Od Kanárů až po Turecko. Více než 80 kultur na celém světě se dorozumívá pískáním

Když mají turisté při návštěvě Kanárských ostrovů La Gomera nebo El Hierro štěstí, můžou se stát svědky toho, jak místní obyvatelé komunikují na velké vzdálenosti. Děje se tak poměrně neobvykle – totiž pískáním. Ve skutečnosti ale nejde o melodii, nýbrž o formu jazyka. Silbo patří mezi takzvané hvízdací jazyky a je to vlastně nářečí španělštiny, zdůrazňuje magazín amerického Smithsonova institutu.

Kanárské ostrovy Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pískané jazyky téměř vždy rozvíjejí tradiční kultury žijící v hornatém terénu (Ilustrační foto) | Foto: Gage Walker | Zdroj: Fotobanka Unsplash

V nejméně 80 kulturách po celém světě lidé vyvinuli pískané verze místního jazyka, které používají, pokud to vyžadují okolnosti. Pro lingvisty jsou takové úpravy více než jen pouhá kuriozita: doufají, že studiem pískaných jazyků se dozví více o tom, jakým způsobem náš mozek nachází význam ve složitých zvukových vzorcích řeči.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Uslyšíte, jaké mají Afghánci žijící v zahraničí vyhlídky na návrat domů. O sílícím problému dětské práce, o historickém nedostatku vody v řece Colorado i o životě ve zřejmě nejstarším projektu sociálního bydlení.

Pískané jazyky téměř vždy rozvíjejí tradiční kultury, které žijí v členitém a hornatém terénu nebo v hustém lese. Je to proto, že pískaná řeč jde slyšet mnohem dál než běžná řeč nebo křik.

Ti nejlepší překřičí auto klakson

Ti nejlepší pištci mohou dosáhnout až 120 decibelů – vyloudí tedy zvuk hlasitější než například automobilový klakson. Jejich pískot navíc disponuje frekvenčním rozsahem až do výše čtyř kilohertzů, což převyšuje většinu okolního hluku.

Bučiny v Jizerských horách se staly první českou přírodní památkou na seznamu UNESCO

Číst článek

Výsledkem je stav, kdy je možné pískané řeči porozumět na asi desetkrát větší vzdálenost než obyčejnému křiku. To umožňuje lidem komunikovat, i když se k sobě nemohou přiblížit dostatečně blízko. Například na ostrově La Gomera si ovčáci pískají přes horská údolí, která by jinak překonávali dlouhé hodiny.

Pískané varianty jazyků fungují, protože mnoho klíčových prvků řeči je možné pískáním napodobit. Samohláska, jako je například „é“, se tvoří výše v ústech než například „ó“, což jí dává vyšší zvuk. Jeden zvuk neboli foném odlišujeme od jiného fonému pomocí velice jemných rozdílů v jejich frekvenčních vzorcích.

Dovednost je přitom možné přizpůsobit jakémukoliv jazyku, dokonce i těm, které tradici pískané formy nemají. Tento způsob přepisu řeči do pískání funguje u netónových jazyků, ve kterých není výška tónu řeči zásadní pro význam slova. Jedná se například o angličtinu, španělštinu a většinu ostatních evropských jazyků. Naopak u tónových jazyků význam slova závisí na jeho výšce.

Když vědci testovali, jak lidé chápou pískanou turečtinu, zjistili, že zkušení posluchači správně identifikovali izolovaná slova přibližně v 70 procentech případů. Zbytek pochopili z kontextu. Lidé poslouchající pískanou řeč skládají její význam z fragmentů plného významu. Je to stejné, jako když někoho posloucháme mluvit na přeplněném a hlučném večírku.

Protojazyk?

Pískané jazyky zajímají lingvisty ještě z jiného důvodu: připomínají totiž to, co vědci považují za takzvané protojazyky, tedy způsob komunikace, který předcházel běžné řeči.

Jednou z velkých výzev jazyka je nutnost ovládat hlasivky tak, aby vytvářely celou škálu zvuků. Žádný z nejbližších příbuzných člověka, tedy z lidoopů, takovou schopnost neprojevuje. Pískání ale může být prvním krokem. 

Orangutani v zoologických zahradách někdy napodobují zaměstnance zoo, kteří při práci pískají. Když vědci testovali jednu z opic v laboratorních podmínkách, zvíře dokázalo napodobit sekvence hned několika zvuků pískání. 

UNESCO chce přidat Velký bariérový útes na seznam ohrožených památek. ‚Chyba,‘ reaguje Austrálie

Číst článek

Dnešní pískané jazyky se používají pro dálkovou komunikaci, často při lovu. A stejně tak mohli naši předkové používat pískot jako protojazyk, aby ostatním lovcům sdělili několik jednoduchých myšlenek: například „jdi tamtudy“ nebo „tady skočila antilopa.“  

Organizace UNESCO už označila dva pískané jazyky, silbo na Kanárských ostrovech a pískanou turečtinu, za součást světového nehmotného kulturního dědictví. Navzdory zájmu lingvistů a kulturních organizací ale pískané jazyky rychle mizí a některé už zanikly úplně. Na vině je do značné míry stále větší rozmach modernity, který po celé planetě ničí osamělá místa bez výdobytků civilizace.

Naštěstí existují záblesky naděje na zachování některých pískaných jazyků. Například na Kanárských ostrovech vzniklo silné hnutí na ochranu jazyka silbo, který se už také vyučuje ve školách a předvádí se turistům, uzavírá text v magazínu Smithsonova institutu.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, který připravila Magdaléna Fajtová. 

Dozvíte se, že Afghánci žijící v zahraničí mají po návratu Tálibánu k moci prakticky nulové vyhlídky na návrat domů, nebo proč ve světě opět roste počet pracujících dětí.

Magdaléna Fajtová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme