Buben z kravského předžaludku zahání chmury, věří Turek. Posádce Tatry kolem světa 2 zahrál v obýváku
Tak jako jinde ve světě i v Turecku se kvůli koronavirové pandemii snaží obyvatelé nevycházet ze svých domovů. Mimo velká města ale život plyne bez větších omezení dál. Na pobřeží Černého moře se o tom přesvědčila cestovatelská expedice Tatra kolem světa 2. Špatnou náladu z krize tu Turci zahání například hudbou a zpěvem.
Panu Faikovi bude za dva roky 80. Má do čela naraženou čapku a v rukách přímo před obličejem drží velký, ale úzký buben. Dunivé tóny se rozléhají po malé místnosti ve vesničce Soğucalı v kopcích provincie Sidop na severu Turecka, jen asi 10 kilometrů od pobřeží Černého moře.
Špatná nálada z koronavirové pandemie jde zahnat hudbou a zpěvem. V Turecku se o tom přesvědčila expedice Tatra kolem světa 2
Stařík do bubnování zpívá, nejčastěji o lásce, občas prý zase o tom, co ho na světě rozčiluje. Ať už je to politika nebo soused. Kvůli potyčce s jedním z nich dokonce třikrát skončil ve vězení. Urážel mu údajně ženu, tak se po něm ohnal sekerou. Souseda pustili po dvou týdnech z nemocnice, pan Faik si odseděl několik měsíců za mřížemi.
Ve vězení s sebou buben neměl, i když by mu prý zlepšil náladu. Teď pokaždé, když si dá v hraní pauzu, musí svůj nástroj nahřát nad rozpáleným kamením, aby pěkně zněl. Jeho rám vyrobil pan Faik z platanového dřeva a potáhl ho kravským předžaludkem. V jihozápadní Asii se takovému nástroji říká tar, běžně ho uslyšíte třeba na svatbách.
TATROVÁCKÝ ZÁPISNÍK
Expedice Tatra kolem světa 2 vyrazila na svou dlouhou výpravu přes 70 států planety na konci února. Reportáže z míst, která navštíví, vysíláme pravidelně každou středu kolem 8.40 na Radiožurnálu. Vždy v sobotu odpoledne pak členům expedice telefonujeme živě. Všechny díly zápisníku najdete na serveru iROZHLAS.cz.
V době koronavirové pandemie ale pan Faik bubnuje jen ve svém obýváku. Z gauče ho tu obdivuje pětice českých cestovatelů, nejvíc kameraman Michal Prskavec.
„Na každém místě buben hraje trochu jinak. Na kraji to má vyšší tón, a když člověk bouchne o centimetr výš, už je ten tón úplně jiný,“ popisuje poté, co mu pan Faik svůj buben na chvíli půjčil.
K poslechu domácího koncertu servíruje Faikova žena typický turecký drink, který zase zaujal šéfa výpravy Marka Havlíčka: „Každý máme před sebou skleničku bílého ayranu. Je hodně štiplavý a kyselý, ale užíváme si ho.“
Ayran Turci vyrábějí z jogurtu a osolené vody, na venkově s ním vítají všechny své hosty, ale ne každému k tomu takhle zabubnují a zazpívají.
