Důvody pro odebrání dívky nebyly dostačující, komentuje případ odmítaného očkování Němečková
Až k Ústavnímu soudu se může dostat případ dívky, kterou matka po kopnutí koněm nenechala očkovat proti tetanu. Rodina se chystá podat stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, který potvrdil, že se má dívka předat do péče nemocnice v Českých Budějovicích. Právě tam matka odmítla dívku nechat očkovat. O právech dítěte v Radiožurnálu hovořila Ágnes Němečková, členka vládního výboru pro práva dítěte.
Krajský soud nyní v odvolacím řízení potvrdil, že dívka má být rodičům dočasně odebraná a umístěná do nemocnice na léčbu. Rodina se proti tomu chce odvolat k Ústavnímu soudu.
Soud ve svém rozhodnutí zdůraznil, že opatření nenařizuje provést očkování, pouze nucenou hospitalizaci. Teprve tam mají lékaři vyhodnotit, jaká léčba je potřeba. To je podle Ágnes Němečkové zásadní změna, která podle ní ukazuje na několik procesních pochybění.
„Z rozhodnutí odvolacího soudu je jasné, že ve chvíli, kdy rozhodoval prvoinstanční soud v rámci předběžného opatření, tak mu nemocnicí nebyla poskytnutá informace o tom, že dítě bylo propuštěno do domácího ošetřování prostřednictvím podepsání negativního reverzu. V něm je přímo uvedeno, že dítě toho času není v ohrožení života,“ uvádí Němečková.
Postup, kdy soud nařizuje hospitalizaci v nemocnici bez povinnosti očkovat, Němečková označuje za velmi zvláštní. „Odpovědnost přehazuje jedna instituce na druhou a ve finále rozhoduje českobudějovická nemocnice, kde už došlo k hlubokému narušení vztahu mezi lékaři a pacientem, respektive jeho zákonným zástupcem,“ komentuje rozhodnutí soudu.
Otázka zajištění jiné péče
Právě v českobudějovické nemocnici totiž konflikt vznikl, když lékaři při ošetřování tržné rány dívce doporučili očkování proti tetanu. To je v Česku povinné, dívka ale očkovaná nebyla. Po tom, co matka očkování odmítla, nemocnice iniciovala vydání tzv. předběžného opatření, které mělo dívku dočasně rodičům odebrat.
Zraněnou dívku chtěli očkovat proti tetanu. Matka to odmítla, případ došel k soudu
Číst článek
Podle Ágnes Němečkové však v takovou chvíli důvody pro nahlášení na Orgán sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD) nebyly. „Pokud se jedná pouze o indikaci toho, že dítě není očkováno, ale nedochází tam k zanedbání jiné péče o dítě nebo k podezření na zanedbání jiné péče, tak to není důvod pro nahlášení na Orgán sociálně-právní ochrany dítěte z důvodu podezření nebo ohrožení dítěte,“ vysvětluje s odkazem na stanovisko ministerstva práce a sociálních věcí, které je nejvyšším nadřízeným úřadu na ochranu dítěte.
Matka totiž podle ní jinak se zdravotníky spolupracovala a potřebou péči dceři zajistila – ve chvíli, kdy byla dívka zraněná, zavolala záchrannou službu, nechala ji převézt do nemocnice a podstoupit všechna nutná vyšetření, včetně aplikace imunoglobulinu a antibiotik. Následně došlo k propuštění dívky na negativní revers, tedy proti názoru lékařů z nemocnice.
‚Razantní zásah do práv‘
„Je důležité si uvědomit, že pokud by nemocnice nesouhlasila s propuštěním dítěte a viděla jeho ohrožení na životě, tak není povinná dítě propustit. Má možnosti, jak dosáhnout toho, aby dítě nemocnici neopustilo a hospitalizace byla okamžitě zajištěná. Takže je opravdu velmi zvláštní, že nemocnice prvně shledala, že dítě není v ohrožení života a je v pořádku ho propustit, a následně postup výrazně přehodnotila a podala podnět k takto razantnímu zásahu do základních lidských práv a svobod a práv dítěte. Navíc ve zprávě, kterou podala OSPODu, neuvedla informaci o tom, že došlo k propuštění dítěte na negativní revers, kde se výslovně uvádí, že dítě není v ohrožení života,“ poukazuje na nejasný postup Němečková.
V Británii začalo očkování proti koronaviru. Jako první dostala vakcínu devadesátiletá žena v Coventry
Číst článek
Ústavní soud přitom už v minulosti otázku povinného očkování řešil. Podle Němečkové ale vždy zdůrazňoval konkrétní, individuální zájmy dítěte. „Existují zohlednitelné názory a postoje z hlediska přesvědčení a víry, kvůli kterým můžou lidé očkování odmítnout. Zároveň je ale nutné zohlednit nejlepší zájem dítěte, jestli je riziko, které dítě podstupuje, přiměřené nebo ne,“ objasňuje.
Prostá pochybnost o prospěšnosti očkování ovšem takovým důvodem není. „Ústavní soud v případu Hanzelkovi versus Česká republika řekl, že nelze rodičům preventivně odebrat dítě a nařídit preventivní hospitalizaci ve chvíli, kdy k tomu opravdu není odůvodněný podklad a není to riziko tak extrémně vysoké, že by odmítnutí hospitalizace dítě prokazatelně ohrozilo na životě,“ shrnuje Němečková.
