Mám co potřebuji, nestěžuju si, říká zimbabwský lékárník vystudovaný na Slovensku

Lékárník Edmore Machingauta doufá v lepší životní podmínky v Zimbabwe, kde žije. Nedávné volby tam totiž znovu vyhrála strana ovládající Zimbabwe už skoro 40 let. Střelbou do davu demonstrantů zastavila protesty opozice a slibuje změny k lepšímu.

Tento článek je více než rok starý.

Reportáž Harare Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

V Zimbabwe můžete narazit na česky i slovensky mluvící odborníky. Studovali v bývalém Československu.

V Zimbabwe můžete narazit na česky i slovensky mluvící odborníky. Studovali v bývalém Československu. | Foto: Pavel Novák

„Studoval jsem se na univerzitě Komenského. Žil jsem v Československu od roku 1986 do roku 1991. Pracuji jako lékárník. Jsem majitel a pracuji tu. Po návratu do Zimbabwe to nebylo dobré. Byly tu sankce. Nemohli jsme mít všechny produkty, všechny léky. Nebylo to lehké,“ popisuje Edmore Machingauta Radiožurnálu perfektní slovenštinou.

Přehrát

00:00 / 00:00

S jedním z lékárníků v zimbabwské metropoli Harare se dobře domluvíte slovensky. Jak hodnotí situaci v této jihoafrické zemi, si poslechněte v reportáži Pavla Nováka.

Je mu 53 let a má tři děti. Jako řada jeho krajanů šel studovat do Československa, protože socialistický blok chtěl získat africké rozvojové země na svou stranu.

Ostatně i zimbabwský diktátor Robert Mugabe se choval jako mocipáni v komunistických zemích. Budoval sice školy a nemocnice, ale nestavěl nové továrny a nemyslel na budoucnost. Režim žil z podstaty, kterou vytvořili britští kolonisté.

Některá odvětví průmyslu byla zavržená jako buržoazní přežitek. Velké fungující farmy se rozdělili bezzemkům, kteří nechali půdu zpustnout, protože se nedokázali spojit a zemi zavlažovat, natožpak orat.

Nerostné bohatství

Zimbabwe je úrodná země, kde se dá sklízet dvakrát za rok. Je to stát s obrovským nerostným bohatstvím, které ale nechává za pakatel těžit čínské firmy.

Volby v Zimbabwe vyhrál úřadující prezident Mnangagwa, opozice výsledky napadne

Číst článek

Co by podle Edmora potřebovala jeho země teď nejvíc? „V Zimbabwe máme minerály, zlato, platinu a hodně dalších. Kdybychom mohli obchodovat s jinými zeměmi, to by bylo dobré. Myslím, že musíme stavět hodně továren, protože teď není mnoho firem, které by fungovaly. Všechno je down,“ popisuje lékárník.

I když ale v Zimbabwe mnoho věcí nefunguje, potravin z podniků vlastněných rodinnými příslušníky vládnoucí garnitury je na trhu dost. Také těžba diamantů ovládaná příznivci exdiktátora Mugabeho a jeho následovníků vynáší. Ovšem ne tolik státní pokladně jako kapsám vládnoucí vrstvy. 

'Můj život je OK'

Členové zimbabwské opozice skončili ve vězení, čelí obvinění z podněcování k násilí

Číst článek

Velká část Zimbabwanů je s tím smířená. Snaží se vyjít s tím, co mají. Nikdo nežebrá. Všichni něco prodávají nebo poskytují služby jako taxikáři, čističi bot, myči aut nebo třeba opraváři.

Ani Edmore si nestěžuje. „Můj život je OK, není špatný. Mám, co potřebuji. Mám dům, mám auta, můžu koupit jídlo pro mou rodinu,“ říká.

Lékárník Edmore byl nadšený z CDčka s Dvořákovou Rusalkou, které jsem mu dal. Velmi ochotně mi pak pomohl najít něco na můj bolavý krk.

Odnášel jsem si cucací tablety strepsils, protože jsem je znal z Evropy. Přece jen jsem totiž podcenil africkou zimu, kdy přes den bylo 25 a večer klesala teplota k osmi stupňům nad nulou.

Pavel Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme