Egypt láká na bezpečný pobyt, realita je ale jiná. ‚Datům o epidemii se nedá věřit,‘ líčí české krajanky

Stomiliónový Egypt dlouhodobě hlásí nízké počty nakažených koronavirem. Denní přírůstky nových případů se tam pohybují kolem pouhých dvou stovek nakažených a resorty u Rudého moře lákají turisty na bezpečnou dovolenou. Lidé, se kterými natáčel Radiožurnál ve velkých městech egyptského vnitrozemí ale situaci tak růžově nevidí. Ve dvacetimiliónové Káhiře žije také několik desítek českých krajanek a krajanů.

Káhira Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

České krajanky v Egyptě se scházejí pravidelně, probírají i dopady epidemie koronaviru | Foto: Štěpán Macháček | Zdroj: Český rozhlas

Na setkání krajanů v káhirském hotelu se sešlo přibližně deset Češek i Čechů. „Snažíme se scházet, co to jde. Teď je to maximálně tak jednou za měsíc. Jsou tu různé skupiny podle věku, schází se podle svých zájmů a také podle toho, kde bydlí. Káhira je hodně velká a je obtížné se dát dohromady,“ říká Jana Hassaninová, která žije v egyptské metropoli přes dvacet let.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž Štěpána Macháčka o tom, jak vnímají epidemii v Egyptě čeští krajané

Letošní rok byl pro egyptské krajany obzvlášť náročný, dlouhé měsíce museli zůstat v Egyptě prakticky 'uvěznění'. „Je to pro nás všechny bolestivé téma, protože jsme tu zůstali přes léto, a nevidíme nějakou určitou doby, kdy bychom mohli odjet. Každý máme v Čechách staré rodiče, sourozence,“ vysvětlila pro Radiožurnál Hassaninová.

A jak během toho složitých období probíhá v Egyptě škola? „Během jara zavřely školy a vlastně děti šly do školy až teď dvacátého září,“ líčí Hassaninová.

Nošení roušek ale není v Egyptě tak častě jako v České republice. „Já nosím roušky od února a používám dezinfekci. Osobně znám dvanáct lidí, kteří na koronavirus zemřeli, takže to beru hodně vážně. Ale myslím si, že Egypťané to vážně neberou. Tady se koronavirus vůbec neřeší, vůbec se netestuje, pořád se hlásí 145 nakažených.“

Nepřesná data

Vedle Jany Hassaninové tu sedí také Kateřina Shawkatová, která je předsedkyní krajanského sdružení v Káhiře. „Kdyby si tu měl někdo dělat test na koronavirus, tak je to tak drahé, že to ani nezaplatí. Na venkově i ve městě si lidé myslí, že mají obyčejné nachlazení, a přitom si prošli koronavirem. Já to beru tak, že když ukážou ta denní čísla nakažených, tak je to jen malinký zlomek. A z každé strany slyším, že lidé mají v rodině tolik a tolik případů, informace prostě beru od známých,“ popisuje své zkušenosti Shawkatová.

Povídání o pejskovi a kočičce nebo Krysař v arabštině. Egyptští bohemisté překládají českou beletrii

Číst článek

Epidemii řeší české krajanky i pravidelně mezi sebou. „Povídáme si o tom, většinou si říkáme, jestli jsme slyšely, jestli je v našem okolí někdo nakažený, nebo ne, jaké jsou příznaky, protože ty jsou v Egyptě jiné než v České republice,“ říká.

Nucené odloučení od Česka jim pak znepříjemnilo především možnost kdykoliv navštívit své blízké - a to především v případě, kdyby měli zdravotní potíže. „Abych se přiznala, měla jsem v březnu docela strach, protože byly zavřené hranice a neměla jsem možnost se jet podívat za rodiči, kdyby se jim něco stalo. Je jim sedmdesát a člověk neví, co se může přihodit. Byla jsem ve velkém napětí, protože si člověk nemůže koupit letenku a letět domů za pár hodin.“

Do Česka přitom byli krajané zvyklí létat pravidelně. „Jezdila jsem za mamkou dost často, mamka bydlí v České republice teď už sama, je vdova, takže jsem se snažila za ní každé čtyři měsíce letět a čtrnáct dní, tři týdny tam s ní pobýt,“ říká další z krajanek Hana Janošíková.

„Teď jsem za ní měla letět v říjnu, ale dva dny před odletem jsem zjistila, že mám koronavirus. Takže jsem odletět zase nemohla. Já jsem si udělala test. Mně bylo zle, a potřebovala jsem před cestou vědět, jestli jsem v pořádku,“ dodává.

Hlavní palestinský vyjednavač Sáib Irikát zemřel. Za léčbu v izraelské nemocnici sklízel kritiku

Číst článek

I Hana Janošíková považuje oficiální egyptská data o epidemii za přesná jen málokdo. „Mám tady dost známých doktorů. V červnu uváděla oficiální čísla dva tisíce případů - a oni mi vždy říkali, ať si to vynásobím nejméně deseti. Já jsem covid měla, ale se žaludečními příznaky. Neměla jsem žádný kašel, nastydnutí, to vůbec ne,“ líčí.

Příznaky onemocnění se totiž v Egyptě mnohdy liší. „Když dostane Egypťan průjem, řekne si, že má střevní chřipku. Takže plno lidí to přejde a vůbec neví, že koronavirus mají. Myslím si, že ta oficiální čísla jsou blbost. Protože aby na stomiliónový stát bylo 200 případů denně? Jen ve Velkých Hamrech, kde bydlí moje mamka, jich mají 46,“ řekla Hana Janošíková.

Letoviska u Rudého moře a Káhira jsou dva úplně odlišné egyptské světy. Zatímco na bezpečnost turistů vláda úzkostlivě dbá, obyvatelé metropole moc spolehlivých informací nedostávají.

Štěpán Macháček Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme