Nábytek z 19. století i dvoumetrový model dýně. Bonte muzeum nabízí bohatý vhled do korejského umění

Korejskou kulturu vždycky ovlivňovaly okolní země. Písmo je inspirované čínskými znaky a některé rituály zase pochází z Japonska. Korejci si ale všechno tak nějak upravili a i přes léta cizí nadvlády si tak uchovali svou jedinečnost. Tu mohou na vlastní oči spatřit taky návštěvníci muzea Bonte na ostrově Čedžu.

Tento článek je více než rok starý.

Čedžu (Jižní Korea) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V budově Hjangdečchong dnes uvidíte také ukázky tradiční výzdoby. Na paravánu znázorněné chryzantémy jsou ve východoasijské kultuře tradičním symbolem dlouhověkosti.

Ilustrační foto | Foto: Magdalena Slezáková | Zdroj: Český rozhlas

Muzeum Bonte se nachází v husté mlze na úpatí sopky Halla-san. Nejvyšší horu ostrova podle legendy pojmenovali mongolští nájezdníci, když Čedžu ve třináctém století ovládali. Po dobyvatelích tu zůstal ještě tradiční chov koní. Expozice v budově ze skla a betonu je však zaměřená na novější historii.

„Tyhle věci pochází z konce našeho posledního království. Dynastie Čoson nám vládla celkem šest set let až do konce 19. století,“ popisuje průvodce nejstarší část výstavy.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celou reportáž Václava Jabůrka

Některé předměty vypadají jako nějaká díla z dob postmoderny. Truhly na prádlo jsou v pestrých barvách a s puntíky. Podle průvodkyně Sonny si tím bohatí lidé vynahrazovali to, jak museli působit navenek.

„Lidé za vlády Čosonu věřili v konfucianismus. Převzali jsme ho z Číny, ale korejští myslitelé ho přizpůsobili našemu národu. Jedním ze znaků tehdejší šlechty bylo, že se oblékala do bílé barvy. Symbolizovala jednoduchost a ryzost. Jak ale vidíte, doma se to u nich barvami jen hemžilo.“

Vidět je to i na tradičních stolcích na čaj. Zbarvené jsou do karmínova, modra, nebo béžova. A nechybí ani různé symboly, včetně pro nás nechvalně známého hákového kříže.

„Tohle není svastika. V budhismu to symbolizuje koloběh života. Později si ale tenhle znak někdo vypůjčil a hlavně Evropané se mě na něj vždycky zeptají,“ doplňuje Sonny.

Místo pro meditaci

Bonte Museum projektoval japonský architekt Tadao Andó, který se řídil třemi věcmi. Používáním původních materiálů, čistou geometrií a využitím přírody. Tu představuje umělý vodopád, stékající po jedné ze zdí muzea. Důležitou součástí je taky pečlivě střižený trávník, který prochází úpravou i během návštěvy.

Mladí Jihokorejci o sjednocení s KLDR za každou cenu nestojí. Mají své problémy, říká politolog ze Soulu

Číst článek

Ale od zvuku sekačky si lze brzy odpočinout. Architekt Andó totiž myslel ještě na jednu věc. „Ve svých budovách vždycky vytvářel i místo určené k meditaci,“ říká Sonny a vchází do holé místnosti s černou látkovou podlahou a polštářem uprostřed.

„Je to replika typické korejské domácnosti. Lidé spávali na zemi a měli jen ten polštář. Takhle jich kolem sebe leželo klidně pět až deset.“

Další část muzea je věnovaná poválečnému umění. Sem směřuje hlavní část návštěvníků. V místnosti stojí asi dvoumetrový model dýně, je natřený v křiklavém žlutočerném vzoru a hlavně Jihokorejci si ho fotí ze všech úhlů.

Jedná se o dílo japonské výtvarnice Jajoi Kusamové, která má fanoušky po celém světě. A zatímco na Čedžu najdeme jen jednu takovou dýni, na vyhledávaném japonském ostrově Naošima je můžeme potkávat všude.

Václav Jabůrek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme