Kubistický interiér jubilejního chrámu Mistra Jana Husa v Pečkách | Ondřej Golis
Podívejte se do kubistického
kostela. Unikát mají v Pečkách
Na první pohled vypadá jako mnoho jiných, uvnitř je však jubilejní chrám Mistra Jana Husa v Pečkách unikátní. Má totiž kubistický interiér, o němž však málokdo ví. Server iROZHLAS.cz vnitřek kostela nasnímal 360stupňovou kamerou, díky čemuž je možné si ho detailně prohlédnout.
"Když jsem tady před lety kostel objevil, nevěřil jsem vlastním očím," vzpomíná historik umění Miloslav Vlk. Do Peček se přiženil a díky tomu unikátní a do té doby v podstatě neznámou stavbu objevil. Od té doby se ji snaží dostat do širšího povědomí, na její záchranu před šesti lety založil spolek Kubistin.
"Kostel je významnou památkou počátků moderní architektury. Spojuje harmonicky dva tehdy nejmodernější styly architektury: geometrickou secesi, chcete-li modernu, a kubismus," vysvětluje Vlk.
Stavba je světovým unikátem díky kubistickému interiéru, podobnou najdeme pouze na pražském Žižkově. "Jde o kazatelnu v českobratrském kostele na Žižkově od Emila Králíčka. Ale to je pouze kazatelna a mříže, nikoliv celý interiér. Ojedinělost kostela v Pečkách spočívá v tom, že je zde naprosto celý interiér, protože jinak kubismus byl věnován pouze světskému prostředí a hlavně bytové architektuře," upozorňuje Vlk.
Jak napovídá jeho jméno, kostel vznikl k 500. výročí upálení Mistra Jana Husa, pozoruhodná je také doba, kdy se stavělo. "Je to ukázka tehdejšího mimořádného technického rozvoje Peček v těžkých dobách první světové války," upozorňuje Vlk. Dodává ale, že kostel by se zřejmě nikdy nepodařilo dokončit bez pomocí krajanů ve Spojených státech amerických. Ti přispěli na tu dobu obrovskou částkou 5 tisíc dolarů. I tak kvůli válce stavaři nestihli kostel k Husovu výročí dokončit, otevřen byl nakonec 16. května 1918.
Stavělo se podle projektu mladého architekta Oldřicha Lisky z Hradce Králové, postupně vznikl evangelický komplex kostela s přednáškovou síní, zvonicí a farou, v duchu takzvané české moderny. "Jejím propagátorem byl Jan Kotěra, který přilákal své žáky a mladé architekty do Hradce Králové, kde probíhal velkolepý urbanistický rozvoj," připomíná Vlk.
Liska se seznámil a spolupracoval s nejvýznamnějším Kotěrovým žákem Josefem Gočárem, jedním z hlavních protagonistů českého architektonického kubismu. "Tento nový směr jej inspiroval k návrhu dodnes zachovaného a unikátního zařízení kostela, k němuž patří kazatelna, lavice, varhanní skříň, lustry i stůl Páně zvaný menza, zhotovené převážně v továrnách a dílnách pečeckých firem, které dokládají tehdejší vyspělost a rozvoj průmyslu ve městě," popisuje historik Vlk. Nejkrásnější pohled na vzácný interiér kostela je z kruchty s varhany.
Kostel byl v roce 1998 prohlášen za kulturní památku, jeho fotografie obletěly celý svět díky zařazení do výstavy Český architektonický kubismus, která proběhla od prosince 2006 do března 2007 v Praze, poté v Drážďanech, v Berlíně, Záhřebu a v dalších světových metropolích. Kostel díky tomu do Peček přilákal návštěvníky z ciziny, ačkoliv v Česku se o jeho existenci příliš neví.
Interiér běžně není pro veřejnost otevřen, Vlk v něm pořádá individuální prohlídky, které s ním lze předem telefonicky domluvit. Z nich pak financuje opravy. Třeba výrobu nových okapů nebo opravu komínů. Na první pohled je ale jasné, že stavba by potřebovala mnohem větší investice, například opravu fasády. "To však odhaduji tak na šest milionů, na to nemáme, to už nechám mladším," krčí Vlk rameny.
