Před 30 lety se znovusjednotilo Německo. Mnoho lidí z východu má ale pocit, že se jejich sny nesplnily

Přesně před třiceti lety z evropské mapy zmizel jeden stát. Někdejší Německá demokratická republika se tehdy spojila s tou spolkovou. Východní Němci počítali s tím, že jejich životní úroveň rychle dosáhne té na Západě. Velká očekávání ale u mnohých vystřídalo zklamání.

Berlín Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Automobil Wartburg rok výroby 1974 před továrnou v Eisenachu ve východním Německu. Ta je od devadesátých let zavřená | Foto: Michael Probst | Zdroj: ČTK / AP

Někdejší kancléř Helmut Kohl sliboval, že se východní regiony rychle promění ve vzkvétající kraje. V roce 1990 se tohle spojení stalo sloganem před celoněmeckými volbami. Pak ale přišla privatizace a bankroty stovek podniků. Bez práce se najednou ocitly asi tři miliony lidí.

Přehrát

00:00 / 00:00

Německo si připomíná třicáté výročí od znovusjednocení. Mnoho lidí z někdejšího východu má ale pořád pocit, že se jejich sny nesplnily. Více si poslechněte v reportáži Václava Jabůrka

„Jedinou sklárnu, která dodnes přežila, si v devadesátých letech koupila rakouská firma. Západoněmecké společnosti zbytek v podstatě zlikvidovaly. Jedna z nich dokonce privatizačním správcům napsala dopis. Podle něj by se kvůli dalšímu provozu zdejší továrny musel uzavřít nějaký podnik na západě. S těmi Rakušany jsme měli štěstí - jinak by tu dnes už vůbec nic nezbylo,“ ohlížel se za devadesátými lety pro Radiožurnál Rainer Keller z města Weißwasser.

Někdejší sklářská metropole je nyní pouhým stínem dřívější slávy a místní z toho dodnes viní západ a privatizaci.

Podle někdejšího východoněmeckého ekonoma Jörga Roeslera je ale pravda složitější: „Hned po přijetí západní marky byly východní podniky ochromené, protože neměly dost tvrdé měny a navíc musely změnit svou cenovou politiku. Už jen tohle celou ekonomiku odsoudilo ke zkáze. Do toho tu byl odliv pracovních sil. Lidi se stěhovali na západ do míst, kde bylo víc práce, než obyvatel. A pochopitelně odcházeli hlavně ti nejlepší.“

Jako první využila otevření hranic NDR lékařka. ‚Celníci byli zmatení a nepřipravení.‘ vzpomíná

Číst článek

Podle Roeslera tak už před sjednocením vznikla kombinace problémů, které národní podniky zkrátka nemohly přežít. „Dopady na hospodářství byly srovnatelné s druhou světovou válkou. Západ sice investoval miliardy do obnovy východu, jenže ty peníze se mu ve výsledku zase vrátily. Lidé totiž skupovali konzumní zboží - ale pochopitelně to z druhé strany,“ popsal Roesler.

Hospodářství na území bývalé NDR vůči západu dodnes zaostává a Kohlova slova o vzkvétajících krajích i proto vyvolávají trochu hořkosladké vzpomínky.

Potvrzuje to i uznávaný spisovatel Thomas Brussig: „Byla trošku chyba, že se tenhle výrok neustále opakoval. Jen vyvolával přehnaná očekávání, která zákonitě vedla jen ke zklamání. Politici toho naslibovali hodně a sám nevím, proč zrovna ty ‚vzkvétající kraje‘ tolik zaujaly. Bylo by lepší, kdyby to lidi nevnímali jako slib, ale jako doklad, že v kampani zkrátka někdy padnou věci, co se prostě nedají splnit. Takhle ta prázdná slova jen posílila rozčarování.“

Václav Jabůrek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme