Archeologická expedice Monoxylon dorazila na replice pravěkého plavidla do cíle na Krétě
Expedice Monoxylon III v neděli dopoledne dorazila na ostrov Kréta, do cíle své přibližně 400 kilometrů dlouhé plavby Egejským mořem z pevninského Řecka. Plavba v replice pravěkého plavidla z Attiky přes řetězec ostrovů na Krétu začala 25. května. Účastníci jsou unaveni, ale v pořádku, popsal královéhradecký archeolog a organizátor plavby Radomír Tichý.
Člun, jehož předlohou je 8000 let staré neolitické plavidlo, které bylo v roce 1994 objeveno v jezeře Bracciano u Říma, se na poslední zhruba desetikilometrový usek vydal z ostrova Dia (Diův ostrov) okolo 08.00.
„Jsme na Krétě. Když jsme dopluli, vítr zesílil, takže to štěstí, které nás provázelo pokračuje dál. Přesný čas doplutí byl 11.02. Posádka je v pořádku. Řada z nás si plnila sen, nadšení během plavby bylo obrovské,“ řekl Tichý.
Expedice chce ještě pokračovat na souši, na Krétě má v plánu vystoupat na horu Juktas. „Je to takový magický bod, horu jsme viděli už z moře. Mínojci na ní postavili dvě svatyně,“ řekl Tichý. Expedice by se měla vrátit do Česka za týden.
Výprava se podle Tichého vylodila na Krétě východně od letiště v Heraklionu na pláži Karteros, v místech, kde podle některých teorií byl v době bronzové přístav palácového komplexu Knóssos. „Pevnina tady vytváří zátoku, která chrání pobřeží před západním větrem a ten fouká i dnes. Je to jedno z míst, kde se dá na Krétě dobře přistát i dnes,“ řekl Tichý
Poslední úsek mezi Santorini a Krétou, který měřil přes sto kilometrů, byl důležitý pro historický kontext expedice. Na replice pravěkého člunu si archeologové otestovali vzdálenost, která na jiných místech Středomoří mohla hrát podstatnou roli při posuzování šíření zemědělství. Udělali si představu o tom, jak mohlo dojít o osidlování Kypru, překonání Jaderského moře nebo šíření obsidiánu mezi Sicílií a pobřežím Tuniska.
„Stokilometrová vzdálenost ve Středomoří dlouho lámala archeologům hlavu při osídlení některých ostrovů. My jsme ji zvládli na jednoduchém plavidle, osvědčilo se. Nyní už známe například jakou roli hrála plachta nebo jaká výška stěn člunu je nutná proto, aby překonal moře,“ řekl Tichý.
Nejtěžší úsek plavby mezi ostrovy Santorini a Krétou si rozdělili na dvě části, první 116 kilometrů dlouhá vedla ze Santorini na ostrov Dia a druhá závěrečná kratší na samotnou Krétu. Ze Santorini odpluli v pátek 7. června ve 4.30 a na ostrov Dia dorazili po 28 hodinách.
Expedice mezi Attikou a Krétou dosáhla břehů ostrovů Makronisos, Kea, Kythnos, Serifos, Sifnos, Milos (starořecky Mélos), Folegandros, dvou menších ostrovů v oblasti Santorini, samotného ostrova Santorini a Diova ostrova. Trasa na ostrov Milos s významným zdrojem obsidiánu byla shodná s řeckou expedicí Papyrela 1988, která ji zdolala na rákosovém člunu, umožní to porovnat v praxi oba typy plavidel.
Experimentální archeologové převážně z východních Čech chtějí přispět k poznání o šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří. Cílem je také zdůraznit význam tradice dřevěných lodí pro nejstarší námořní plavbu ve Středomoří. V devítimetrové lodi vyrobené z jednoho kusu kmene vezli také obsidian, přírodní sopečné sklo, se kterým se od doby kamenné až do doby bronzové v egejské oblasti obchodovalo. Mélský obsidián byl nalezen ve spodních vrstvách věhlasného Knóssu na Krétě, což naznačuje přepravní trasu, z nichž jedna mohla směřovat právě v trase expedice Monoxylon III.
Expedici tvořilo 20 pádlařů, kapitán, dokumentarista, posádka si při pádlování v 1,3 tuny těžkém člunu vypomáhala jednoduchou plachtou. Posádky byly dvě, střídaly se. Výpravu doprovázelo moderní plavidlo s lodivodem.
Expedice navazuje na námořní výpravy hradeckých experimentálních archeologů v dlabaných člunech z let 1995 a 1998.
