‚Jen delfíni potřebují sto kilo ryb denně.‘ Zoo u Atén bojuje o přežití, už čtyři měsíce musí zůstat zavřené

Lvi, tygři, delfíni nebo tučňáci. Celkem dva tisíce hladových krků a žádný příjem. To je situace, do které se dostala Attica Zoological Park. Je to jediná velká zoologická zahrada svého druhu v Řecku. Je zřízená a provozovaná soukromníkem Jean Jacquesem Lesueurem, 99 procent příjmů získávala ze vstupného. Zdroj peněz vyschnul. Už čtvrtý měsíc je zavřená kvůli epidemii koronaviru.

Atény Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Řecká zoologická zahrada Attica Zoological Park | Foto: Thomas Kulidakis | Zdroj: Český rozhlas

Attica Zoological Park leží přibližně 6 km od aténského letiště a 30 km od centra Atén. Když jsem v zoo natáčel poprvé v roce 2018, byla plná života lidského i zvířecího. Návštěvníci obdivovali kousky, které předváděli hraví delfíni, pozorovali ostatní zvířata, bavili se. 

Letošní návštěva se nesla v duchu tísnivé atmosféry potíží, nejistoty a očekávání lepších časů. Řecká vláda na začátku února částečné rozvolnila protikoronavirová opatření. Po jedenácti dnech ale obrátila a přišel další lockdown, který má trvat minimálně do konce února. Zavřená vrata mi tak otevřel majitel a provozovatel zoo Jean Jacques Lesueur poté, co jsem mu zavolal, že jsem na místě.

Hned za vraty se nabídl ojedinělý pohled. V koridorech vedoucích k zavřeným pokladnám se procházeli nádherní pávi. Okamžitě se rozhodli prohlédnout si nenadálé hosty. Jean Jacques Lesueur mi se smutným úsměvem vysvětlil, že to je jeden z projevů čtvrtý měsíc trvajícího nuceného zavření parku. Zvířata jsou zvyklá na návštěvníky, teď ale žádní nechodí. Kdokoliv se tedy objeví, k tomu se hrnou, zvyklá na lidskou společnost. 

Radostně vytržené z letargie, samoty a nudy lockdownu se zdají i kočkovité šelmy. Lvice se pokouší prolízat skrze sklo k lidským návštěvníkům. Její majestátný partner s dalšími dvěma lvicemi scénu pozorují a rozhodují se, zdali se k obecenstvu přiblížit také. 

Také lemuři návštěvu vítají a rychle zkoumají odlišnosti mezi lidským a opičím tělem usazení na mých rukách, ramenech, hlavě. Jean Jacques mě ujišťuje, že výběh lemurů je otevřený veřejnosti běžně. Kdo se nijak nebezpečných, o to víc ale zvědavých malých primátů nebojí, může si užít stejně blízkost jako já.

O kousek dál se nabízí dvě perly pro Středoevropana. Tučňáci, způsobně pochodující v řadě ve fracích k návštěvníkům a delfíni. Už jen kvůli nim se návštěva Attica Zoological Park vyplatí. K dispozici mají dvě vodní nádrže, které z jedné strany lemují palmy, z druhé divácká tribuna. Když k nim přicházíme, vykukují z vody a začínají se předvádět. Za chvíli přijde pečovatelka, která jim hází čerstvé ryby.

Delfíni potřebují čerstvé ryby, které pro ně majitel vozí až z Francie. „V Řecku čerstvé ryby, jaké potřebujeme, k dostání nejsou. I když je všude kolem moře, ryby se dají koupit, ale jsou už třeba den staré. Delfín ale potřebuje mít pocit, že si rybu právě ulovil. Takže dovážíme ryby, které jsou zmražené maximálně půl hodiny po vylovení,“ vysvětluje Jean Jacques.

I s tím souvisí finanční problémy, kterým momentálně zoo čelí. „Delfíni potřebují 100 kilo ryb denně, to jsou tři tuny za měsíc. Kupujeme většinou šest tun, tedy na dva měsíce. K tomu je potřeba připočítat speciality pro mravenečníka, vitaminy pro opice, apod. Celkem potřebujeme na základní provoz minimálně 120 tisíc eur,“ vypočítává majitel zoo. V duchu mi proběhne propočet, před očima se zformuje částka zhruba pěti a půl milionů korun měsíčně.

Krmivo na dluh

Není to zrovna malá suma, ptám se tedy, jak to zoologický park v době stižené koronakrizí zvládá. „Na jaře jsme byli zavření dva měsíce, teď už to je čtvrtý měsíc. V jiných evropských zemích dostávají zoologické zahrady podporu státu, my jsme zatím dostali jednorázově šedesát tisíc eur letos na konci ledna. Na výplaty,“ říká provozovatel zoologické zahrady, zatímco míjíme venkovní dětské hřiště a zastavujeme se u plameňáků a papoušků.

Otevřeno pro všechny. Nový výtah na Akropolis usnadní výstup lidem s pohybovým postižením

Číst článek

Attica Zoological Park zatím získává krmivo pro zhruba 2200 živočišných druhů převážně na dluh. Dodavatelům ale musí alespoň část dát v hotovosti, která už došla. Nad vodou ji drží soukromé dary a předprodej vstupenek. Nabízí je se slevou, vstupenka teď stojí 10 eur. Budoucí návštěvníci si mohou koupit lístek v přepočtu za 270 českých korun. Projeví tím solidaritu, přispějí na provoz a jednou, až zoo otevře, ho s dobrým pocitem navštíví. Další možnost využívaná veřejností je sponzorování jednotlivých zvířat, partnerství a další podpora, kterou známe i z našich zoo.

Přestože naprostá většina z dvaceti hektarů zoologické zahrady se nachází pod širým nebem, kde se nákaza koronavirem přece jen šíří mnohem méně než v uzavřených místnostech, není možné ji otevřít. „Psal jsem dopis odpovědnému ministrovi, ale přišla mi zamítavá odpověď. To by se pak musely otevřít lunaparky apod. Navíc, zoo je jenom jedna a vymyká se systému. Není to sektorová záležitost. Kdo se zajímá o jednu zahradu,“ odpovídá s povzdechem provozovatel v klobouku, který mi připomíná hrdinu z filmu Krokodýl Dundee.

Ze zoo vycházím na opuštěné parkoviště. V hlavě mi zní slova Jeana Jacquese Lesueura „Když zavře provozovna, je zavřená, lidi jsou doma. Zoo zavřít nemůže, máme tady živé bytosti. Nějak to přežijeme, nějak to uděláme, na měsíc provozu ještě máme. Naštěstí nám už zase pustili telefon a internet, tak můžeme přijímat objednávky a zařizovat.“

O hlavní řeckou sezonu, tedy podzimní a zimní měsíce, už Attica Zoological Park přišel. V létě se ale snad země naplní turisty. Návštěvu zoologického parku u Atén můžu jen doporučit. Stojí to za to, byť už jen kvůli delfínům. Navíc je to kousek od města, letiště i pláží.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme