Do Egypta se po ‚hubených letech‘ vrací turisté. Letos má podle odhadů přijet přes 15 milionů návštěvníků
Egypt letos očekává vyšší počet turistů, než v posledních letech před revolucí v roce 2011. Podle odhadů Světové organizace cestovního ruchu přijede do Egypta přes 15 miliónů návštěvníků. Do letovisek u Rudého moře se masově vrátili už v posledních dvou letech. Gíza, Luxor, či Asuán přesto na turisty stále netrpělivě čekaly. Začátek nového roku ale naplňuje Egypťany optimismem.
Elektrické vláčky, které vozí turisty od pokladen ke vchodu do Údolí králů, jsou neustále plné. Když jsem tu byl naposledy před třemi lety, bylo tu ticho a na parkovišti jediný autobus. „Od nového roku se to zlepšilo. Přesně od prvního ledna je tu zase spousta turistů,“ usmívá se spokojeně Abd as-Sabbúr, který na malé tržišti pokladen nabízí suvenýry. „Zaplať pánbůh je to teď mnohem lepší. Já tady prodávám turistické publikace. Jsou tam informace o všech hrobkách v údolí Králů,“ vysvětluje. „Podívejte, mám je ve všech jazycích! Anglicky, francouzsky, polsky, čínsky, všechno.“
Egyptský cestovní ruch zaznamenává návrat turistů. Na místě natáčel Štěpán Macháček
Ve skalní hrobce faraóna Ramesse VI. mě sleduje gafír, tradiční hlídač hrobek v dlouhé egyptské venkovské košili. Tu a tam něco návštěvníkům za bakšiš ukáže a tu a tam zase zakáže. Za další bakšiš ale dělá, že nedovolené focení nevidí. „Časem se člověk informace o památce naučí tím, jak poslouchá profesionální průvodce, kteří přicházejí se skupinami. Jsou tu i takoví gafíři, kteří hlídají už po celé generace,“ říká. Sajjid je gafírem deset let. Před příchodem turistů hrobku odemyká, přes den hlídá, aby ji nikdo nepoškozoval, a za posledním turistou zase zamkne.
Obnova charterových letů
Gafíři vnímají výkyvy v počtech turistů velmi citlivě. „V Údolí králů je nás v noci sedm gafírů. Přes den je nás ale mnohem víc, v každé hrobce jsou tři. Máme stálý plat, ale je velmi nízký, nestačí. Takže musím dělat ještě další práci,“ popisuje Sajjid. „Turisté mi hodně pomáhají bakšišem. Dostanu bakšiš tuhle, bakšiš tamhle, takže můžu uživit rodinu.“
Po stopách beduínů. Pouštní lidé chrání známé letovisko Hurghadu před teroristickými útoky
Číst článek
Příznivé vyhlídky do budoucna má i manažer jednoho z luxorských hotelů Ahmad Mustafa. „Po revoluci jsme měli obsazenost pět až deset procent. To byla katastrofa. Všichni trpěli, zaměstnanci i jejich rodiny. Během těch hubených let jsme také vyšli ze cviku,“ říká.
Evropské návštěvníky pak částečně nahradili Číňané a domácí Egypťané, mezeru ale zdaleka nezaplnili. „Do Luxoru přestaly létat veškeré charterové lety. Až teď, v posledních měsících, je postupně začaly některé společnosti obnovovat. Evropských návštěvníků konečně znovu přibývá, ale stále to nejsou takové počty, jako před revolucí,“ odhaduje Mustafa. Egyptskému Luxoru se říká muzeum pod širým nebem. Živobytí velké části jeho obyvatel závisí už od 19. století na evropských turistech.
