Ovce jsou sen, podříznutí k tomu patří. Tatra kolem světa 2 pásla s tureckým pastýřem
Možná jste ty fotografie viděli na sociálních sítích – do ulic po celém světě se v době národních karantén vydala na průzkumnou zvířata. Ve Walesu to byly kozy, na Korsice divočáci, v Argentině dokonce lachtani. Na severu Turecka, kde se nyní nachází expedice Tatra kolem světa 2, ulice jednoho z měst zaplnilo obrovské stádo ovcí. Obyčejně se přitom pasou na okolních lukách, kde je hlídají pastýři, pro které jsou ovce celý život.
Tvář má sežehlou sluncem, na ní vrásky jako vrstevnice a vousy bílé jako vlna huňatých ovcí, které vyvedl na pastvu. Hřbety prstů má od hlíny, boty ošplouchané blátem.
Místní mu říkají Pala, v tureckém překladu to znamená kníratý.
Celý den vysedávají na louce obklopeni ovcemi, nikam nejezdí, nic nepotřebují. Život osamělých pastýřů na severu Turecka přibližuje expedice Tatra kolem světa 2
Pastýř sedí na louce opřený o dřevěný kůl a českým cestovatelům vypráví, jak se mezi ovcemi narodil. Dnes jich má skoro stovku.
„Vstanu před šestou ráno, udělám si snídani a jdu na pastvu. V šest večer ovce zaženu, dám si večeři s rodinou a pak jdu na skleničku s přáteli,“ popisuje denní rutinu.
Vlnu z ovcí stříhá Pala zásadně postaru. Mléko nedojí, protože ho všechno vypijí jehňata. Dobrou ovci prý Pala porazí a prodá i za více než 4000 korun. Ceny určuje podle váhy a pohybují se kolem 500 až 1200 tureckých lir. Podříznout milované zvíře mu nevadí, je to prý pořád hlavně práce.
TATROVÁCKÝ ZÁPISNÍK
Expedice Tatra kolem světa 2 vyrazila na svou dlouhou výpravu přes 70 států planety na konci února. Reportáže z míst, která navštíví, vysíláme pravidelně – každou středu kolem 8.40 na Radiožurnálu. Vždy v sobotu odpoledne pak členům expedice telefonujeme živě. Všechny díly zápisníku najdete také na serveru iROZHLAS.cz.
„Chcete?“ ptá se výpravy a vedoucí posádky Marek Havlíček hbitě zakroutí hlavou. Na podobných cestách se prý člověk snadno stane vegetariánem. Pala to tak nebere, vydělané peníze se u navíc náramně hodí, posílá je dětem. Sám ale žije skromně.
„Nic nepotřebuji. Nechci peníze, chci být prostě jenom zdravý. Tohle místo je pro mě nejlepší. Tohle je můj sen,“ říká pastýř.
Marek Havlíček trpělivě a zaujatě poslouchá, do toho uznale přikyvuje, zajímá ho ale, jestli Pala přeci jen nesní ještě o něčem jiném. Prosí ho tedy, ať si na chvilku představí, že by mu kouzelný dědeček mohl splnit tři přání.
Vousatý pastýř na tuhle hru velmi rád přistoupí a šibalsky se usměje – chtěl by být znovu mladý, mít pěknou ženu, a když na to přijde, tak klidně i ty peníze…
