Zmizí koronavirus s létem, očkují se i děti a vyplatí se přeregistrovat? 19 odpovědí na otázky o covidu-19

Věděli jste, že když založíte novou registraci na očkování proti koronaviru, automaticky se maže ta stará a vy se dostanete opět na konec fronty? I na to odpovídali redaktoři v seriálu Koronafocus Radiožurnálu a Českého rozhlasu Plus. Tento týden se zaměřili na mladistvé, těhotné, ale i na registraci k očkování a to, jak chování viru ovlivňujě počasí. Přinášíme souhrn.

Koronafocus Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Očkování v Kongresovém centru

Očkování v Kongresovém centru | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iRozhlas

Aspoň jednu dávku očkování proti covidu-19 od prosince dostaly stovky mladistvých, jak je to možné?
Šlo například o žáky středních zdravotnických škol nebo dospívající s chronickými nemocemi, třeba cystickou fibrózou nebo nemocí motýlích křídel. A bylo jim 16 nebo 17 let, protože pro mladší dospívající a děti vakcíny ještě nejsou schválené.

Víme už, zda bude možné očkovat i dětí mladší 16 let?
Velmi pravděpodobně ano. Minulý týden zveřejnilo americko-německé konsorcium firem Pfizer a BioNTech předběžné výsledky klinických testů vakcín proti covidu u dětí ve věku 12 až 15 let. Ukázalo se, že i pro ně je vakcína bezpečná a vysoce účinná.

Je to samozřejmě velmi povzbudivý výsledek, byť ta skupina testovaných nebyla příliš velká, čítala kolem 2000 dětí. A zatím neznáme úplně detailní závěry, to je třeba připomenout.

Co nám říká antigenní test a jak uzávěra okresů snížila mobilitu? 10 odpovědí ohledně koronaviru

Číst článek

Jak je to v souvislosti s dětmi s dalšími očkovacími látkami, které jsou v Evropské unii dostupné?
Do pediatrické studie u dětí nad 12 let se zapojila už v prosinci americká společnost Moderna a letos v březnu zahájila také studii bezpečnosti a účinnosti své očkovací látky u dětí ve věku od 6 měsíců do 11 let. Stejné testy provádí i Pfizer.

Britsko-švédská firma AstraZeneca v únoru oznámila, že hodlá testovat svou vakcínu u dětí od 6 do 17 let. Zástupce Smíšeného výboru pro očkování a imunizaci Spojeného království před pár dny pro deník The Telegraph uvedl, že zatím nedošlo při těchto testech k žádným potížím.

A teď naposledy před Velikonocemi začala vakcínu testovat na dospívajících ve věku 12 až 17 let i společnost Johnson & Johnson, jejíž vakcíny se k českým lékařům dostanou ve druhé půlce dubna.

Zpočátku ale děti v klinických testech vakcín chyběly, proč?
Tak to u testů léčiv obyčejně bývá, že nejprve je vědci otestují na dospělé populaci a teprve poté na dětech. Děti nejsou malí dospělí, jejich imunitní systém může reagovat odlišně od toho u dospělého člověka. Je otázka, zda třeba dávkování bude stejné, to všechno musí teprve ověřit studie.

Zrovna v případě koronaviru ale děti nepatří mezi rizikové skupiny, takže nebyl tlak na jejich rychlé zapojení do klinických testů. Připomeňme třeba, že v Česku se nakazilo 160 tisíc dětí do 14 let a zemřely dvě. Oproti tomu lidí nad 80 let se nakazilo jen 34 tisíc, ale přes 7 tisíc jich zemřelo. To je neporovnatelný rozdíl.

Bude tedy nutné očkovat i děti?
Mluvili jsme o tom se šéf vývoje vakcín u britské společnosti GSK Rinem Rappuolim, který je světoznámým vakcinologem a který vysvětloval, že děti bude nutné naočkovat, abychom zamezili cirkulaci viru v populaci.

Konvalinka: Nevěřím, že by přišla další velká vlna. Ale můžeme si to ještě pokazit

Číst článek

S tím mimochodem souhlasí i Rappuoliho dobrý známý, profesor Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu Akademie věd: „Myslím, že bude účelné naočkovat třeba školáky. Protože jsou přenašeči a je tady riziko, že by se na nich mohly selektovat nové varianty koronaviru, které by se šířily v populaci. A mohly by ohrožovat jak adolescenty, tak jejich rodiče a sourozence.“

Koronavirus a těhotenství 

Jsou těhotné ženy k onemocnění covid-19 náchylnější?
V těhotenství jsou ženy obecně respiračními patogeny ohroženy víc než běžná populace – plíce těhotných žen totiž pracují intenzivněji než za normálních okolností.

Nicméně podle dosavadních poznatků koronavirus pro těhotné ženy nepředstavuje zásadní riziko a ve většině případů je průběh onemocnění mírný, někdy dokonce i bezpříznakový.

Nejčastějšími symptomy jsou ztráta čichu, kašel, horečka a únava – pokud má těhotná ženy tyto příznaky, měla by kontaktovat svého praktického lékaře. Jestli se nákaza rovnou potvrdí, měla by zavolat svému gynekologovi, případně porodní asistentce, a ti by jí měli sdělit, jak postupovat dál.

Co víme o přenosu onemocnění covid-19 na dítě v období těhotenství?
K tomu došlo jen v ojedinělých případech. Z vědeckých studií, které na tohle téma byly vypracovány, zatím nevyplývá, že by nákaza matky negativně ovlivnila plod nebo pak novorozence. Pokud se dítě od matky nakazilo po porodu, průběh byl buď bezpříznakový, nebo jen velmi mírný.

Matka pozitivní, dítě s imunitou. Většina dětí nakažených matek se rodí s protilátkami na covid-19

Číst článek

Dobrá zpráva navíc je, že podle některých výzkumů se většina dětí, u kterých matka nákazu covidem-19 prodělala, rodí s protilátkami. Zatím není jisté, jestli nějak souvisí průběh onemocnění s množstvím protilátek u novorozence. Co se ale ví je, že čím delší je doba mezi infekcí a porodem, tím víc protilátek pak dítě má.

Liší se nějak porod v případě, že je žena pozitivně testovaná na koronavirus?
Ukazuje se, že u žen nakažených covidem-19 může být až třikrát vyšší riziko předčasného porodu, informoval o tom prestižní vědecký časopis Nature. V případech, kdy k tomu došlo, to ale bylo až v posledních pár týdnech těhotenství, takže dítě to nijak zásadněji neohrozilo.

Přímo u porodu by pak nakažená žena měla být izolována od ostatních těhotných, aby se nákaza nešířila dál, ale na samotném porodu se nákazou nic nemění. Pokud to okolnosti umožní, je přirozený porod bezpečný.

Jak je to s očkováním těhotných žen proti koronaviru?
Těhotné ženy se proti covidu-19 zatím neočkují. Neprošly totiž testováním vakcín. V Itálii i v USA se ale několik těhotných zdravotnic naočkovat nechalo a kromě toho, že neměly žádné vedlejší účinky, se ukázalo, že novorozenci pak měli protilátky – takový případ popsali i američtí pediatři. V této oblasti ale stále probíhá celá řada výzkumů.

Co se ale podařilo vyvrátit, je, že by vakcína proti koronaviru měla vliv na plodnost – podle toho, co zatím víme, na ni žádný negativní vliv nemá.

Registrace k očkování  

Jedna otázka se opakuje v různých variantách. Za všechny dotaz paní Tyrlíkové: Tchán a tchyně, kterým je přes 70 let, se začátkem března registrovali na očkování a ještě stále nemají termín. V čem je problém?
V tom, kde a kam se zaregistrovali.

Přestože Centrální rezervační systém se tváří jednotně, zdání klame. Každý kraj má svůj systém distribuce vakcín i podle toho, jaké konkrétně má k dispozici. A zároveň – jak v našem vysílání řekl vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla – každé očkovací místo má svou vlastní strategii, koho na očkování pozvat.

Nejvyšší prioritou je sice věk, ale to může znamenat, že někde očkují jen sedmdesátníky a starší, jinde pro ně vyčlení třeba tři čtvrtiny dávek a zbytek dají dalším registrovaným skupinám.

Jak velké jsou rozdíly mezi očkovacími místy?
Ty rozdíly jsou regionálně opravdu velké. Existuje stránka ockovani.opendatalab.cz, kde si každý může najít konkrétní očkovací místo a podívat se, kolik lidí je před ním a jak rychle se tam očkuje. Mimochodem není to aktivita státu, ale jde o aplikaci, kterou vytvořili dva mladí nadšenci z ČVUT s využitím veřejně přístupných dat.

A najdeme tam informaci také o tom, kdy se dostanu na řadu u praktického lékaře?
To bohužel ne, na tuhle otázku asi nedokáže jasně odpovědět nikdo, jak naznačuje předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka:

Proč se nemůžou k očkování hlásit všichni? ‚Když lidé čekají, jsou nespokojení,‘ míní zmocněnec Dzurilla

Číst článek

„Tu informaci bychom sami rádi měli, ptají se nás na to i lékaři. Je pro nás těžké odpovědět, když ani nevíme, kolik ten týden přijde do krajů vakcín AstraZenecy. Zdá se, že jich začíná přibývat, ale třeba tento týden to žádná sláva není.“

Hrají roli okresy?
Ne, vůbec ne. Rozhodující je, kolik pacientů se u konkrétního lékaře zaregistrovalo k očkování a do jaké skupiny patří, protože podle toho se sestavuje pořadník lékařů.

Zkušenosti z Plzeňského kraje, kde ordinuje, shrnuje Petr Šonka: „Polovina praktiků už nějaké vakcíny dostala. Že je dostane, se dozví ten týden, kdy je přivezou, dřív to opravdu neví. A může se stát, že ve stejném městě je druhý praktik, který je ale na pořadníku na nižším místě, a ten vakcínu dostane třeba až za dva týdny.“

Někteří lidé se proto snaží přeregistrovat na jiné místo. Pan Pleskot se nás ptá, jestli jeho 72letá maminka může svou registraci doplnit o kód pro chronicky nemocné, který teď nově dostala od svého praktika. Získala by tak termín k očkování dříve?
Ne. V tomto případě nemá přeregistrace smysl.

Ono by se to nabízelo, že když člověk přidá ještě jedno kritérium, dostane se v pořadí výš, ale tak to není. Pro systém platí jen to nejvyšší kritérium, což je tady věk.

Problém je, že když založíte novou registraci, automaticky se maže ta stará a vy se dostanete opět na konec fronty. Což ale i přesto může znamenat dřívější termín očkování. Třeba když už nechcete čekat u praktického lékaře a zaregistrujete se do nějakého velkého očkovacího centra, které funguje od rána do večera.

Na vakcíny od firmy Johnson & Johnson bude pořadník, praktici si můžou objednat jen 50 dávek

Číst článek

Ve Středočeském a Jihočeském kraji fronty regulují a posílají lidem SMS, aby se přeregistrovali, ale jinde to zatím není. Praktici teď mají slíbeno několik desítek tisíc vakcín, takže během dvou tří týdnů by se mělo dostat na všechny, ale je otázkou, jestli to tak opravdu bude.

Koronavirus a počasí 

Jak je to s vlivem jarního počasí na epidemii?
Nejen tuzemští odborníci se většinou shodují v tom, že na jaře by mělo teoreticky šíření koronaviru zpomalit. Je to z několika důvodů. Především proto, že koronavirus se lépe šíří v podmínkách, kdy se lidé schází spíše ve vnitřních prostorách.

S tím, jak se prodlužují dny, bude se oteplovat, tak se dá předpokládat, že lidé budou trávit více času venku, v místnostech se také více větrá… A to vše koronaviru nehraje do karet.

Jak přesně teplo ovlivňuje šíření koronaviru?
Velmi výrazně. Protože koronavirus patří mezi takzvané respirační viry. Těm obecně škodí sluneční záření, sucho, díky tomu pak třeba na površích nepřežívají tak dlouho, jako když je chladněji.

To, že má teplejší počasí na šíření koronaviru pravděpodobně vliv, můžeme vidět i z loňských dat, kdy počet nakažených v Česku začal na přelomu března a dubna klesat.

Letos jsme samozřejmě v úplně jiné situaci a je otázkou, jak očekávaný trend zpomalení ovlivní nakažlivější mutace koronaviru. Teplo a sucho by ale obecně nemělo prospívat ani jim.

Jak rychle se koronavirus šíří ve venkovním prostředí?
Například web britské BBC ve svém článku uvádí, že k nákaze venku dojít může, ty šance jsou ale oproti vnitřním prostorům velmi výrazně snížené. Obecně platí, že čerstvý vzduch virus rozptýlí. Pomoci by mělo už zmíněné sluneční světlo.

Když uvedu konkrétně modelový příklad, pokud se půjdu projít nebo si zaběhat do přírody, tak ta pravděpodobnost, že se nakazím od kolemjdoucího člověka, je minimální. V podstatě by to muselo být tak, že by na mě nakažený člověk zblízka zakašlal a já bych se v tu chvíli zrovna nadechoval. V takovém případě je pak logicky riziko nákazy velké.

Může tedy počasí v následujících měsících pomoci epidemii zvládnout?
Všechny ty zmíněné věci samozřejmě platí, někteří experti se ale obávají toho, že budeme na teplo znamenající v té teoretické rovině zpomalení šíření nákazy spoléhat až příliš a přestaneme být ostražití v tom smyslu, že úplně rezignujeme na protiepidemická opatření.

Radí tedy i nadále od cizích lidí dodržovat dvoumetrové rozestupy, pokud půjdu na piknik do parku, tak nemít deku blízko další skupiny lidí, před jídlem si dezinfikovat ruce. Tam kde rozestup dodržet nejde, tak i venku nosit respirátory.

Ono totiž pouhé teplo opravdu není samospasné. Epidemiologové se shodují v tom, že tím nejzásadnějším faktorem při šíření koronaviru je lidský kontakt.

Praktici jako očkovací rekordmani: někteří dali i dva tisíce dávek, polovina doktorů ale stále čeká

Číst článek

Hrozí, že se bude v Česku opakovat podobný scénář jako loni, tedy že na konci léta bude nakažených opět přibývat?
Mluvili jsme o tom například s epidemiologem a členem expertního týmu ministerstva zdravotnictví Romanem Chlíbkem. Ten vysvětlil, že je pravděpodobné, že na podzim opět čísla nakažených porostou, nicméně do stejné situace jako loni bychom se podle něj dostat neměli. A to především díky postupnému očkování proti covidu.

„Myslím si, že nejhorší máme za sebou a dramatické scénáře se opakovat nebudou. Situace se bude jenom a jenom lepšit,“ věří Chlíbek a zdůrazňuje:

„Ale koronavirus nezmizí a musíme počítat s tím, že se na podzim může zase objevit určitý vzestup v počtu nakažených. Nemyslím si ovšem, že by to mělo mít dramatický dopad.“

msk, zum, evk, ova, zuj Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme