Češi přichází na chuť digitálnímu nomádství. Více než 40 zemí nabízí speciální víza, některé i vyšší daně

Digitálním nomádem se může stát prakticky každý, kdo má odvahu a chuť žít delší dobu v zahraničí. Jen to chce mít takové zaměstnání, které můžete vykonávat na dálku a ještě vám k tomu zajišťuje slušný finanční příjem. Tomuto životnímu stylu přichází na chuť stále více Čechů.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Podle amerického migračního institutu momentálně už více než čtyřicet zemí světa nabízí speciální víza pro digitální nomády

Podle amerického migračního institutu momentálně už více než čtyřicet zemí světa nabízí speciální víza pro digitální nomády | Zdroj: Profimedia

Šestadvacetiletý Martin Koudela ještě digitálním nomádem úplně není, ale směřuje k tomu mílovými kroky. Marketing pro luxusní hotely nebo časosběry developerských projektů mu dávají finanční nezávislost.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si reportáž o digitálních nomádech

Zvažuje, že zimu, sníh a vysoké náklady na bydlení v Česku vymění za slunce a nízké ceny někde na jihu Asie.

„Hrozně se mi líbí celá jihovýchodní Asie. Vietnam, Thajsko nebo Singapur, ten mě uchvátil, je krásný,“ říká Koudela. 

„Asi by mě nelákalo být půl roku na jednom místě, ale vždycky tak trochu cestovat, trochu pracovat, taková ta kombinace tři, čtyři hodiny dopoledne pracovat, potom jít objevovat, večer zase chvíli pracovat, přejet někam jinam,“ popisuje. 

Právě na lidi jako je Koudela cílí nová vízová politika stále více zemí světa. V zemích jihovýchodní Asie nebo Latinské Ameriky utratí mladí cizinci za jídlo, ubytování i dopravu mnohem méně peněz než doma v Česku.

Ale pokud zůstanou půl roku nebo rok, jsou to už pro místní ekonomiku zajímavé peníze. Místní vlády proto vymýšlejí, jak tyhle mladé a neklidné v zemi udržet.

„V době covidu jenom tady na Bali uvízlo přes pět tisíc digitálních nomádů. Vezměte si, že oni tady denodenně, po dobu dvou let, utráceli za ubytování, za jídlo, za alkohol. Jejich peníze pomohly spoustě lidí a oni sami přitom měli životní náklady mnohonásobně nižší, než doma v Evropě nebo v Americe,“ vysvětluje pan Fred, taxíkář z indonéského ostrova Bali.

Není to pro každého

Podle amerického migračního institutu momentálně už více než čtyřicet zemí světa nabízí speciální víza pro digitální nomády.

Češi chtějí po pandemii dál pracovat z domova, ukázal průzkum. Zaměstnavatelé je lákají zpět do kanceláří

Číst článek

Jenže některé chtějí příjmy digitálních nomádů zdanit, jiné si diktují kolik minimálně musí nomád vydělat během roku a další například vyžadují otevřít si v dané zemi účet a složit na něj vysokou hotovost.

A Indonésie svým chystaným zákazem nemanželského sexuálního styku mladé a bez závazků pravděpodobně také nepřiláká.

„Tenhle styl života není pro každého. Je to o obrovské sebekázni, věřte mi. Slunce, nízké ceny a zábava všude kolem nejsou všechno. Jste sám sobě pánem a musíte být na sebe přísný, jinak neuspějete. A ta obrovská vzdálenost od domova vám nakonec zlomí vaz,“ přiznává pětatřicetiletý Dán Oliver, který digitálně nomádí v Thajsku už osmým rokem.

I potenciální český nomád Koudela tuší, co by mu v téhle nové profesi nejvíce chybělo.

„Dříve nebo později začnou chybět kamarádi, začne chybět český jídlo. Byť to jídlo tady v Asii je výborný, tak si myslím, že dříve nebo později se člověk všeho přejí a ty řízky mu jednou chybět budou. A samozřejmě český pivo a dobrá káva,“ zakončuje. 

David Jakš, mfk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme