V Afghánistánu přibývá sebevražd mladých dívek. Situace se zhoršila po uzavření škol pro ženy

„Většina dívek z mé třídy měla sebevražedné myšlenky, všechny trpíme depresí a úzkostí,“ popisuje pro BBC mladá Afghánka, která se také pokusila o sebevraždu. Její slova nabízejí vhled do málo viditelné, ale urgentní zdravotní krize, které Afghánistán čelí po převzetí vlády Tálibánem a následném uzavření škol pro ženy na konci loňského roku.

Kábul Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

„Je mi smutno z toho, že Afghánistán už možná nikdy nebude takový, jak jsem ho poznala, a místa, která jsem navštívila, už možná nebudou existovat,“ říká Monika Szczygielská v rozhovoru

Afghánské ženy trpí psychickými problémy po uzavření škol pro dívky (ilustrační foto) | Foto: Archiv Moniky Szczygielské

„V Afghánistánu máme pandemii sebevražedných myšlenek. Situace je velmi špatná a svět o ní skoro nemluví,“ popisuje pro BBC psycholožka Amal.

Vypráví, že během prvních dvou dnů po oznámení zákazu vstupu ženám na univerzity obdržela sto sedmdesát volání o pomoc. Nyní jich dostává zhruba sedm až deset každý den. Většina jejích pacientů jsou dívky a mladé ženy. 

V hluboce patriarchální společnosti Afghánistánu, který se více než čtyři desítky let potýká s různými ozbrojenými konflikty a válkami, podle odhadů OSN trpí psychickými problémy každý druhý člověk, většina z toho jsou ženy. Statistiky jsou však ještě z doby před převzetím vlády Tálibánem v roce 2021.

Odborníci se však shodují, že situace je nyní horší než kdykoli předtím. A to kvůli přísným omezením a pravidlům, která Tálibán pro ženy zavedl, a také kvůli hospodářské krizi.

‚Cesta bez cíle.‘ Afghánci opouští zemi ovládanou Tálibánem, stěžují si, že jim spojenci nepomáhají

Číst článek

Afghánci o sebevraždě kvůli stigmatu i strachu téměř nemluví, BBC ale získala pod příslibem anonymity svědectví několika z nich

Sebevražda jako jediný únik 

Nadir vypráví, jak si jeho dcera vzala život první den nového školního roku, letos v březnu.

„Do toho dne věřila, že se školy nakonec pro dívky znovu otevřou. Byla si tím jistá, ale když se tak nestalo, nezvládla to a vzala si život. Milovala školu. Byla chytrá, přemýšlivá a chtěla studovat a sloužit naší zemi. Když se zavřely školy, začala být extrémně zoufalá a hodně plakala,“ říká. 

Další příběhy, které reportéři zaznamenali, jsou podobné.

Učitelka Meher uvedla, že si dvakrát pokusila vzít život: „Tálibán zavřel univerzity pro ženy, takže jsem přišla o práci. Bývala jsem živitelkou své rodiny a nyní nemohu vydělávat," říká.

A pokračuje: „Protože jsem byla nucena zůstat doma, tak na mě byl vyvíjen nátlak, abych se vdala. Všechny plány, které jsem měla ohledně své budoucnosti, byly zničeny. Cítila jsem se bez cílů a naděje, a proto jsem se pokusila ukončit svůj život.“

Tálibán zabil strůjce útoku na kábulské letiště v době evakuace. Zahynulo tehdy na 183 lidí

Číst článek

„Zůstat doma bez vzdělání a budoucnosti, to mi přijde absurdní. Cítím se vyčerpaná a lhostejná ke všemu. Jako by už na ničem nezáleželo,“ vypráví další dospívající Afghánka, která má za sebou pokus o sebevraždu.

Stigma a popírání

Přestože se depresivní a sebevražedné sklony afghánských dívek objevují čím dál častěji – jak potvrzuje třeba studie provedená v provincii Herát Afghánským centrem pro epidemiologické studie a další psychiatři – úřady ovládané Tálibánem o sebevraždách statistiku nevedou. Další překážkou pak je, že kvůli stigmatu je řada rodin ani nenahlásí.

Psycholožka Amal upozorňuje, že přestože afghánské ženy byly zasaženy více, situace postihla i muže, jelikož v současné době mají například problémy finančně zajistit své rodiny.

Zároveň poukazuje na fakt, že pokud mají muži sebevražedné myšlenky, tak je pravděpodobnější, že ve svých pokusech uspějí, protože si je pečlivěji naplánují.

Ema Polívková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme