Češi ročně vyhodí 730 tun jídla. Zabránit plýtvání by mohly mobilní aplikace
Sedm set třicet tun. Tolik jídla se v Česku každý rok zbytečně vyhodí. Proti plýtvání pomáhají ve světě i mobilní aplikace. Lidé se z nich dovídají, která restaurace nabízí přebytečné porce za nižší cenu nebo která pekárna rozdává rohlíky, které už nestihne prodat. Takové aplikace by mohly vzniknout i v Česku – po celý víkend se o to budou snažit programátoři, studenti nebo obchodníci zapojení do akce Food Waste Hackathon v Praze.
Hackathony jsou zjednodušeně soutěže v programování. Food Waste je zaměřený na vývoj aplikací proti plýtvání jídlem. Přihlásit se do ní mohl každý, tedy nejen programátoři. Zajímavý nápad na využití nepotřebných potravin totiž může podle organizátorů vzejít od kohokoliv, třeba i od provozovatele restaurace.
„Konkrétně se budeme věnovat třem hlavním tématům. Výzkum plýtvání ve školách a ve školních jídelnách, dále se budeme věnovat potravinovým bankám u nás a zatřetí prodejcům," říká organizátorka Food Waste Hackathonu Christine Maritz Doležalová z centra Glopolis.
Účastníci projektu se můžou při vymýšlení řešení inspirovat i v zahraničí, kde už řada aplikací na úsporu jídla funguje. Nebo přijít s vlastním nápadem.
„Restaurace jednoduše v momentě, kdy zjistí, že navařila moc jídla, může poslat zprávu uživatelům. Jídlo by bylo třeba za třetinovou cenu. Zpráva může jít například jen lidem, kteří jsou poblíž, dejme tomu v okruhu do 30 minut, aby mohli do restaurace dojít. Kdyby restaurace dala ven ceduli, tak osloví jen malou část lidí. Takhle se to může týkat celého okruhu lidí ve dvou až třech kilometrech," popisuje další z organizátorů Jan Kolář, jak by taková aplikace mohla fungovat.
'Křivá' zelenina a 'nepěkné' ovoce Čechy baví. Obchody rozšiřují nabídku nevzhledných potravin
Číst článek
Vítězný nápad dostane šanci proniknout na trh. Všechny ale samozřejmě musí splňovat zákony a ty se můžou oproti jiným zemím lišit. U netrvanlivých potravin musí být v Česku doloženo datum spotřeby. Po tomto datu je považována za nebezpečnou a nemůže být darována.
Příkladem by mohla jít třeba Velká Británie. Tam už několik let běží kampaň Love Food, díky které se plýtvání jídlem u britské veřejnosti snížilo za 5 let o 21 procent.
Ročně tak přes milion tun jídla neskončí v koši. Takové množství by zaplnilo fotbalový stadion ve Wembley až po střechu. Do kampaně se aktivně zapojily i obchody.
„Řetězce nám naslouchají a mění své reklamní akce, design obalů svých potravin, nebo dokonce popisky na výrobcích, aby zákazník jídlo co nejlépe využil. Mnohem víc se teď nabízí možnost ‚mix and match'. To znamená varianta zkombinovat potraviny za výhodnou cenu k uvaření jednoho konkrétního pokrmu," popisuje ředitel nevládní organizace Wrap Richard Swanell.
Jednou z mobilních aplikací, které v Británii fungují, je pak OLIO. „Nabízené výrobky mizí ze stránky opravdu rychle. Čtyřicet procent si lidi vyberou během tří hodin, některé zmizí dokonce během pěti minut. Jde o systém ‚kdo dřív přijde, ten dřív bere'. Jen v okolí půl kilometru od mého bytu teď někdo nabízí perlivé nápoje, skopový lůj, kozí mléko, žrádlo pro kočky, mleté hovězí nebo bio ovoce za poloviční cenu," popsala její autorka Tess Cooková.
I pro fungování aplikace OLIO je důležité zapojení obchodů – vyzvednout zlevněné potraviny je totiž možné nejen u sousedů, ale i u malých lokálních prodejců.
