí nerušeně a svobodně, úplně bez překážek,“ říká Přikryl, který podle svých slov zastupuje asi 400 prodejců. „Zákazníka zajímá, co auto žere, kolik spotřebuje - to ho zajímá.“ A tady má o 20 až 30 procent úspornější diesel výhodu.

Zákazy pro starší diesely budou od dubna platit i v Kolíně nad Rýnem a v Bonnu

Číst článek

Pro srbské zákazníky je hlavně důležité, aby auta byla levná, říká majitel bělehradského autobazaru Slobodan Ćurguz. A to znamená, že vozy jsou starší a mají najeto více kilometrů.

Ojetiny staré až 16 let

Podle údajů srbského svazu dovozců motorových vozidel činí průměrné stáří ojetin dovážených do země 12 let. Srbsko je jednou z mála balkánských zemí, která stále ještě dovoluje dovoz vozidel emisní třídy Euro 3.

V Rumunsku bylo autům podle ročenky svazu výrobců automobilů ACEA za rok 2018 v průměru dokonce dobrých 16 let. A to přesto, že v zemi už roky existuje program šrotovného. O moc lepší to není ani v ČR, kde jsou dovážené ojetiny staré více než 14 let, v Polsku starší 13 let a v Chorvatsku nad 14 let. Pro srovnání - německá v průměru devět let stará auta jsou výrazně mladší.

Organizace na ochranu životního prostředí vývoj znechucuje. „Z Jižní a střední Evropy se nesmí stát odkladiště starých, už nepotřebných výrobků znečišťujících ovzduší,“ řekl agentuře DPA Jan Piňos z Hnutí Duha. Ekologické povědomí v regionu bohužel pokulhává. Auto je pro mnohé symbolem statusu - čím větší, tím lepší, uzavírá agentura DPA.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme