Místo u moře tráví dovolenou za zdmi kláštera. Češi hledají odpočinek u řeholníků

Evropan se stále za něčím žene. Afričan si sedne a počká, až ho dožene jeho duše. Alespoň tak to říká přísloví. Češi si tuto moudrost začali brát k srdci. Potvrzují to řeholníci, u kterých hledá odpočinek podle sdružení Křesťanský podnikatel Kompas stále více lidí unavených stresem. Útočiště před hlukem světa v konventech řeholníků a řeholnic stále častěji hledají přepracovaní manažeři, pěvecké sbory, nebo celé rodiny. A nejsou to jen věřící.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Želivský klášter. Ilustrační foto. | Zdroj: Profimedia

„Toto je původní kmen a toto všechno jsou oddenky. A tohle je Panna Maria," ukazuje františkán Jeroným Jurka staletý tis v takzvané rajské zahradě kláštera uprostřed Prahy, kde zpívají ptáci, rostou fíky a také olivy. Podobně klidné místo už františkáni budují v Liberci.

„To bychom chtěli vybudovat pro ty, kteří potřebují strávit v takovém jiném bezpečném prostředí delší čas. Třeba od měsíce do tří. Zároveň by tam byla možnost být tam s námi v komunitě, popovídat si, být v takovém rodinném prostředí," říká pro Radiožurnál.

Přehrát

00:00 / 00:00

O odpočinek v klášterech má zájem stále více Čechů, některé řády proto přistavují. O tématu natáčela Evelyna Kulíšková

Bouře myšlenek a ticho

Podle spoluzakladatele sdružení křesťanských podnikatelů Kompas Jiřího Jemelky cítí potřebu odpočívat v tichu stále víc lidí.

„V rámci stresu, který je stále vyšší a vyšší, se zvyšuje množství podnikatelů a manažerů, kteří vyhledávají pobyt v klášteře. Alespoň z toho mého okolí se jedná o desítky lidí. Myslím si, že to je velice zajímavá záležitost i pro strategické plánování, protože když člověk ten první druhý den přečká a zorientuje se v bouři myšlenek, tak najednou začínají vyplývat i různé myšlenky, co by se dalo nového zrealizovat za projekty, jaké další cíle."

Vyšší počty návštěvníků potvrzuje také řád augustiniánů, který nabízí pobyty v Zaječově na Berounsku. Řád premonstrátů dokonce nechal pro hosty zrekonstruovat část konventu v Želivi. A cisterciácké opatství v Oseku za poslední dva roky hlásí přes 500 návštěvníků. Přesné počty ale většinou kláštery neevidují, některé je jen odhadují na několik desítek ročně.

„Před nějakými 15 nebo 16 lety 95 procent byli katolíci, kteří chodí do kostela. V posledních letech přijíždějí i lidé z protestantských církví a lidé, kteří nejsou členy nějaké křesťanské církve, ale prožívají nějaké zlomové období, krizi nebo hledání. 70 procent lidí bych řekl, že jsou praktikující katolíci a těch 30 procent hledající, protestanti nebo lidé prožívající nějaký životní zlom," dodává například převor kláštera bosých karmelitánů ve Slaném Jan Poříz.

O byznys nejde

Podle generálního sekretáře České biskupské konference Stanislava Přibyla se trend šíří ze západní Evropy, kde se některé kláštery na péči o stresem přetížené návštěvníky zaměřují:

„Jsou přímo specializovaná místa, kde se lidem z byznysu a těm, kteří jsou vysoce zatížení stresem, někdo věnuje. Jsou v prostředí, kde je nějaký strukturovaný život. Další věc - ticho. Ten náš život je plný hluku a informačního smetí, což člověka velmi unavuje."

Přibyl proto očekává, že zájem o pobyty v klášterech poroste i v Česku. Podnikatelský záměr v tom ale do budoucna nevidí:

„Je to služba. Pokud se zaplatí nebo vydělá si na sebe, čili na konci bude nula, tak si myslím, že to je v pořádku. Ale že by to byl vyloženě byznys, to si nemyslím. Protože naším úkolem není být bohatý, ale sloužit."

Hospodařit ale církev musí. Podle zákona o restitucích ji přestane stát dotovat v roce 2030. Největší kapitál katolíci vidí v lesnictví a zemědělství, církev investovala také do finančních fondů.

Evelyna Kulíšková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme