Když mi vzali pas, došlo mi, že mám průšvih, vzpomíná koreanistka Nina Špitálníková na KLDR

Koreanistka Nina Špitálníková má na kontě světový rekord. Už dvakrát byla na stáži v Severní Koreji, víckrát se to zatím nikomu nepodařilo. „Kontrolují vás tam na každém kroku,” vzpomíná na své studium v totalitárním režimu. „Oficiálně jsme měli mít volnější program, odposlech nebo kontrola ale probíhaly nonstop.”

Host Radiožurnálu Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Koreanistka Nina Špitálníková | Foto: Luboš Vedral | Zdroj: Český rozhlas

Ke korejštině se dostala vlastně náhodou. Původně chtěla studovat japonštinu nebo sinologii, pak se ale dostala na koreanistiku - a neuvěřitelně si ji zamilovala.

Korejština přitom podle ní není vůbec jednoduchá. „Od evropských jazyků se opravdu liší, jak gramatikou, tak slovíčky, která se nepodobají ničemu, co známe,” popisuje.

Do KLDR se poprvé dostala, když jí bylo třiadvacet let. „Nejzvláštnější pro mě bylo, že vše bylo předem dané: příděly jídla, kam člověk smí nebo nesmí. I tak běžná věc, jako koupit si lístek na metro, je nelegální. Cizinec smí jen do dvou připravených stanic,” říká.

Vypořádala se s tím po svém - lístky na metro vykšeftovala na černém trhu. A jak potvrzuje, v Severní Koreji rozhodně nejde o nic výjimečného. „Na černém trhu je režim závislý, lidé by bez něj neměli ani co jíst,” vzpomíná.

Na výslechu jsem dostala amok

O svých zážitcích ze Severní Koreje dnes v médiích může mluvit zcela otevřeně, jak sama říká, do KLDR už se zřejmě nikdy nevrátí. A je to prý trochu škoda: zatímco po severokorejském režimu se jí nestýská ani v nejmenším, po Severní Koreji jako takové ano.

„Severní Korea je krásná. Najdete tam nádherné hory, přírodu i zvířata, bez odpadků. V uvozovkách jde o ráj na zemi,” popisuje.

Že jde opravdu o velmi významné uvozovky, naznačují i její další slova. I ona sama totiž v KLDR zažila pravý severokorejský výslech. „Dostaly jsme se do vedlejších uliček, kam cizinec nesmí. Zadrželi nás, skončily jsme na několikahodinovém výslechu a pasy nám vrátili až po několika dnech,” vzpomíná.

„Na výslechu jsem byla neuvěřitelně rozčilená, dostala jsem amok, jak si to může někdo dovolit. Jednali s námi nejnižším zdvořilostním stupněm, ptali se na mé pobyty v Jižní Koreji. Až když nám vzali pasy, došlo mi, že máme průšvih.”

Alžběta Švarcová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme