Nejoblíbenějšími psychedeliky Čechů jsou LSD a houby, ukázal výzkum. Experti ale varují před riziky
Konopí, halucinogenní houby i LSD – psychedelika, po kterých uživatelé v Česku sahají nejčastěji. Ukázal to Národní psychedelický výzkum, který Národní ústav duševního zdraví vedl mezi lety 2019 až 2021. Online dotazník vyplnilo přes 1 400 respondentů. Adiktologové a psychologové upozorňují na to, že užívání psychedelik bez odborného dohledu může způsobit vážné potíže. Specialistů, kteří by s tím uživatelům mohli pomoct, je ale v Česku málo.
„My si to vždycky dáváme třeba v přírodě, abychom v sobě našli takový ten soulad se světem okolo,“ popisuje Kristýna, která zkusila se svým partnerem LSD. Podle Národního psychedelického výzkumu ho lidi nejčastěji užívají pro zábavu. Někteří si ale myslí, že jim pomůže k seberozvoji, jako Kristýna se Šimonem.
„Nikdy ne proto, abych se třeba oprostila od nějakých nepříjemných pocitů, naopak se tam snažím tyto nepříjemné pocity třeba vyřešit,“ říká Kristýna.
„Jednou jsem měl trochu silnější dávku a měl jsem to na velmi zajímavém místě, které i z toho spirituálního hlediska má velmi zajímavý význam, a tam jsem zažil svůj nejlepší zážitek. Skvělé halucinace a pocity... A všechno mi do sebe zapadalo,“ popisuje Šimon.
Hlavní řešitelka výzkumu Rita Kočárová ale varuje, že užívání psychedelik má svá rizika. Nesprávné zacházení s těmito látkami, třeba v nevhodném prostředí, může způsobit řadu problémů.
„Náročnou psychedelickou zkušenost zažilo více než polovina respondentů. Někdy jde o méně závažné obtíže, většinou duševního rázu, ale může se jednat i o závažnější negativní následky, například dlouhodobé duševní obtíže. Řada uživatelů, asi jedna čtvrtina přibližně, se domnívá, že se jim po užití psychedelika rozvinula psychospirituální krize,“ vyjmenovává Kočárová.
Nedostupné služby
Sto tisíc mladistvých v Česku pije nadměrné množství alkoholu. Záchyt závislosti je hlavně na prakticích
Číst článek
Viktor Mravčík z Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti připomíná, že většina nejužívanějších psychedelik patří mezi omamné a psychotropní látky a jejich držení je proto nezákonné.
„To znamená, že jsou kontrolované jako nelegální látky, nelegální drogy, podobně jako kokain, heroin, pervitin, a tak dál. Takže není možné je bez speciálního povolení k nakládání prodávat, distribuovat, uvádět na trh,“ upozorňuje.
Pokud někdo i přesto po psychedelické látce sáhne a potřebuje svoji zkušenost probrat s odborníky, bývá komplikované specialistu vyhledat.
„Těch služeb pro uživatele psychedelik různého typu je poměrně málo. I když existují v České republice, jejich dostupnost je poměrně nízká. A pokud jde o ty typické adiktologické služby, které se zabývají léčbou závislostí, tak ty přicházejí do styku s uživateli psychedelik taky, ale nejsou kompetentní. Malý podíl těch pracovníků adiktologických služeb má vzdělání nebo kurz tady v té oblasti,“ dodává Mravčík.
Pstruzi na pervitinu? Ve vodě s drogou mají abstinenční příznaky, hůř se množí i brání
Číst článek
Psycholožka Kočárová navíc dodává, že kvůli legislativě je v Česku složité podobné služby provozovat.
„Máme paragraf šíření toxikomanie, který komplikuje v zásadě komplikuje vznik různých služeb i samotnou práci těch, kteří nějakou péči nabízí, protože je definován velmi vágně a není jasné, co všechno tam může spadat,“ vysvětluje.
Národní ústav duševního zdraví v současnosti klinicky zkoumá možné terapeutické použití psychedelických látek, konkrétně psilocybinu, který je v halucinogenních houbách, ketaminu nebo MDMA. Pomáhat by v budoucnu mohly s léčbou deprese, posttraumatickou stresovou poruchou nebo u pacientů s onkologickým onemocněním.
