Do kláštera na šlapací drezíně? Belgické opatství láká na netradiční dopravu i lahodné sýry

Opatství Maredsous na jihu Belgie patří k nejznámějším klášterům v zemi. O jeho proslulost se postaraly hlavně pivo a sýry. Benediktýnský klášter se díky nim stal i velkým turistickým magnetem. Návštěvníci se tam ale nemusí vypravit jen autem nebo na kole. Milovníci méně tradičních způsobů dopravy mohou vyrazit třeba na drezíně.

Maredsous Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jízda na šlapací drezíně je zábava. Především pro ty, kdo nemusí šlapat. | Foto: Filip Nerad

Dorazili jsme na malé nádražíčko, kde už je na koleji vyskládaných několik desítek modrých šlapacích drezín. Odevzdám tady lístek, nasedáme a můžeme vyrazit. Dost to drncá, musí se hodně šlapat, ale jede to.

Projížďka ve stylu Bustera Keatona

„Tahle trať původně sloužila k přepravě uhlí a dřeva. V roce 1960 ji ale zavřeli. Říkal jsem si, že by se na ní dalo něco dělat. A pak mě inspiroval Buster Keaton, který ve filmu Frigo na mašině jezdil na drezíně. Letos už je to 23 let, co nabízíme tyhle projížďky,“ vylíčil mi historii tratě a svého podnikání Paul Arnould.

Cesta do Maredsous je mírně do kopečka, takže si na železné drezíně pro dva šlapající a dva odpočívající pěkně máknete. Nouzi o zájemce o tenhle nevšední výlet Paul ale prý nemá. Ročně se jich takto do opatství vydá 60 tisíc.

„Jezdí sem hlavně cizinci, hodně z nich je i z České republiky. Češi mají rádi železnici a tohle je příjemný způsob, jak se po ní svézt,“ myslí si Paul Arnould.

I mniši vědí, co je dobré

Před námi se za zatáčkou vynořuje malé nádražíčko. Ještě několik závěrečných drncnutí, brzdíme a jsme v cíli na nádraží v Maredsous. Odtud už musíme po svých.

Budova kláštera Maredsous v Belgii | Foto: Filip Nerad

„Po svém založení v 19. století se toto opatství stalo jedním z nejznámějších v Belgii. Bylo tu víc než 120 mnichů,“ vypráví mi po zhruba kilometrovém výšlapu k opatství průvodce Christian.

„V 50. letech minulého století zdejší mniši vymysleli originální receptury na vaření piva a výrobu sýra. Většina návštěvníků sem dnes jezdí právě kvůli tomu, aby si pochutnali na tomhle pivu a sýru,“ dodává.

Pivovar, nepivovar

Sýry se za šedivými kmennými zdmi opatství stále vyrábějí a mají tu i jejich malé, výrazně vonící muzeum. Silné klášterní pivo se ovšem vaří na opačné straně Belgie, v pivovaru severně od Bruselu.

„Důvod je prostý. Zdejší budovy jsou rozsáhlé a pivovar by se sem už nevešel,“ vysvětluje Christian. Do pivovaru na výrobu známého piva se tedy nepodívám. Proto nezbývá než sednout znovu na drezínu a vydat se zase nazpátek.

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme