Pasažéři Českých aerolinií žádají odškodnění za osmihodinové zpoždění. Soud EU jim dal za pravdu
Soud Evropské unie ve čtvrtek dal za pravdu jedenácti pasažérům Českých aerolinií, kteří žádali odškodnění za více než osmihodinové zpoždění letu do Bangkoku, ačkoli ho zavinily jiné aerolinky z nečlenské země Evropské unie. Aerolinky jako smluvní dopravce provozovaly první část letu s mezipřistáním v Abú Zabí, druhý let provozovala společnost Etihad Airways. Právě v druhé části cesty vzniklo zpoždění.
O výklad unijního práva v této souvislosti požádal Městský soud v Praze unijní soudce v Lucemburku. Soudci v Lucemburku ale nerozhodli přímo o tom, zda má firma odškodné zaplatit. Reagovali pouze na otázku českého soudu. České aerolinie (ČSA) trvaly na tom, že nemohou zodpovídat za zpoždění letu, který provozovala jiná letecká společnost.
České aerolinky propustí více než 100 zaměstnanců. Důvodem má být zmenšení flotily letadel
Číst článek
Žalující pasažéři si zakoupili letenky od ČSA z Prahy do Bangkoku s mezipřistáním v Abú Zabí. První let, který provozovaly ČSA, se obešel bez zpoždění. Druhý let, provozovaný společností Etihad Airways sídlící ve Spojených arabských emirátech, měl zpoždění 488 minut. Vzhledem k tomu, že zpoždění bylo delší než tři hodiny, byla otázka, zda pasažéři, kteří měli letenky od dopravce v členské zemi EU, mají nárok na odškodné.
Soud ve čtvrtečním verdiktu připomněl, že let s jedním nebo více navazujícími lety, které jsou předmětem jediné rezervace, podle unijních pravidel představuje v souvislosti s nárokem cestujících na náhradu jeden celek.
Platí to podle něj i v případě letu do nečlenského státu s mezipřistáním v jiném nečlenském státě, kdy druhou část cesty uskutečnil dopravce z nečlenské země. ČSA podle soudu mohou po vyplacení odškodnění požadovat kompenzace od Etihad Airways.
Městský soud v Praze se na soud EU obrátil s otázkou, zda mají ČSA podle unijních pravidel povinnost nahradit cestujícím újmu za zpoždění zaviněné společností Etihad Airways vzhledem k tomu, že šlo o takzvané sdílení kódů.
Dohoda o sdílení kódů znamená, že přepravci si navzájem prodávají letenky na své spoje. V odvětví letecké dopravy je to běžná věc. Umožňuje aerolinkám rozšířit nabídku letů, aniž by si musely kupovat práva na provoz dalších tras.
