Po práci do džungle. Digitálních nomádů přibývá, cestují po světě a současně pracují na dálku
Cestují po světě, zároveň pracují a vydělávají si na živobytí - řeč je o digitálních nomádech. K práci jim často stačí jen počítač a připojení k internetu. Právě takový druh výdělku vyhledává stále víc lidí. A firmy jim vycházejí vstříc. V době rekordně nízké nezaměstnanosti je totiž práce na dálku jednou z možností, jak získat nové pracovníky nebo si udržet ty stávající.
Na cestách jsou už osm měsíců. Grafička Jana a datový analytik Michal procestovali za tu dobu celkem 13 zemí od Balkánu přes Nový Zéland až po Jihovýchodní Asii. Nejde ale jen o cestovatelské zážitky, každý den po výletě totiž usedají k počítači a pracují.
Z celodenní túry k notebooku
„Přizpůsobujeme cestování práci, když jí máme hodně, tak trávíme čas ve městech, kde máme jistotu internetu, a když je trochu volněji, tak zmizíme na pár dní do džungle nebo do hor. Snažíme se být každý den 4 hodiny online a vykrývat pracovní dobu s našimi kolegy. Takže zásadní je pro nás časový posun. Třeba na Novém Zélandě to bylo trochu náročné, když jsme po celodenní túře v osm hodin večer začali pracovat a pracovali jsme až do půlnoci,“ popisuje pro Radiožurnál svůj pracovní režim Jana.
'Postel nám nechybí a na teplou vodu jsme rychle zapomněli.' Jak moderní nomádi v dodávce dobývají Evropu
Číst článek
Oba pracují na poloviční úvazek. S kolegy a s vedením firmy, která sídlí v České republice, jsou v kontaktu hlavně přes e-maily. Podle Jany nebylo jednoduché si takový styl práce ve firmě prosadit.
„Ze začátku vypadala práce na dálku dost nereálně, protože jsme byli první, kdo s takovým nápadem přišel. Naštěstí se nám podařilo se zaměstnavatelem vytvořit dohodu. Můžu pracovat offline, nejsem závislá na silné wifi. Stáhnu si pouze nějaké podklady, které zpracuji, a pošlu hotovou práci zpět,“ vysvětluje grafička.
Nomádští ‚ajťáci‘
Podle serveru Nomadlist.com, který sdružuje přes padesát tisíc lidí pracujících na dálku, jsou aktuálně nejpopulárnějšími místy pro práci thajský Chiang Mai, Bangkok nebo také indonéské Bali. Digitální nomádství ale není pro každého. Zpravidla ho využívají IT pracovníci - jako jsou vývojáři, grafici nebo online marketéři, dodává manažerka personální agentury Grafton Jitka Součková.
„S digitálním nomádstvím přišel obor IT, typicky profese programátorů, kteří můžou pracovat prakticky odkudkoliv. Setkali jsme se třeba s tím, že agentury, případně personalisté, kteří jsou zaměření pouze na vyhledávání lidí online, tak můžou pracovat z jakékoliv země a je jedno, jestli pohovorují uchazeče po skypu nebo jiným způsobem,“ říká Součková.
Stěhování za prací Čechy neláká. Nepřiměla by je k tomu ani zajímavější nabídka či vyšší plat
Číst článek
Cestu digitálního nomádství častěji volí osoby samostatně výdělečně činné, které pracují třeba pro několik firem zároveň a dodávají jim práci takzvaně na klíč. Postupně ale přibývá i firem, které svým zaměstnancům práci na dálku povolují.
Firmy jdou poptávce vstříc
„Firmy ve vztahu ke svým řadovým zaměstnancům jsou opatrné s vysíláním na služební cesty do zahraničí, protože je to administrativně trochu náročnější. Ti zaměstnanci musejí být kryti například cestovním a zdravotním pojištění na ty cesty. Výrazně lépe už to opravdu funguje v rámci České republiky, kdy zhruba 20 procent lidí může pracovat na dálku,“ popisuje analytik trhu práce z portálu Jobs.cz Tomáš Dombrovský.
Zatímco dříve firmy nabízely pružnou pracovní dobu spíš jako benefit, dnes už se v inzerátech objevuje mnohem častěji, potvrzuje Dombrovský.
„Obecně se během 5-7 let rozšířily možnosti flexibility. Pružná pracovní doba, uzpůsobení práce v čase podle svého, možnost práce na dálku nebo z domova - to jsou dneska opravdu už běžné věci, alespoň u těch pozic náročnějších na kvalifikaci. Takže v inzerci je to opravdu výrazně přítomné,“ doplňuje Dombrovský.
Ne všechna místa ale mají pro práci na dálku vhodné podmínky. Někde je například horší připojení k internetu, jinde jsou zase přísnější vízové podmínky pro dlouhodobé pobyty.
